Třída Lyon
| Třída Lyon | |
|---|---|
 Základní uspořádání třídy | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | dreadnought |
| Lodě | 4 (plánováno) |
| Osud | stavba zrušena |
| Předchůdce | třída Normandie |
| Nástupce | třída Dunkerque |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 29 000 t (plný)[1] |
| Délka | 190 m (mezi svislicemi) 194,5 m (celková) |
| Šířka | 29 m |
| Ponor | 8,65 m |
| Pohon | kotle, 4 parní turbíny 4 lodní šrouby 43 000 shp |
| Rychlost | 23 uzlů |
| Výzbroj | 16× 340mm kanón (4×4) 24× 139mm kanón (24×1) 2× 47mm kanón (2×1) 6× torpédomet |
Třída Lyon byla plánovaná třída dreadnoughtů francouzského námořnictva z období první světové války. Plánována byla stavba pěti jednotek této třídy. Kvůli vypuknutí první světové války byla jejich stavba zrušena ještě před založením kýlu.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba této třídy byla schválena v programu pro rok 1912. Plavidla představovala zvětšenou a silněji vyzbrojenou verzi třídy Normandie, přičemž jejich vývoj vedl M. Doyere. Zvažovány byly různé návrhy s výtlakem 27 500–29 000 t a výzbrojí tvořenou různým počtem kanónů ráže 305–380 mm. Vzhledem k tomu, že na vývoj 380mm kanónů by byl třeba ještě čas, byla pro jejich výzbroj zvolena 340mm děla. Stejná nesly i předcházející třídy Bretagne a Normandie. Oproti třídě Normandie však byla přidána ještě čtvrtá čtyřdělová věž. Plánována stavba čtyř jednotek této třídy měla začít roku 1915. Lyon měla postavit loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire, Duquesne loděnice Arsenal de Brest v Brestu, Lille loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne a Tourville loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Vývoj plavidel byl ukončen kvůli vypuknutí první světové války. Jejich stavba tedy ani nezačala.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Pancéřování bylo v mírně upravené podobě převzato z třídy Normandie. Mírně tenčí byla horní paluba a kasematy, naopak jiné část byly zesíleny. Výzbroj tvořilo šestnáct 340mm kanónů Modèle 1912M ve čtyřech čtyřdělových věžích. Jedna byla na přídi, druhá uprostřed nástavby a poslední dvě na zádi. Doplňovalo je dvacet čtyři 139mm kanónů Modèle 1910, dva 47mm protiletadlové kanóny a šest torpédometů. O přesné podobě pohonného systému nebylo před zrušením stavby ještě rozhodnuto. Měl mít výkon 43 000 shp a čtyři lodní šrouby. Plánovaná nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1]