Typ 206
| Typ 206 | |
|---|---|
.jpg) Ponorka typu 206 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Indonéské námořnictvo Kolumbijské námořnictvo Německé námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 18 |
| Osud | aktivní (2024) |
| Předchůdce | typ 205 |
| Nástupce | typ 212A |
| Technické údaje Typ 206 | |
| Výtlak | 456 t (na hladině) 498 t (pod hladinou) |
| Délka | 48,6 m |
| Šířka | 4,6 m |
| Ponor | 4,5 m |
| Pohon | 2 diesely, 1 elektromotor |
| Rychlost | 10 uzlů (na hladině) 17,5 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 22 |
| Výzbroj | 8× 533mm torpédomet |
| Technické údaje Typ 206A | |
| Posádka | 23 |
Typ 206 je třída diesel-elektrických ponorek vyvinutých pro německé námořnictvo firmou Howaldtswerke-Deutsche Werft (HDW) jako vylepšení předchozích ponorek typu 205. Jedná se o třídu malých pobřežních ponorek, určených primárně k operacím proti lodím Varšavské smlouvy v mělkých vodách Baltského moře. Postaveno jich bylo 18 kusů a další tři kusy tohoto typu si nechal postavit Izrael jako třídu Gal. Z politických důvodů však stavbu realizovala britská loděnice Vickers.
Celkem 12 jednotek typu 206 bylo v 90. letech modernizováno a označeno typ 206A. Zejména dostaly modernější sonar a elektroniku. Po roce 2000 se počet operačních člunů snížil na šest. Všechny zbylé lodě byly vyřazeny v červnu 2010. Původně měly sloužit až do roku 2016, ale o jejich osudu rozhodly škrty v rozpočtu námořnictva. Dvě z vyřazených ponorek získalo kolumbijské námořnictvo.
U17 (S196) byla první německá ponorka v amerických vodách od dob druhé světové války a zároveň první ponorka, která vplula do přístavu Baltimore od roku 1916.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo postaveno 18 jednotek této třídy. Deset postavila loděnice Rheinstahl-Nordseewerke v Emdenu a osm loděnice HDW v Kielu.
Jednotky typu 206:[2]
| Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| U13 (S192) | HDW | 1969 | 28. září 1971 | 19. dubna 1973 | Vyřazena 1997. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Nagarangsang (403). Vyřazena. |
| U14 (S193) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1970 | 1. února 1972 | 19. dubna 1973 | Vyřazena 1997. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Nagabanda (404). Vyřazena. |
| U15 (S194) | HDW | 1970 | 15. června 1972 | 17. dubna 1974 | Vyřazena 2010. |
| U16 (S195) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1971 | 29. srpna 1972 | 9. listopadu 1973 | Vyřazena 2011. |
| U17 (S196) | HDW | 1970 | 10. října 1972 | 28. listopadu 1973 | Vyřazena 2010. Ponorku získalo Automobilové a technické muzeum Sinsheim. Její přeprava do muzea byla zahájena v červenci 2024.[1] |
| U18 (S197) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1971 | 31. října 1972 | 19. prosince 1973 | Vyřazena 2011. |
| U19 (S198) | HDW | 1971 | 15. prosince 1972 | 9. listopadu 1973 | Vyřazena 1998. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Bramastra (405). Vyřazena. |
| U20 (S199) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 16. ledna 1973 | 24. května 1974 | Vyřazena 1996. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Aluguro (407). Vyřazena. |
| U21 (S170) | HDW | 1971 | 9. března 1973 | 16. srpna 1974 | Vyřazena 1998. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Cundamani (406). Vyřazena. |
| U22 (S171) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 27. března 1973 | 26. července 1974 | Vyřazena 2008. |
| U23 (S172) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 22. května 1973 | 2. května 1975 | Vyřazena 2011. Převedena do Kolumbie jako Intrépido (SS-23). Aktivní. |
| U24 (S173) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 26. června 1973 | 16. října 1974 | Vyřazena 2011. Převedena do Kolumbie jako Indomable (SS-24). Aktivní. |
| U25 (S174) | HDW | 1971 | 23. května 1973 | 14. června 1974 | Vyřazena 2008. |
| U26 (S175) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 20. listopadu 1973 | 13. března 1975 | Vyřazena 2005. |
| U27 (S176) | HDW | 1972 | 21. srpna 1973 | 16. října 1974 | Vyřazena 1996. |
| U28 (S177) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1972 | 22. ledna 1974 | 18. června 1974 | Vyřazena 2004. |
| U29 (S178) | HDW | 1972 | 5. listopadu 1973 | 27. listopadu 1974 | Vyřazena 2006. |
| U30 (S179) | Rheinstahl-Nordseewerke | 1973 | 26. března 1974 | 13. března 1975 | Vyřazena 2007. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Ponorky mají vynikající manévrovací schopnosti a jsou obtížně zjistitelné. Mají osm 533mm torpédometů se zásobou osmi torpéd či 24 min. Ponorky typu 206 jsou diesel-elektrické koncepce. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 12V 493, každý o výkonu 440 kW a jeden elektromotor Siemens-Schuckert o výkonu 1100 kW. Nejvyšší rychlost je 10 uzlů na hladině a 17,5 uzlů pod hladinou.
Zahraniční uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Indonéské námořnictvo – Získalo celkem pět vyřazených německých ponorek (U13, U14, U19, U20 a U21).[3]
- Kolumbijské námořnictvo – V srpnu 2012 kolumbijské námořnictvo zakoupilo vyřazené německé ponorky U23 a U24 typu 206A. Německá loděnice ThyssenKrupp Marine Systems v Kielu následně obě ponorky modernizovala.[4] Ponorky byly 27. listopadu 2015 přivezeny do kolumbijského přístavu Cartagena. Prezident Juan Manuel Santos je pokřtil jako Intrepido (SS-23, ex U23) a Indomable (SS-24, ex 24).[5] Do služby byly přijaty 28. srpna 2012.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b U-Boat U-17 embarks on final journey to Technik-Museum Sinsheim [online]. Stars and Stripes, 2024-06-24 [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ U13 coastal submarines (U13) (1973-1975) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 120.
- ↑ Colombian Navy Acquires Two Subs From Germany [online]. Navaltoday.com, rev. 2015-11-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Columbian President Christens Two Submarines [online]. Navaltoday.com, rev. 2015-12-11 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ INTRÉPIDO submarines (1974-1975/2012) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Typ 206 na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil třídy na webu Globalsecurity.org
