Teatro San Benedetto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Teatro San Benedetto
Ples v divadle Teatro San Benedetto 22. ledna 1782
Ples v divadle Teatro San Benedetto 22. ledna 1782
Základní informace
Stát Itálie
Místo Benátky
Budova
Architekt Michele Grimani
Otevření 26. prosince 1755
Přestavby 1773 po požáru
Uzavření 1937 přestavěno na kinosál
Další informace
Souřadnice
Adresa Salizzada de la Chiesa o del Teatro
30124 Venezia
Oficiální web http://www.mymovies.it/cinema/venezia/21454/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teatro San Benedetto (Teatro Venier, Teatro Gallo, Teatro Rossini) bylo v 18. století jedním z nejvýznamnějších divadel a operních domů v Benátkách.

Historie divadla[editovat | editovat zdroj]

Malé, elegantní divadlo postavil Michele Grimani na pozemku patřícím rodině Venierů. Bylo otevřeno 26. prosince 1755 představením opery Zoe skladatele Gioacchina Cocchi. V roce 1766 přešlo vlastnictví divadla z rodiny Grimaldi na konsorcium benátských šlechtických rodin, které vlastnily jednotlivé divadelní lóže. Původně bylo divadlo kruhového půdorysu. Po požáru v roce 1773 byla přestavěno do tradičního podkovovitého tvaru. V roce 1786 muselo konsorcium vlastníků divadlo na základě soudního rozhodnutí postoupit divadlo rodině Vernierů a bylo přejmenováno na Teatro Venier in San Benedetto, zkráceně Teatro Venier. V roce 1810 získal divadlo impresário Giovanni Gallo a změnilo název na Teatro Gallo. Jeho synové, kteří je zdědili v roce 1847, změnili název na počest skladatele Gioachina Rossiniho v roce 1868 na Teatro Rossini.

V divadle byly uváděny převážně opery stylu opera seria a až do vybudování divadla La Fenice bylo nejvýznamnějším benátským divadlem. Konaly se v něm premiéry více než 140 oper včetně Rossiniho oper Italka v Alžíru a Eduardo e Cristina či opery Demofoonte, Josefa Myslivečka. V roce 1854 zde byla po fiasku prvního představení v La Fenice, úspěšně nastudována opera Giuseppe Verdiho La traviata.

V roce 1937 bylo divadlo zcela přestavěno pro účely filmových představení. Získalo i novou fasádu podle návhu architekta Carlo Scarpa. Vzniklo tak Cinema Rossini. Kino bylo uzavřeno v roce 2007 a po další přestavbě v roce 2010 zde vznikl multiplex Rosini (Cinema multisala Rossini di Venezia).

Preméry v divadle San Benedetto[editovat | editovat zdroj]

Scéna Francescy Bagnary pro divadlo San Benedetto (Gioachino Rossini: Italka v Alžíru, 1826)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F. Passadore, F. Rossi: Il teatro San Benedetto di Venezia, 2003
  • Thierry Beauvert: Opera Houses of the World. The Vendome Press, New York, 1995. ISBN 0-86565-978-8
  • