Třída Sirène (1901)
| Třída Sirène | |
|---|---|
 Sirène (Q5) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | 1900 |
| Spuštění na vodu | 1901 |
| Uvedení do služby | 1901–1902 |
| Osud | vyřazeny 1919 |
| Předchůdce | Narval |
| Nástupce | třída Farfadet |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 157 t (na hladině) 213 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 32,5 m |
| Šířka | 3,9 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 1 kotel, 1 parní stroj, 1 elektromotor, 1 lodní šroub |
| Rychlost | 9,75 uzlu (na hladině) 5,8 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 600 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 55 nám. mil při 3,75 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 213 |
| Výzbroj | 4× 450mm torpédo |
| Ostatní | operační dostup 30 m |
Třída Sirène byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1901–1919. Za světové války byla jejich základna v Cherbourgu.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Objednány byly 20. května 1899 a 1. května 1900. Navrhl je Maxime Laubeuf. Postavila je loděnice Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu.[1] Stavba byla zahájena roku 1900. Do služby byly přijaty v letech 1901–1902.[2]
Jednotky třídy Sirène:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Sirène (Q5) | 1900 | 4. května 1901 | 1901 | Vyřazena 1919. |
| Triton (Q6) | 1900 | 13. července 1901 | 1901 | Vyřazena 1919. |
| Espadon (Q13) | 1900 | 7. září 1901 | 1902 | Vyřazena 1919. |
| Silure (Q14) | 1900 | 29. října 1901 | 1902 | Vyřazena 1919. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvouplášťovou koncepci. Nesly čtyři 450mm torpéda. Pohonný systém tvořil jeden kotel a parní stroj o výkonu 250 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Pod hladinou ponorku poháněl elektromotor o výkonu 100 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 9,75 uzlu na hladině a 5,8 uzlu pod hladinou. Dosah byl 600 námořních mil při rychlosti osmi uzlů na hladině a 55 námořních mil při rychlosti 3,75 uzlu pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 207. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Sirène na Wikimedia Commons
