Třída Silbermöwe (typ 149)
| Třída Silbermöwe / Typ 149 | |
|---|---|
 Wildschwan | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  Německé námořnictvoŘecké námořnictvo |
| Typ | torpédový člun |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | třída Jaguar |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 109 t (standardní) 155 t (plný) |
| Délka | 36,5 m |
| Šířka | 5,2 m |
| Ponor | 1,6 m |
| Pohon | 3 diesely |
| Rychlost | 42 uzlů |
| Posádka | 19 |
| Výzbroj | 2× 20mm kanón (2×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) |
Třída Silbermöwe (typ 149) byla třída torpédových člunů postavených pro německé námořnictvo. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Po vyřazení ze služby jich pět získalo Řecko, pouze Seeschwalbe sloužil do roku 1974 k výcviku.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Třídu tvořilo celkem šest člunů, spuštěných na vodu v letech 1954–1956. Čluny byly pojmenovány Silbermöwe, Sturmmöwe, Wildschwan, Eismöwe, Raubmöwe a Seeschwalbe.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj člunů tvořily dva 20mm kanóny a dva 533mm torpédomety. Původní kanóny později nahradil jeden, či dva kusy ráže 40 mm. Pohonný systém tvořily tři diesely, každý o výkonu 9000 SHP, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 42 uzlů.
Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]
V roce 1968 získalo pět jednotek této třídy řecké námořnictvo. Vyřazeny byly v roce 1974.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Silbermöwe na Wikimedia Commons
