Umělé maso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
První hamburger z kultivovaného masa od Marka Prosta při smažení v televizním pořadu v roce 2013

Umělé maso (někdy kultivované maso, čisté maso či in-vitro maso) je maso produkované in vitro (laboratorně), pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat. Řadí se do buněčného zemědělství. Je produkované pomocí podobných metod jako při tkáňovém inženýrství používaného při regenerativní medicíně. Roste tedy z nediferencovaných kmenových buněk.[1] Bylo zpopularizováno na začátku 21. století, jako zdravější a etická alternativa zvířecího masa, jehož produkce značně zatěžuje životní prostředí.[2] Výzkumem výroby umělého masa se v Česku zabývá firma Mewery a firma Bene Meat Technologies.

Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu nadále rostoucí populace a stálých požadavků na maso a další živočišné produkty,[3] jsou zde tlaky na vědu a výzkum umělého masa, které nebude natolik nezatěžovat životní prostředí a bude etičtější než jeho přirozená varianta.[2]

S myšlenkou umělého masa se můžeme potkávat už od počátku 20. století. Samotný Winston Churchill v roce 1932 napsal, že v budoucnu bude možné pěstovat maso bez potřeby těla zvířete.[4] S touto myšlenkou ale nejspíše nepřišel sám, protože už dva roky před ním podobnou myšledku publikovat Fredick Edwin Smith.[5] Zároveň Churchillův přítel a francouzský vědec Alexis Carrel přišel s prací, kdy dokázal úspěšně udržet při životě embryonální kuřecí srdce ex vivo.[6]

Pokrok následoval v roce 1971 první in vitro kultivací umělého masa a to Russellem Rossem, kterému se podařilo vypěstovat hladkou srdeční svalovinu morčete domácího. Buňky si v tomto experimentu udržely morfologii tkáně a rostly v několika vrstvách.[7]

Do přelomu století však nebyl vývoj umělého masa prioritou a spíše se hledělo na výzkum tkání pro medicínské účely.[8] Zlom nastal až objevem myosatelitních buněk a jejich schopností diferencovat a proliferovat v klasické svalové buňky.[9] Od této chvíle vše nabralo rychlý spád. Přišel první patent na industriální výrobu umělého masa pomocí buněčných kultur od Willema van Eelena,[10] přidala se NASA se svým výzkumem pro výrobu potravin kosmonautům na dlouhotrvajících letech[11] a zároveň je dobré zmínit, že se do tohoto odvětví začalo masivně investovat.[12][13]

Velký průlom v rámci popularizace udělal v roce 2013 Mark Post se svým umělým hovězím burgerem, který dostal formou propagace do televizního pořadu, kde byl následně otestován. Tento burger tou dobou stál 325.000 USD,[14] což tou dobou dělalo přes 6,5 milionu korun. Od té doby ale došlo k obrovskému posunu a ač je zatím cena stále vysoká (stovky dolarů za litr média), tak klesá a v budoucnu se očekává i rozumná cena pro spotřebitele.[15]

K roku 2022 stále probíhá výzkum umělého masa pod mnoha firmami po celém světě včetně České republiky. Odhaduje se, že k rozšíření například do supermarketů dojde kolem roku 2025,[16] ale nejdřív se musí zefektivnit metody výroby tak, aby umělé maso bylo cenově dostupnější.

Jako první země světa schválil prodej uměle vyrobeného (kuřecího) masa Singapur v prosinci 2020.[17]

Proces a produkce[editovat | editovat zdroj]

Principem je vytvořit svalovou tkáň z pár původních buněk získaných ze zvířete biopsií, aby došlo k získání kmenových buněk, které se budou moci dále proliferovat.[18] Následně se buňky nechají růst na tekutém médiu, které poskytne nutrienty, soli, vitamíny, hormony a růstové faktory.[3] Nejlepší médium, co se těchto zdrojů a hlavně hormonů s růstovými faktory týče, je fetální bovinní sérum (FBS). Zde se však naráží na problém velké ceny a etiky, proto se mnoho laboratoří a startupů snaží hledat značně levnější varianty, které se dají získat pomocí rostlin a mikroorganismů, ale zároveň nebudou ztrácet na kvalitě.[19][20][3]

Buňky začnou přirozeně tvořit krátká svalová vlánka, která jsou následně připevněna na makroporézní houbovité lešení pro vytvoření 3D struktury. Tímto lešením získávají buňky nutrienty a zároveň mechanickým natahováním jsou "vybuzena" k růstu a zvětšení bílkovinného obsahu.[21] Avšak z důvodů zásobování živinami, vodou a kyslíkem je toto zatím maximální technologický strop a opravdové umělé svalstvo, obsahující organizovaná vlákna, cévy, nervy, spojovací vlákna a tukové buňky, je zatím technologickou hudbou zítřka.[22] Na tomto problému ale také pracuje mnoho startupů, které se snaží vyřešit jednotlivé problémy, aby vše nakonec mohlo fungovat jako celek.[3]

Etika a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Jelikož Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) očekává nárůst požadavků na stravu do roku 2050 až o 70%, tak je umělé maso spolu s dalšími novými vynálezy potravinářského odvětví velkou pomocí v této problematice.[3]

Jednou z velkých otázek budoucnosti umělého masa budou také etická úskalí a náboženství. Zatímco v rámci etiky je varianta masa z laboratoře etičtější než kvůli němu zabíjet zvíře, tak otázka náboženství může být mnohem složitější. Otázka totiž bude znít, zda je umělé maso halal nebo košer.[8]

