Přeskočit na obsah

Třída Albatros (typ 143)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Albatros / Typ 143
Čluny třídy Albatros
Čluny třídy Albatros
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Tuniské námořnictvo
Ghanské námořnictvo
Typraketový člun
Lodě10
Osudaktivní (2016)
Předchůdcetřída Tiger
Nástupcetřída Gepard
Technické údaje
Výtlak380 t (standardní)
398 t (plný)
Délka57,6 m
Šířka7,8 m
Ponor2,5 m
Pohon4 diesely
Rychlost42 uzlů
Dosah2600 nám. mil při 16 uzlech
Posádka40
Výzbroj2× 76mm kanón (2×1)
MM.38 Exocet (4×1)
2× 533mm torpédomet (2×1)

Třída Albatros (typ 143) je třída raketových člunů postavených pro německé námořnictvo. Postaveno bylo celkem 10 jednotek této třídy. Německé námořnictvo všechny čluny vyřadilo v průběhu let 2004–2005. Šest jednotek poté získalo Tunisko a další dvě Ghana.

Postaveno bylo celkem 10 jednotek této třídy, pojmenovaných Albatros, Bussard, Falke, Geier, Sperber, Greif, Kormoran, Seadler, KondorHabicht. Do služby byly zařazeny v letech 19761977.

Jednotky třídy Albatros:[1]

Jméno Spuštěna Dodání Status
Albatros (P6111) 1. listopadu 1976 Od roku 2012 provozován ghanským námořnictvem jako Naa Gbewaa (P 39), aktivní.[2][3]
Geier (P6112) 1974 2. června 1976 Provozován tuniským námořnictvem jako Himilcon (P507), aktivní.
Falke (P6113) 13. dubna 1976 Vyřazen.
Bussard (P6114) 14. srpna 1976 Od roku 2012 provozován ghanským námořnictvem jako Yaa Asantewaa (P 38), aktivní.[3]
Sperber (P6115) 1974 27. září 1976 Provozován tuniským námořnictvem jako Hamilcar (P506), aktivní.
Greif (P6116) 1975 25. listopadu 1976 Provozován tuniským námořnictvem jako Hannon (P505), aktivní.
Kondor (P6117) 17. prosince 1976 Vyřazen.
Seadler (P6118) 1975 28. března 1977 Provozován tuniským námořnictvem jako Hannibal (P508), aktivní.
Habicht (P6119) 1975 23. prosince 1977 Provozován tuniským námořnictvem jako Hasdrubal (P509), aktivní.
Kormoran (P6120) 1976 29. července 1977 Provozován tuniským námořnictvem jako Giscon (P510), aktivní.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Giscon (ex Kormoran)

Hlavňovou výzbroj člunů po dokončení tvořily dva 76mm kanóny OTO Melara Compact, umístěné ve dvou dělových věžích (jedna na přídi a druhá na zádi). K boji proti válečným lodím čluny nesly čtyři kontejnery obsahující francouzské protilodní střely MM.38 Exocet s dosahem 42 km. Další výzbroj představovaly dva 533mm torpédomety. Použitý systém řízení palby umožňoval boj proti čtyřem cílům najednou.[4] Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V 956 TB91, každý o výkonu 4500 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 42 uzlů. Dosah je 2600 námořních mil při 16 uzlů.

Zahraniční uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
  • Ghanské námořnictvo – roku 2012 získalo dvě jednotky Naa Gbewaa (ex Albatros) a Yaa Asantewaa (ex Bussard), které před dodáním prošly generálkou. Výzbroj byla redukována a plavidla slouží jako hlídkové čluny. Jsou označovány jako třída Warrior.[2][3]
  • Tuniské námořnictvo – získalo celkem šest jednotek. Předány byly bezprostředně po vyřazení (tzv. hot transfer). Tunisko stál každý kus, včetně náhradních dílů, výcviku posádek a přepravy, průměrně 5 milionů dolarů.[2] Slouží jako raketové čluny.[1]
  1. a b Class Type 143 Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. (anglicky) 
  2. a b c Obangame Express 2015 - das Manöver [online]. Deutsche Marine [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Ghana – Übernahme von zwei gebrauchten Schnellbooten der Deutschen Marine [online]. Globaldefence.net [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (německy) 
  4. Type 143 Albatros Speedboat [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]