Třída Frankenthal (typ 332)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Frankenthal (typ 332)
Grömitz (M 1064)
Grömitz (M 1064)
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Námořnictvo SAE
Typminolovka
Lodě12
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Hameln (typ 343)
Nástupcetřída Kulmbach (typ 333)
Technické údaje
Výtlak590 t (standardní)
690 t (plný)
Délka54,4 m
Šířka9,2 m
Ponor2,6 m
Pohon2 diesely, 2 lodní šrouby
Rychlost18 uzlů
Posádka43
Výzbroj40mm kanón Bofors
2× 12,7mm kulomet (2×1)
Stinger (2×4)
RadarSPS-64(v)
SonarDSQS-11A
Ostatní2× Pinguin B3 USV
DR-2000 ECM
2× Hot Dog/Silver Dog
SATAM CCS

Třída Frankenthal (typ 332) je třída pobřežních minolovek německého námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy, které byly do služby přijaty v letech 1992–1998. Derivátem třídy Frankenthal je třída A, postavená pro turecké námořnictvo. Minolovky Frankenthal a Weiden byly roku 2006 prodány námořnictvu Spojených arabských emirátů.[1]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

V letech 19931998 bylo postaveno celkem 12 jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Abeking & Rasmussen v Lemwerderu, Krögerwerft v Rendsburgu a Lürssen ve Vegesacku.

Jednotky třídy Frankenthal:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámky
Fulda (M 1058) Abeking & Rasmussen 1995 29. září 1997 16. června 1998 Aktivní.
Weilheim (M 1059) Lürssen 1995 26. února 1998 3. prosince 1998 Aktivní.
Weiden (M 1060) Abeking & Rasmussen 1990 14. května 1992 3. března 1993 Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Hasbah.
Rottweil (M 1061) Krögerwerft 1990 12. března 1992 7. července 1993 Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Sulzbach-Rosenberg (M 1062) Lürssen 1992 27. dubna 1995 23. ledna 1996 Aktivní.
Bad Bevensen (M 1063) Lürssen 1990 21. ledna 1993 9. prosince 1993 Aktivní.
Grömitz (M 1064) Krögerwerft 1991 29. dubna 1993 23. srpna 1994 Aktivní.
Dillingen (M 1065) Abeking & Rasmussen 1992 26. května 1994 25. dubna 1995 Aktivní.
Frankenthal (M 1066) Lürssen 1989 6. března 1992 16. prosince 1992 Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Murjan.
Bad Rappenau (M 1067) Abeking & Rasmussen 1991 3. června 1993 19. dubna 1994 Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Datteln (M 1068) Lürssen 1991 27. ledna 1994 8. prosince 1994 Aktivní.
Homburg (M 1069) Krögerwerft 1992 21. dubna 1994 26. září 1995 Aktivní.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pinguin B3

Plavidla jsou postavena z nemagnetické oceli. Trup, nástavba a pohonné ústrojí vychází z konstrukce minolovek třídy Hameln. Minolovky nesou protiminový systém Atlas Elektronik MWS80-4, skládající se z taktického velícího systému TCD, navigačního a označovacího systému NBD, trupového sonaru DSQS-11M a sonaru DDSX-11, který je přímo v dálkově ovládaném prostředku pro hledání a likvidaci min typu Pinguin B3 (každá minolovka má na palubě dva tyto prostředky). Minolovky jsou dále vybaveny dekompresní komoru, umožňující nasazení potápěčů. K vlastní obraně slouží jeden 40mm kanón Bofors a dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Stinger s dosahem 4,8 km. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 16V 538 TB91. Během likvidace min loď pomalu manévruje pomocí dvou elektromotorů. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 18 uzlů.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Weilheim (M 1059)
Grömitz (M 1064)

V letech 2006–2011 byl instalován vylepšený sonar DSQS-11M a původní 40mm kanón nahradil jeden 27mm kanón MLG-27 se systémem řízení palby MSP-500. Po roce 2010 byl radar SPS-64(v) nahrazen typem Sperry E340.[2]

Roku 2008 byly minolovky Rottweil a Bad Rappenau modifikovány na verzi Typ 332B. Podmořské prostředky Pinguin nahradily tři čluny pro nasazení až 15 potápěčů.[2]

V letech 2009–2012 bylo pět minolovek této třídy vybaveno integrovaným minolovným systémem IMCMS (Integrated Mine Counter Measure System) a dálkově ovládaným minolovným prostředkem Atlas Elektronik SeaFox. Zároveň získaly schopnost ovládat dálkově ovládaná odminovací plavidla Seehund. V prosinci 2016 byla u společnosti Atlas Elektronik objednána obdobná modernizace dalších tří minolovek, takže jich bude modernizováno osm z deseti provozovaným německým námořnictvem.[3] Modernizována byla plavidla Fulda, Weilheim, Sulzbach-Rosenberg, Bad Bevensen, Grömitz, Dillingen, Datteln a Homburg.

Od roku 2014 v Německu probíhal program výběru náhrady minolovek třídy Frankenthal. Námořnictvo chtělo do roku 2031 získat nejméně jedenáct nových plavidel. Kvůli značnému překročení plánovaných nákladů však bylo v roce 2022 upřednostněno prodloužení životnosti stávajících minolovek o deset let.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Frankenthal Class (Type 332), Germany [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c FRANKENTAHL minehunters (1992 - 1998) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ATLAS ELEKTRONIK wins order for the modernization of minehunting vessels of the German Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. German MCM-Replacement Fails, Current Fleet To Receive Life-Extension [online]. Navyrecognition.com, rev. 2023-12-11 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]