Třída Linois
| Třída Linois | |
|---|---|
 Galilée | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | chráněný křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Troude |
| Nástupce | třída Alger |
| Technické údaje Linois | |
| Výtlak | 2285 t (standardní) |
| Délka | 98 m |
| Šířka | 10,6 m |
| Ponor | 5,44 m (max.) |
| Pohon | 6 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 6800 hp |
| Rychlost | 20,5 uzlu |
| Dosah | 4000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 201 |
| Výzbroj | 4× 139mm kanón (4×1) 2× 100mm kanón (2×1) 8× 47mm kanón (8×1) 22× 37mm kanón (2×5, 2×1) 4× 450mm torpédomet (4×1) 120 min |
| Pancíř | 40mm paluba 50–75mm štíty 125mm velitelská věž |
| Technické údaje Galilée, Lavoisier | |
| Výtlak | 2318 t (standardní) |
| Délka | 100,6 m |
| Šířka | 11 m |
| Ponor | 5,44 m (max.) |
| Pohon | 16 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 6800 hp |
| Rychlost | 20,5 uzlu |
| Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 201 |
| Výzbroj | 4× 139mm kanón (4×1) 2× 100mm kanón (2×1) 8× 47mm kanón (8×1) 22× 37mm kanón (2×5, 2×1) 2× 450mm torpédomet (2×1) |
Třída Linois byla třída chráněných křižníků francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1895–1919. Všechny byly vyřazeny.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1895–1897. Stavbu provedly francouzské loděnice Arsenal de Rochefort v Rochefortu a Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne.[2]
Jednotky třídy Linois:[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Linois | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1892 | 30. ledna 1894 | 1895 | Vyškrtnut 1910. |
| Galilée | Arsenal de Rochefort | 1893 | 28. dubna 1896 | 1897 | Vyškrtnut 1911. |
| Lavoisier | Arsenal de Rochefort | 1895 | 17. dubna 1897 | duben 1898 | Odzbrojen 1919. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Křižníky měly trup opatřený klounem. Hlavní výzbroj prototypu Linois tvořily čtyři 139mm kanóny umístěné po jednom na sponzonech na bocích trupu a kryté 75mm silnými štíty. Doplňovaly je dva 100mm kanóny umístěné po jednom na přídi a na zádi. Kryly je 50mm štíty. Dále nesly osm 47mm kanónů, dva 37mm kanóny, čtyři pětihlavňové 37mm kanónů, čtyři 450mm torpédomety a až 120 min. Výzbroj jeho sesterských lodí se mírně lišila. Galilée a Lavoisier nesly pouze dva torpédomety, přičemž Lavoisier nenesl žádné miny. Základem pancéřové ochrany byla 50mm pancéřová paluba. Pancéřování chránilo i štíty děl a velitelský můstek. Pohonný systém tvořilo šest cylindrických kotlů (druhá a třetí jednotka měly šestnáct kotlů Belleville) a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 6800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Kotle spalovaly uhlí a topný olej. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti deset uzlů u prototypu Linois a 3000 námořních mil při stejné rychlosti u jeho sesterských lodí.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Během služby původní 37mm kanóny nahradily dva 47mm kanóny.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 310. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Linois na Wikimedia Commons
