Václav Mánes
| Václav Mánes | |
|---|---|
 Václav Mánes, kresba Josefa Mánesa (1838) | |
| Narození | 1793 nebo 1796 Praha  České království |
| Úmrtí | 31. ledna 1858 Praha  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
| Povolání | malíř, učitel a umělec |
| Příbuzní | Antonín Mánes[1][2] (bratr) Amalie Mánesová (neteř)[1] Quido Mánes (synovec)[1] Josef Mánes (synovec)[3][1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Mánes (1793 – 31. ledna 1858, Praha[4]) byl český malíř, mladší bratr krajináře Antonína Mánesa a strýc malířů Josefa, Quida a Amalie Mánesových.
Život
[editovat | editovat zdroj]Syn pražského mlynáře Františka Manesa vyrostl na Novém Městě pražském ve stínu svého staršího a průbojnějšího bratra Antonína. S ním a později s jeho rodinou sdílel tento introvertní osamělý malíř společné bydliště. Po třech letech studia na novoměstském gymnasiu u piaristů v Panské ulici byl roku 1808 přijat ke studiu kresby a malby na pražskou kreslířskou Akademii, kde studoval v letech 1808–1824 pod vedením jejího ředitele Josefa Berglera[5]
Jeho studentské práce byly ceněny. V letech 1829 – 1832 získal díky mecenášům Klarovo stipendium do Říma, kde se stýkal s členy kolonie nazarénů a studoval malbu starých mistrů. Na rozdíl od svého bratra se věnoval figurální malbě, především náboženské tematice, která měla veřejný ohlas.[6] Vyučoval na pražské Akademii a díky stykům s Františkem Thunem se v letech 1835-1836 a 1840 Václav Mánes stal prozatímním ředitelem Akademie.[7] Více se již svou malbou neprosadil a jeho portréty byly odsuzovány pro "nevalnou schopnost charakterizační".[8]
Byl členem Krasoumné jednoty.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Malba
[editovat | editovat zdroj]Biblické náměty a oltářní obrazy
- Uzdravení slepého Tobiáše (1832)
Historické náměty
- Muž s chlapcem v renesančních kostýmech
Portréty
- Portrét Václava Popeláře (aukce)
- Děvče s panenkou (Národní muzeum
Krajinomalba
- Kokořín
Kresba
[editovat | editovat zdroj]Biblické náměty
- Abel modlící se při oběti zápalné, sépiová kresba, 1836[9]
Krajiny
- Římská krajina s ruinami antického chrámu, [10]
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách:
- Národní galerie Praha
- Muzeu hlavního města Prahy
- Národní muzeum v Praze
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Uzdravení slepého Tobiáše -
Muž s chlapcem v renesančních kostýmech -
Podobizna pana Popeláře -
Žena s dítětem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Matějček, Mánesové. Antonín-Václav-Josef-Quido-Amálie. Pražské nakladatelství, Praha 1949
- Jiří Kotalík, Rodina Mánesů, Praha 1988, katalog výstavy NG a MKS Beroun
- Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Malířská rodina Mánesů, Praha 2002, 335 s., NG v Praze, ISBN 80-7035-236-1
- Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 78, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-598-5
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Web umenia. Dostupné online. [cit. 2026-01-26].
- ↑ WorldCat Entities. Online Computer Library Center. Dostupné online. [cit. 2026-01-26].
- ↑ CERL Thesaurus. Consortium of European Research Libraries. Dostupné online. [cit. 2026-01-26].
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Almanach Akademie výtvarných umění (1799-1879), ed. Jiří Kotalík. AVU a NG Praha 1979, s. 89
- ↑ Leubnerová Š, 2016, 78
- ↑ Antonín Matějček, Mánesové. Antonín-Václav-Josef-Quido-Amálie. Pražské nakladatelství, Praha 1949
- ↑ Matějček 1949, s. 24-25
- ↑ Katalog Obrazárny v Domě umělců Rudolfinum, Viktor Barvitius (editor). Praha 1889, č.k. 133
- ↑ Katalog Obrazárny v Domě umělců Rudolfinum, Viktor Barvitius (editor). Praha 1889, č.k. 134, obě kresby roku 1887 daroval Vojtěch Lanna ml. Obrazárně v Rudolfinu, nyní NG
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Mánes na Wikimedia Commons - Václav Mánes v informačním systému abART
