Václav Schmidt (archeolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Schmidt
Václav Schmidt (5).jpg
Narození

13. ledna 1851
myslivna Hájek u Bezna

Rakouské císařství Čechy, Rakouské císařství
Úmrtí

3. června 1909 (ve věku 58 let)
Zvoleněves

Rakousko-Uhersko Čechy, Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení hřbitov ve Zvoleněvsi
Bydliště Zvoleněves
Národnost česká
Vzdělání Nižší reálka
Povolání pokladník v cukrovaru, amatérský archeolog, c. k. konzervátor
Ocenění jmenován dopisujícím členem archeologického sboru Českého zemského muzea (1885)
venkovský jednatel Společnosti přátel starožitností českých (1896)
místní jednatel Archeologické komise akademie císaře Františka Josefa I. (1900)
c. k. konzervátor pro okresy: slánský, lounský, kladenský a roudnický (1908)
Manžel(ka) Karolína Vídnerová
Děti 9 dětí
Rodiče

Josef Schmidt (1808-1875)

Anna Horáková (1812-1895)
Podpis Václav Schmidt – podpis
Citát
,,Ač zásluhy mé nedošly uznání, jest mi až do smrti potěšením, že žil jsem v době největšího archeologického rozmachu ve vlasti své, a vnitřní svou touhu po seznámení tohoto skrytého archivu předvěkých dějin ukojiti mohl jehož mnohou a mnohou záclonu podařilo se mi odhrnouti.“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Schmidt (13. ledna 1851 Hájek u Bezna3. června 1909 Zvoleněves) byl český amatérský archeolog působící převážně na Slánsku, který se významnou měrou zasloužil o poznání pravěkých dějin české země. Mezi nejvýznamnější výzkumy lze zařadit osady z mladší doby bronzové v Knovízi v roce 1893 a výzkum na Slánské hoře v letech 1895 a 1896. Výsledky těchto výzkumů uveřejňoval spolu s Janem Felcmanem, ředitelem cukrovaru ve Zvoleněvsi, v Památkách archaeologických pod titulem Archaeologický výzkum „Údolí Svatojířského“ a okolí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 13. ledna 1851 jako syn panského lesního v myslivně Hájku u Bezna na Mladoboleslavsku. Do obecné školy chodil v Bezně, v Mladé Boleslavi navštěvoval nižší reálku. Chtěl být lesníkem jako otec a starší bratr Vincenc, za pomoci příznivce rodičů mohl obdržet stipendium na lesnické škole v Bělé. Příznivec, ale zemřel a odborné vzdělání se mu stalo nemožným pro úplný nedostatek hmotných prostředků. Praktikoval lesnickou činnost nějakou dobu u otce, ale ten uznal, že pro lesnictví nejsou žádné vyhlídky, a proto v roce 1868 nastoupil do praxe hospodářské na domácí panství hraběte Pachty z Rájova ve Velkých Horkách. V roce 1872 byl jmenován hospodářským asistentem a svěřen mu k samostatnému obstarávání dvůr Rokytoves. Roku 1876 postoupil na hospodářského adjunkta a svěřen mu dohled na dvůr Horecký a vedení hlavní knihy v důchodenském úřadě z Bezna sem prozatím přeloženého. Ve stejném roce oženil se s Karolínou Vídnerovou (1855 - 1926) dcerou rolníka ze Strašnova na Mladoboleslavsku. Z manželství vzešlo 9 dětí z nichž tři zemřely v dětském věku. Roku 1881 bylo panství Bezenské, patřící dosud dědicům hraběte Pachty z Rájova, prodáno císařskému rodinnému fondu. V témže roce byl od hospodářské správy přeložen jako administrativní úředník do cukrovaru ve Zvoleněvsi. Roku 1888 byl nucen vstoupit do soukromých služeb k firmě Beniesově, které byl cukrovar pronajat od roku 1888, kde vytrval po celou dobu nájmu (20 let). Po ukončení nájmu roku 1908 byl opět přijat, ale jen jako privátní úředník. Zemřel náhle raněn mrtvicí ve věku 58 let 3. června 1909. Pochován byl na hřbitově ve Zvoleněvsi.[1]

