Třída Jaguar (typ 140)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Jaguar / Typ 140
Dommel
Dommel
Obecné informace
Uživatelé Německé námořnictvo Německé námořnictvo
Turecké námořnictvo
Typ torpédový člun
Lodě 20
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Silbermöwe
Nástupce třída Seeadler
Technické údaje
Výtlak 183,6 t (standardní)
210 t (plný)
Délka 42,6 m
Šířka 7,1 m
Ponor 2,3 m
Pohon 4 diesely
Rychlost 43 uzlů
Posádka 39
Výzbroj 2× 40mm kanón Bofors (2×1)
4× 533mm torpédomet (4×1)
Radar námořní radar
navigační radar

Třída Jaguar (typ 140) byla třída torpédových člunů postavených pro německé námořnictvo. Čluny byly navrženy loděnicí Lürssen jako typ TNC 42 (jiné označení plavidel bylo Schnellboot 55). Celkem bylo postaveno 20 jednotek této třídy. Německo svá plavidla vyřadilo do roku 1978. Část vyřazených plavidel byla prodána Turecku, Weihe zakoupila Francie jako cvičný cíl a Kranich byl zachován jako muzejní loď.

Od třídy Jaguar bylo odvozeno 10 plavidel třídy Seeadler s upraveným pohonným systémem, 10 jednotek třídy Zobel a pět jednotek pro turecko postavené třídy Kartal.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Elster

Třídu tvořilo celkem 20 člunů, postavených v letech 19571960 v loděnicích Lürssen a Kröger. Čluny byly pojmenovány Jaguar, Iltis, Wolf, Luchs, Leopard, Löwe, Fuchs, Marder, Weihe, Kranich, Storch, Häher, Elter, Reiher, Dommel, Pinguin, Tiger, Alk, Pelikan a Panther.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Dvojice člunů třídy Jaguar

Výzbroj člunů tvořily dva 40mm kanóny a čtyři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři diesely Mercedes-Benz, každý o výkonu 8940 kW, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 43 uzlů.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

V letech 19751976 získalo 12 jednotek třídy Jaguar turecké námořnictvo, z toho tři jako zdroj náhradních dílů. Člun Firtina byl vyřazen roku 1982. Zbylá plavidla byla vyřazena v první polovině 90. let 20. století.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]