Budoucí vývoj[editovat | editovat zdroj]

Jednou z otázek zítřka je cena umělého masa. Lavanya Anandan predikuje, že kolem roku 2030 jej bude možno vidět v supermarketech za rozumnou cenu.[15] Zároveň bude také velká výzva vytvořit umělé maso takové kvality a chuti, jakými disponuje maso "přírodního původu".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let. Radiožurnál [online]. 2018-03-12 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  2. a b HAN. Problémy lidské civilizace má vyřešit hamburger z umělého masa. Stojí čtvrt milionu eur. Hospodářské noviny [online]. 2013-08-05 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e CHRIKI, Sghaier; HOCQUETTE, Jean-François. The Myth of Cultured Meat: A Review. Frontiers in Nutrition. 2020, roč. 7. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 2296-861X. DOI 10.3389/fnut.2020.00007/full. 
  4. CHURCHILL, Winston S. Thoughts and Adventures. [s.l.]: Rosetta Books 463 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7953-4965-2. (anglicky) Google-Books-ID: EWmHDwAAQBAJ. 
  5. BROWN, G. B. Phantom Walls. By Sir Oliver Lodge. (London: Hodder and Stoughton, Ltd. 1929. Pp. xii + 250. Price 5s. net.). Philosophy. 1930-04, roč. 5, čís. 18, s. 311–312. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0031-8191. DOI 10.1017/s0031819100013498. 
  6. CARREL, Alexis. THE CULTURE OF WHOLE ORGANS : I. TECHNIQUE OF THE CULTURE OF THE THYROID GLAND. Journal of Experimental Medicine. 1937-04-01, roč. 65, čís. 4, s. 515–526. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0022-1007. DOI 10.1084/jem.65.4.515. 
  7. ROSS, Russell. THE SMOOTH MUSCLE CELL : II. Growth of Smooth Muscle in Culture and Formation of Elastic Fibers. Journal of Cell Biology. 1971-07-01, roč. 50, čís. 1, s. 172–186. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0021-9525. DOI 10.1083/jcb.50.1.172. 
  8. a b HAMDAN, Mohammad Naqib; POST, Mark J.; RAMLI, Mohd Anuar. Cultured Meat in Islamic Perspective. Journal of Religion and Health. 2018-12-01, roč. 57, čís. 6, s. 2193–2206. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1573-6571. DOI 10.1007/s10943-017-0403-3. (anglicky) 
  9. SEALE, Patrick; RUDNICKI, Michael A. A New Look at the Origin, Function, and “Stem-Cell” Status of Muscle Satellite Cells. Developmental Biology. 2000-02-15, roč. 218, čís. 2, s. 115–124. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0012-1606. DOI 10.1006/dbio.1999.9565. (anglicky) 
  10. INDUSTRIAL SCALE PRODUCTION OF MEAT FROM $i(IN VITRO) CELL CULTURES. Nl, World Intellectual Property Organization. WO1999031222. 1999-06-24. Dostupné: <online> [cit. 2022-05-16]. (anglicky)
  11. SHAPIRO, Paul. Lab-Grown Meat Is on the Way. Scientific American Blog Network [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Lab-Grown Meat a Reality, But Who Will Eat It?. NPR.org. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. (anglicky) 
  13. Test-tube meat science's next leap | The Australian. web.archive.org [online]. 2011-11-02 [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02. 
  14. FOUNTAIN, Henry. Building a $325,000 Burger. The New York Times. 2013-05-12. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  15. a b Accelerating the cultured meat revolution. New Scientist [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. MALIŠOVÁ, Klára. Burgery budoucnosti. Uměle kultivované maso by mohlo být v obchodech do pěti let, tvrdí vědci. Seznam Zprávy [online]. 2019-04-05 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  17. Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru. ČT24.cz [online]. 2020-12-03 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  18. POST, Mark J. Cultured beef: medical technology to produce food: Cultured beef: medical technology to produce food. Journal of the Science of Food and Agriculture. 2014-04, roč. 94, čís. 6, s. 1039–1041. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. DOI 10.1002/jsfa.6474. (anglicky) 
  19. GSTRAUNTHALER, Gerhard. Alternatives to the use of fetal bovine serum: Serum-free cell culture. ALTEX - Alternatives to animal experimentation. 2003-11-01, roč. 20, čís. 4, s. 275–281. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1868-8551. DOI 10.14573/altex.2003.4.257. (anglicky) 
  20. VALK, Jan van der; BIEBACK, Karen; BUTA, Christiane. Fetal bovine serum (FBS): Past – present – future. ALTEX - Alternatives to animal experimentation. 2018-01-17, roč. 35, čís. 1, s. 99–118. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1868-8551. DOI 10.14573/altex.1705101. (anglicky) 
  21. BEN-ARYE, Tom; LEVENBERG, Shulamit. Tissue Engineering for Clean Meat Production. Frontiers in Sustainable Food Systems. 2019, roč. 3. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 2571-581X. DOI 10.3389/fsufs.2019.00046/full. 
  22. HOCQUETTE, Jean-François. Is in vitro meat the solution for the future?. Meat Science. 2016-10-01, roč. 120, čís. Meat for Global Sustainability: 62nd International Congress of Meat Science and Technology (62nd ICoMST), August 14-19, 2016, Bangkok, Thailand, s. 167–176. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0309-1740. DOI 10.1016/j.meatsci.2016.04.036. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]