Třída Aigrette
| Třída Aigrette | |
|---|---|
 Aigrette (Q38) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1903 |
| Spuštění na vodu | 1904 |
| Uvedení do služby | 1905 |
| Osud | vyřazeny 1919 |
| Předchůdce | Y (Q37) |
| Nástupce | Argonaute |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 178 t (na hladině) 253 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 35,9 m |
| Šířka | 4,04 m |
| Ponor | 2,63 m |
| Pohon | 1 diesely, 1 elektromotor, 1 lodní šroub |
| Rychlost | 9,3 uzlu (na hladině) 6,2 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 1 300 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 65 nám. mil při 3,8 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 14 |
| Výzbroj | 4× 450mm torpédo |
| Ostatní | operační dostup 30 m |
Třída Aigrette byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Stavba dalších jedenácti byla zrušena. Francouzské námořnictvo ponorky provozovalo v letech 1905–1919.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Ponorky navrhl Maxime Laubeuf. Loděnice Arsenal de Toulon v Toulonu postavila dvě ponorky této třídy. Do služby byly přijaty roku 1905. Stavba dalších jedenácti byla zrušena v září 1902. Z nich šest mělo být postaveno v Toulonu a pět v loděnici Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu.[2]
Jednotky třídy Aigrette:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Aigrette (Q38) | 1903 | 23. ledna 1904 | 1905 | Vyřazena 1919. |
| Cigogne (Q39) | 1903 | 11. listopadu 1904 | 1905 | Vyřazena 1919. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvouplášťový trup. Vyzbrojeny byly čtyřmi 450mm torpédy, umístěnými externě, z toho dvě byla vypouštěna pomocí systému Drzewiecki. Pohonný systém tvořil jeden diesel o výkonu 150 hp a jeden elektromotor o výkonu 130 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 9,3 uzlu na hladině a 6,2 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1 300 námořních mil při rychlosti osm uzlů na hladině a 65 námořních mil při rychlosti 3,8 uzlu pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 208. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Aigrette na Wikimedia Commons
