Přeskočit na obsah

Třída Edgar Quinet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Edgar Quinet
Edgar Quinet
Edgar Quinet
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typpancéřový křižník
Lodě2
Osud1 ztroskotal
1 vyřazen
PředchůdceErnest Renan
Technické údaje Edgar Quinet[1]
Výtlak13 847 t (standardní)
Délka158,9 m (max.)
Šířka21,51 m
Ponor8,41 m
Pohon40 kotlů, 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 lodní šrouby
36 000 ihp
Rychlost23 uzlů
Dosah6500 nám. mil při 10 uzlech
Posádka859 (v míru)
892 (za války)
Výzbroj14× 194mm kanón (2×2, 10×1)
20× 65mm kanón (20×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)
Pancířaž 150mm boky
200mm věže
190mm kasematy
až 65mm dolní paluba
35mm hlavní paluba
200mm velitelská věž

Třída Edgar Quinet byla třída pancéřových křižníků francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Byly to poslední a nejsilnější francouzské pancéřové křižníky.[2] V konstrukci plavidel se již částečně odrazily zkušenosti z Rusko-japonské války. Hlavní vylepšení oproti předchůdcům představovalo sjednocení ráže hlavních děl a kvalitní pancéřování. Naopak zaostávaly svou rychlostí.[3]

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly přijaty roku 1911.[1]

Jednotky třídy Edgar Quinet:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Edgar Quinet Arsenal de Brest listopad 1905 září 1907 leden 1911 Od roku 1928 cvičná loď, odstraněny kasematové kanóny a dva komíny. Dne 9. ledna 1930 ztroskotal u alžírského mysu Blanc.
Waldeck-Rousseau Arsenal de Lorient červen 1906 4. března 1908 srpen 1911 Vyřazen 1932.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Waldeck-Rousseau
Edgar Quinet

Hlavní výzbroj tvořilo čtrnáct 194mm kanónů, z nichž čtyři byly umístěny ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi, šest v jednodělových věžích a zbývající čtyři v kasematách. Doplňovalo je dvacet 65mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 40 kotlů a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 36 000 ihp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1] Dosah byl 6500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 307. (anglicky) 
  2. a b EDGAR QUINET armoured cruisers (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 49. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]