Třída Köln (F120)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Třída Köln (F120)
Fregata Emden (F 221)
Fregata Emden (F 221)
Obecné informace
Uživatelé Německé námořnictvo
Turecké námořnictvo
Typ fregata
Lodě 6
Osud vyřazeny
Nástupce třída Bremen
Technické údaje
Výtlak 2090 t (standardní)
2750 t (plný)
Délka 109,8 m
Šířka 11 m
Ponor 4,6 m
Pohon CODAG
Rychlost 32 uzlů
Posádka 238
Výzbroj 2× 100mm kanón (2×1)
6× 40mm kanón (2×2, 2×1)
375mm protiponorkový raketomet Bofors (4 hl.)
4× 533mm torpédomet (4×1)
Sonar PAE/CWE

Třída Köln (F120) byla třída fregat německého námořnictva. Byly to první fregaty, postavené v SRN po skončení druhé světové války a první německé válečné lodě s pohonem koncepce CODAG.[1] Jejich hlavním úkolem byla protiponorková ochrana ostatních válečných lodí či konvojů. Postaveno bylo celkem šest jednotek. Do služby vstoupily v letech 1961–1964 a vyřazovány byly v 80. letech.[1] Nahradila je velmi moderní třída Bremen.[2] Čtyři fregaty později koupilo Turecko, dnes již jsou vyřazeny.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Jednotky třídy Köln:[1]

Jméno Zahájení prací Spuštěna Dodání Poznámky
Köln (F 220) 1957 1958 15. dubna 1961 vyřazena, používána cvičný hulk.[3]
Emden (F 221) 1958 1959 24. října 1961 prodána Turecku jako Gelibolu (D 360), vyřazena
Augsburg (F 223) 1958 1959 7. dubna 1962 vyřazena
Karlsruhe (F 224) 1958 1959 15. prosince 1962 prodána Turecku jako Gemlik (D 361), vyřazena
Lübeck (F 225) 1959 1960 6. července 1963 prodána Turecku na náhradní díly
Braunschweig (F 226) 1960 1962 16. června 1964 prodána Turecku na náhradní díly

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Augsburg (F 223)

Hlavňová výzbroj se skládala ze dvou 100mm kanónů, umístěných v jednodělových věžích na přídi a na zádi. Protiletadlovou výzbroj tvořilo šest 40mm kanónů. Čtyři byly ve dvouhlavňových postaveních na přídi a na zádi, zbylé dva v jednohlavňových postaveních na bocích nástavby. K ničení ponorek sloužily dva čtyřhlavňové 375mm protiponorkové raketomety Bofors a čtyři 533mm protiponorkové torpédomety. Trupový sonar byl typu PAE/CWE. Pohonný systém byl typu CODAG. Tvořily ho dvě plynové turbíny Brown Boveri a čtyři diesely MAN pro ekonomickou plavbu. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[4]

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Lübeck (F 225)

Turecko zakoupilo roku 1983 německým námořnictvem vyřazené fregaty Emden a Karlsruhe, které přejmenovalo na Gelibolu (D 360) a Gemlik (D 361). V letech 1988–1989 byly zakoupeny ještě fregaty Braunschweig a Lübeck, které posloužily jako zdroj náhradních dílů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 203. (česky) [Dále Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
  2. [Pejčoch, Novák, Hájek, 1994, s. 204.]
  3. Old Ship, Modern Tasks [online]. Navaltoday.com, rev. 2015-10-20 [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. [Pejčoch, Novák, Hájek, 1994, s. 206.]
  5. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 207. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]