Třída Gustave Zédé
| Třída Gustave Zédé | |
|---|---|
 Francouzské ponorky Halbronn (ex SM U 139) a Gustave Zédé (v pozadí) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1911 |
| Spuštění na vodu | 1913–1914 |
| Uvedení do služby | 1914, 1916 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Clorinde |
| Nástupce | třída Amphitrite |
| Technické údaje Gustave Zédé | |
| Výtlak | 849 t (na hladině) 1098 t (pod hladinou) |
| Délka | 74 m |
| Šířka | 6 m |
| Ponor | 3,7 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 parní stroje, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 17,6 uzlu (na hladině) 11,4 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 1400 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 13ř nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 47 |
| Výzbroj | 1× 75mm kanón 1× 47mm kanón 8× 450mm torpédomet (10 torpéd) |
| Ostatní | operační dostup 50 m |
Třída Gustave Zédé byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1914–1937. První světovou válku obě přečkaly a později byly vyřazeny.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. M. Simonot je navrhl jako diesel-elektrické, ale roku 1912 bylo rozhodnuto vybavit prototyp místo diesely parními stroji pro plavbu na hladině. Tento pohon se však ve službě neosvědčil a později byl nahrazen. Obě ponorky postavila loděnice Arsenal de Cherbourg. Stavba byla zahájena roku 1911. Do služby byly přijaty v letech 1914 a 1916.[1]
Jednotky třídy Gustave Zédé:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Gustave Zédé (Q092) | 1911 | 20. května 1913 | říjen 1914 | Vyřazena 1937. |
| Néréïde (Q093) | 1911 | 9. května 1914 | leden 1916 | Vyřazena 1935. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky nesly jeden 75mm kanón, jeden 47mm kanón a osm 450mm torpédometů se zásobou deseti torpéd. Pohonný systém a výkony obou ponorek se lišily. Pohonný systém Gustave Zédé tvořily dva kotle Du Temple a dva parní stroje o výkonu 3500 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 1640 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,6 uzlu na hladině a 11,4 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1400 námořních mil při rychlosti deseti uzlů na hladině a 135 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Pohonný systém Néréïde tvořily dva diesely Schneider/Carels o výkonu 2400 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 1640 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,3 uzlu na hladině a 10,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 3120 námořních mil při rychlosti deseti uzlů na hladině a devadesát námořních mil při rychlosti čtyř uzlů pod hladinou.[1]
V letech 1921–1922 byla ponorka Gustave Zédé modernizována. Kotle a parní stroje nahradily dva diesely MAN o výkonu 2400 hp, pocházející z německé ponorky. Ponorka s nimi dosahovala rychlosti patnáct uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gustave Zédé na Wikimedia Commons
