Václav Vratislav z Mitrovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Vratislav z Mitrovic
Václav Vratislav z Mitrovic.
Jiná jména Tureček
Narození 1576
Úmrtí 1635
Místo pohřbení před hlavním oltářem
v kostele sv. Františka Serafinského
ve Starém Kníně
Národnost česká
Titul rytíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Vratislav z Mitrovic, též Tureček (15761635) byl český spisovatel a šlechtic.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Vratislava Mitrovského, povýšený Ferdinandem II. do panského stavu 1629

Pocházel z rytířské rodiny Vratislavů z Mitrovic. Byl nejstarší ze šesti dětí Štěpána Vratislava z Mitrovic a na Dráchově († 1601) a jeho ženy Kateřiny z Běšin († 1615).

Vyrůstal v Jindřichově Hradci, kde navštěvoval jezuitskou školu. Zásluhou Adama II. z Hradce, tehdy nejvyššího kancléře Království českého, i vlivných strýců Kryštofa († 1612) a Jiřího († 1603) se v patnácti letech stal panošem dvorního rady Fridricha Krekvice a zúčastnil se poselstva císaře Rudolfa II. vyslaného k tureckému sultánovi v Cařihradě (dnešní Istanbul). Více než šedesátičlenná družina vyjela z Vídně 1. října 1591 a plula po Dunaji do Bělehradu, odkud dále pokračovala na koních a vozech a po 59 dnech cesty dorazila 28. listopadu do Cařihradu. Poselstvo předalo sultánovu dvoru 30 000 dukátů a zvláštní dar sestávající z uměleckých skvostů jako potvrzení míru. Turci však ve výbojích pokračovali a po vypuknutí Dlouhé turecké války byl vyslanec Krekvic s celým poselstvem obviněn ze špionáže a uvězněn. Václav Vratislav spolu s ostatními strávil půl roku na galejích a poté byli uvrženi do nejhoršího tureckého vězení v Černé věži pevnosti Anadolu, které se přezdívalo hrob živých. Propuštěni byli až s nástupem nového sultána Mehmeda III. Václav Vratislav se v roce 1595 vrátil domů a roku 1599 shrnul své zážitky z cesty i zajetí ve spisu nazvaném Příhody.

Později se účastnil protitureckých válek. Za stavovského povstání (1618) byl na císařově straně a dočasně musel odejít z Čech. Po Bílé hoře (1620) se do Čech vrátil. Stal se nejvyšším zemským sudím, tajným císařským radou a nakonec byl Ferdinandem II. 1629 povýšen do panského stavu [1]

Je pohřben před hlavním oltářem v kostele sv. Františka Serafinského ve Starém Kníně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-vaclav-vratislav-z-mitrovic--204267 Ecce Homo - Václav Vratislav z Mitrovic

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 349, 360. 
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1493–1494. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]