Rodiště Václava Schmidta (myslivna je budova vlevo)

Archeologické výzkumy[editovat | editovat zdroj]

Ve svém životopise prezentoval svůj časný vztah k archeologii těmito slovy: ,,Již od svého mladí lnul jsem s celou duší ku všemu záhadnému, tajnému a hlavně starožitnému. Již co hoch prosedíval jsem v hluboké myšlenky ponořen, mezi zříceninami kostelíku sv. Kateřiny nad Čejkem.“ [1] Archeologické činnosti se začal věnovat poprvé ve svém působišti co by hospodářský adjunkt ve Velkých Horkách na Mladoboleslavsku. Ve svém životopise uvedl: Již od let sedmdesátých byl jsem nejen sběratelem, ale i dobyvatelem starožitností, vždy ve prospěch zemského muzea věnovaných.“ ,,Dochovaná korespondence dokládá, že 5. 5. 1881 obdržel od ,,Slavné správy musejní království Českého v Praze” list s obsahem 20 zlatých na archeologické zkoumání okolí Velkých Horek. V té době byl již ve styku s prof. Josefem Smolíkem (1832 - 1915), redaktorem časopisu Památky archeologické a místopisné.“[2] ,,Pozdější více než třicetiletým stykem s nestorem naší vlastenecké novodobé archaeologie prof. Josefem Smolíkem, byla mi záhy naznačena dráha kterou se mám bráti. Po mém přesídlení do Zvoleněvsi jsem pokračoval nabývaje stále více zkušeností. Za desetiletého ředitelování pana Felcmana ve Zvoleněvsi umožněno mi podnikati rozsáhle vykopávky v údolí Svatojířském a okolí jehož výsledky obohaceny jsou sbírky zemského musea v míře netušené. [1] Vzpomíná ve svém životopisu.

Spolupráce archeologů amatérů Václava Schmidta a Jana Felcmana[editovat | editovat zdroj]

V době Schmidtova nástupu do Zvoleněvsi působil v nedalekých Zákolanech jako ředitel cukrovaru Jan Felcman (1849-1915), který se rovněž zabýval archeologii a byl ve styku s tehdejším Museem království Českého v Praze (dnes Národní muzeum). V roce 1888 se shodou okolností stal ředitelem cukrovaru ve Zvoleněvsi a současně i nadřízeným V. Schmidta. Prof. Josef Smolík v dopise z 30. 3. V. Schmidtovi napsal[2]

Velectěný pane!

Přeju Vám vše dobré.

Dozvěděv se tyto dny, že p. Felcman jmenován ředitelem cís. cukrovaru ve Zvoleněvsi a znaje tohoto pána po delší dobu ještě z cukrovaru Zakolanského jakožto příznivce Musea Národního a vzácného přítele starých památek domácích: hleděl jsem se s ním sejíti. Podařilo se mi to dnes, a užil jsem přátelského s ním rozhovoru, abych jej na prospěšné působení Vaše ve Zvoleněvsi upozornil a s láskou Vaší k domácím starožitnostem jej obeznámil. Výsledek toho byl, že se na Vás p. řiditel Felcman velmi těší; slíbil mi též, že oba budete bedlivi všech nálezů starších a že Vaší znalosti celého okolí Zvoleněvesského, dokud se starožitností týče, budoucně na prospěch Musea s radostí použije. Rozešli jsme se velmi přátelsky a píšu Vám to v dobré naději, že p. řiditeli nebudete cizím, až se na nové své místo dostane.

Mějte se na všem dobře; přeju Vám šťastné a veselé svátky.

S úctou k službám

Smolík

V Praze 30/3 88.[2]

Od roku 1888 tak začíná desetiletá spolupráce archeologů amatérů Václava Schmidta a Jana Felcmana. Stalo se tak v době, kdy bylo potřeba pomýšlet na zaplnění sálů právě stavěného Musea království Českého na Václavském náměstí v Praze (výstavba novorenesanční budovy podle projektu Josefa Schulze probíhala v letech 1885–1890).[2] Tohoto úkolu se zhostil prof. J. L. Píč (1847 – 1911) první kustod prehistorické sbírky tehdejšího Musea království Českého, který kolem sebe již od 80. let 19. století soustřeďoval skupinku archeologů - amatérů ze všech koutů Čech a vytvořil tak „družinu“ svých spolupracovníků později nazvanou podle jeho zakladatele „ Píčova družina“. J. L. Píč v úvodu prvního svazku svého díla „Čechy předhistorické“ vydaného v Praze roku 1899 napsal, že s tímto „sdružením archaeologickým proryli jsme značnou část tohoto království a výsledkem bádaní našeho učinili jsme praehistorickou sbírku našeho musea jednou z nejzajímavějších sbírek v Evropě.“ [2]

