Televizní reklama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Televize, významné informační médium, využívané též k reklamním účelům

Televizní reklama je forma reklamy, která je uveřejňována prostřednictvím televize. Většinou je ve formě krátkých (typicky 30sekundových[zdroj?]) spotů, které propagují určitý výrobek, či službu. Méně často a v širším významu může mít reklama i jinou podobu, například delších pořadů (ty však mají jiné označení – teleshopping), může být i součástí filmů a seriálů (product placement). Televizní reklama zabírá v průměru necelou polovinu ze všech médií investování do reklamy (druhá polovina je rozdělena mezi tisk, internetovou a outdoorovou reklamu).[1]

Reklamní čas[editovat | editovat zdroj]

Reklama se vysílá v tzv. reklamním čase, jehož délka je předem stanovena (je definován její maximální trvání i kumulovaná doba za den) a veřejnoprávní či komerční televize, mají konkrétní délku rozlišnou. Reklamní čas může nastat buď mezi jednotlivými programovými tituly nebo tyto mohou být přerušeny a reklamy odvysílány „uvnitř“ těchto pořadů. V České republice veřejnoprávní televize nesmí vysílaný film nebo pořad kvůli reklamě přerušit – komerční televize ano, ale opět existuje limit pro počet takovýchto přerušení nebo dobu pořadu mezi dvěma po sobě jdoucími reklamními bloky. Přerušování pořadí reklamními bloky bylo zavedeno s nástupem komerčních televizí a příchodem reklamy v tržním formátu (na Západě již ve 30. letech 20. století). V dobách socialismu, přestože v ČSSR televizní reklama existovala, byla ve zcela jiné podobě než dnes. Na dodržování pravidel vysílání reklamy v televizi dohlíží RRTV, která může uložit dané televizi za skrytou reklamu mimo reklamní blok apod. sankce v podobě peněžní pokuty nebo odebrání povoleného času použitelného na reklamu v daný den.

Veřejnoprávní a komerční televize ve vztahu k reklamě[editovat | editovat zdroj]

Zatímco veřejnoprávní televize je financována převážně z koncesionářských poplatků, pro komerční televize jsou reklamy hlavním zdrojem příjmů a ty si hlídají, jak pro televizní reklamy na každý den rozvrhnou prostor, který na ně mají; před (nebo do) jakých programových titulů určí jak dlouhý čas na reklamy; jaké programy, které vysílají, mají cílové skupiny a jak moc jsou sledované, a jak tedy podle toho určit ceny za jeden standardně dlouhý spot.

Vlastnosti televizní reklamy[editovat | editovat zdroj]

Protože televizní reklama je schopna jednorázově zasáhnout desetitisíce až miliony (v jiných zemích až desítky milionů) diváků, je věnováno velké úsilí tomu, aby reklamy byly bezchybné a co nejdokonalejší. Spoty tak bývají velmi nákladné a pořízení vysílacího času pro jednotlivé výrobce zboží i služeb není levnou záležitostí. V prostředí Česka se cena 30sekundového spotu před těmi nejsledovanějšími programy (finále některých soutěží, sportovních utkání apod.) pohybují až ve statisících korun.[zdroj?] Je zcela běžné, že na celoplanetárních televizních kanálech, jakými jsou například CNN, BBC nebo Al-Džazíra si reklamy nepořizují pouze jednotlivé firmy, ale rovnou i celé státy, aby tak zajistily zvýšení zájmu o vlastní zemi a rovněž i podpořily turistický ruch.

Za pravděpodobně největší „žně“ pro televizní reklamu je v zahraničí považováno: v Evropě finále Ligy mistrů a ve Spojených státech amerických hodinová přestávka ve finále v Superbowlu, kde není výjimkou, že některé reklamy jsou vyrobeny speciálně pro tuto příležitost a většinou se jedná o „výkvět“ těch nejvtipnějších a nejnápaditějších reklam.[zdroj?] Spoty vysílané při přestávce Superbowlu jsou pořizovány za cenu až několika milionů dolarů.[2] a v některých případech se mohou stát kultovní záležitostí, jakými jsou třeba reklama na Apple computer z roku 1984.[3] Pro nejnápaditější reklamy existují i mezinárodní soutěže, např. Zlatá koroptev (Golden partridge).

Výhody a nevýhody televizní reklamy[editovat | editovat zdroj]

Výhody
  • široké a komplexní pokrytí (např. v Česku má doma televizi cca 99 % domácností)
  • z toho vyplývající nízké náklady na oslovení jednoho zákazníka
  • rychlost sdělení (v porovnání s tiskem nebo outdoorem)
  • možnost zapůsobit obrazem i zvukem – multimediálně
Nevýhody
  • většinou omezené cílení na určitou skupinu zákazníků (vůči nákupnímu profilu zákazníků i místa prodeje inzerenta)
  • vysoké náklady na výrobu i umístění reklamy
  • více vjemů může způsobit zahlcenost nebo nesoustředěnost diváků
  • zařazení v reklamních blocích má vliv na pomíjivost reklamního spotu jako takového

[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Reklama v době krize
  2. The top 10 Super Bowl ads of all time [online]. MSNBC, 02-02-2009, [cit. 2009-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FRIEDMAN, Ted. Apple's 1984: The Introduction of the Macintosh in the Cultural History of Personal Computers [online]. http://www.tedfriedman.com/, [cit. 2009-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]