Třída Bellone
| Třída Bellone | |
|---|---|
 Bellone | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Amphitrite |
| Nástupce | třída Dupuy de Lôme |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 523 t (na hladině) 788 t (pod hladinou) |
| Délka | 60,6 m |
| Šířka | 5,4 m |
| Ponor | 3,5 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 14,7 uzlu (na hladině) 9,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 2300 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 100 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 38 |
| Výzbroj | 1× 75mm kanón 8× 450mm torpédomet (8 torpéd) |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 50 m |
Třída Bellone byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1916–1935.[1]
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavba byla odsouhlasena v programu pro rok 1912.[2] Vyvinuty pod vedením M. Huttera na základě ponorek třídy Clorinde. Do jejich stavby se zapojily loděnice Arsenal de Rochefort v Rochefortu a Arsenal de Toulon v Toulonu. Do služby byly přijaty v letech 1916–1917.[1]
Jednotky třídy Bellone:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Bellone (Q102) | Arsenal de Rochefort | 1912 | 8. července 1914 | říjen 1916 | Vyřazena 1935. |
| Hermione (Q103) | Arsenal de Toulon | 1912 | 15. března 1917 | prosinec 1917 | Vyřazena 1935. |
| Gorgone (Q104) | Arsenal de Toulon | 1912 | 23. prosince 1915 | červenec 1916 | Vyřazena 1935. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvouplášťový trup. Nesly jeden 75mm/35 kanón M1897 a osm 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořily dva diesely Sabathé (Gorgone měla diesely Sulzer) o výkonu 1640 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 800 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,7 uzlů na hladině a 9,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 2300 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 100 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Ve dvacátých letech byl na všech ponorkách této třídy instalován nový periskop a zároveň došlo ke zkrácení doby ponoru.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 211. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Bellone na Wikimedia Commons