Muž mnoha zájmů[editovat | editovat zdroj]

Když po odchodu ředitele Jana Felcmana roku 1898 přestala příležitost k archeologickým výzkumům, zabýval se botanikou. Sebral a usušil většinu rostlin z okolí Zvoleněvsi a sestavil herbář o 10 svazcích, v němž je uloženo více než 900 rostlin. [1] Vystavovat ho nelze, i když je podle odborníků v dobrém stavu. Herbář je uložen v depozitáři slánského Vlastivědného muzea a slouží ke studijním účelům. V roce 2006 byl restaurován v muzeu v Roztokách u Prahy.

Bibliografie článků v Památkách archeologických[editovat | editovat zdroj]

Autor Název Ročník Rok vydání Svazek Strany
Schmidt, Václav Naleziště u Velkých Horek XI 1881 1 589-590 [1]
Schmidt, Václav Naleziště starožitností "na Bechově" u Zvoleňovsi XIV 1887 1 97-98 [2]
Schmidt, Václav Archaeologický výzkum "Údolí Svatojiřského" a okolí XVI 1893 1 1-30 [3] , 57-84 [4], 113-140 [5] , 243-286 [6], 361-386 [7], 443-446 [8], 593-636 [9], 719-744 [10]
Schmidt, Václav Archaeologický výzkum "Údolí Svatojiřského" a okolí XVII 1896 1 195-200 [11], 285-308 [12], 411-424 [13], 552-562 [14]
Schmidt, Václav O zaniklých osadách Čejkách a Malkovu v Mladoboleslavsku XVII 1897 1 719-726 [15]
Felcman, Jan - Schmidt, Václav Archaeologický výzkum "Údolí Svatojiřského" a okolí. Předsevzatý Janem Felcmanem, řed. cukrovaru ve Zvoleněvsi XVIII 1898 1 13-40 [16], 227-252 [17], 551-564 [18]
Schmidt, Václav O osamělém hrobu se skrčenou kostrou u Zvoleněvsi XVIII 1898 1 32-34 [19]
Schmidt, Václav Slovanský hřbitůvek u Žižic z prvních dob křesťanství XVIII 1898 1 227-237 [20]
Schmidt, Václav Hroby se skrčenými kostrami u Želenic XVIII 1898 1 237-238 [21]
Schmidt, Václav Pohřebiště u Netovic XVIII 1898 1 239-245 [22]
Schmidt, Václav Hroby z prvních dob křesťanství u Hřivic XVIII 1898 1 245-246 [23]
Schmidt, Václav Nekropole se skrčenými kostrami u Kamýku XVIII 1899 1 551-562 [24]
Schmidt, Václav Pohřebiště se skrčenými kostrami u Žižic XVIII 1899 1 562-564 [25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Praha, Matrika narozených Bezno 18, s. 110 http://ebadatelna.soapraha.cz/d/4041/110
  2. http://www.archeologienadosah.cz/clanky/picova-druzina
  3. https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0205562-Schmidt-Vaclav-18521909/
  1. a b c d Schmidt V. r. 1908, životopis
  2. a b c d e Moucha V. 1999: Slánský obzor č. 6. Václav Schmidt článek k 90. výročí jeho smrti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý, A. B. 1909: Václav Schmidt. Časopis Společnosti přátel starožitností českých, XVII, 129-131.
  • Fořtík, F. 1938: Památce Václava Schmidta. K 30. výročí jeho smrti. Slánský obzor XLVI, 43-47.
  • Archiv Václava Schmidta
  • Moucha V. 1999: Slánský obzor č. 6. Václav Schmidt článek k 90. výročí jeho smrti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]