Tiago Camilo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tiago Camilo
Tiago Camilo 2016.jpg
Narození 24. května 1982 (37 let)
Bastos
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
stříbro LOH 2000 lehká váha
bronz LOH 2008 polostřední váha
Mistrovství světa v judu
zlato MS 2007 polostřední váha

Tiago Henrique de Oliveira Camilo, (* 24. května 1982 v Tupã, Brazílie) je brazilský zápasníkjudista, majitel stříbrné a bronzové olympijské medaile z let 2000 a 2008.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Bastosu nedaleko Tupã. S judem začal v 5 letech po vzoru svého staršího bratra Luize. Ve 14 letech využil možnosti trénovat s bratrem v São Paulu, kde dosáhl prvních velkých úspěchů. V roce 2001 se přesunul do São Caetano, ale výkonostně stagnoval. V roce 2006 přešel do tréninkové skupiny Sogipa v Porto Alegre, kde oprášil svůj talent.

Jako talentovaného juniora ho trenéři na záčátku roku 2000 vzali do Francie na velký Pařížský turnaj, kde obsadil nečekané druhé místo. Na brazilské olympijské kvalifikaci porazil ve finále tehdejší jedničku Sebastiana Pereiru a v 18 letech vybojoval účast na olympijských hrách v Sydney.[1] Sezónu snů korunoval stříbrnou olympijskou medaili, když ve finále nestačil na zkušeného Itala Giuseppe Maddaloniho. Nečekaný úspěch ho v Brazílii vynesl na přední místa v popularitě a sezonu 2001 pojal odpočinkově. V roce 2002 změnil působiště, trenéra a váhovou kategorii. V polostřední váze se však dlouho neuměl prosadit, v roce 2004 prohrál ve finále brazilské olympijské kvalifikace s Fláviem Cantem a přišel o účast na olympijských hrách v Athénách.

Na přední příčky nejen v Brazílii, ale i ve světě se vrátil v roce 2007 po přestupu do tréninkové skupiny Sogipa. V roce 2008 patřil k velkým favoritům na jednu z olympijských medailí na olympijských hrách v Pekingu, ale los k němu nebyl přívětivý. V prvním kole nastoupil proti Japonskému favoritu Takaši Onovi a v jednom z nejkrásnějších soubojů turnaje po minutě boje získal wazari za techniku uki-waza. V polovině zápasu přidal juko za o-uči-gari a během další akce duel ukončil kontrachvatem uči-mata-gaeši za druhé wazari. Ve čtvrtfinále ho však čekal německý gladiátor Ole Bischof. Ten ho po celý zápas nepustil do úchopu a v polovině zápasu se navíc ujal vedení na wazari, které 20s potvrdil druhým wazari. Spadl do oprav, ve kterém potvrdil dobrou formu, v zápase o 3. místo porazil unaveného Nizozemce Guillaume Elmonta a vybojoval bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2009 přestoupil do střední váhové kategorie, ve které si bez větších potíží zajistil třetí účast na olympijských hrách v Londýně v roce 2012. Formu opět načasoval, v semifinále však neuhlídal seoi-nage Jihokorejce Song Te-nama a zůstal před branami finále. V boji o třetí místo potom nestačil na silové judo Iliase Iliadise z Řecka a obsadil 5. místo.

V roce 2013 si během turnaje mistrů v Ťumeni poranil rameno a na tatami se vrátil až po roce. V roce 2016 startoval jako domácí reprezentant na olympijských hrách v Riu a od prvního kola předváděl své krásné technické judo. V úvodním kole s Jihoafričanem Zackem Piontekem střídal jeden nástup do techniky za druhým a v závěru zvítězil na ippon technikou tai-otoši. V dalším kole proti němu stál Ázerbájdžánec Mammadali Mehdijev a opět jako v předchozím kole se snažil zápas ukončit časovým limitem. V polovině hrací doby vedl na juko, ale minutu před při pokusu o chvat skočil doslova Mehdijevovi do náruče a ten ho pohotově hodil technikou ura-nage na wazari. V poslední minutě dělal maximum aby soupeřův bodový náskok smazal, ale Mehdijev i za cenu tří penalizací náskok udržel.

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

  • 2009 – 1× světový pohár (Belo Horizonte)
  • 2010 – 1× světový pohár (Madrid)
  • 2011 – 1× světový pohár (Amsterdam)

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
lehká váha polostřední váha střední váha
Olympijské hry 2. 3. 5. úč.
Mistrovství světa úč. 1. úč. 7. úč. úč. úč.
Panamerické hry 1.[2] 1. 1.
Panamerické mistrovství 1. 1.[3] 2. 1. 1. 1.
MS juniorů 1.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.judobrasil.net [online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. 
  2. startoval ve střední váze
  3. startoval ve střední váze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]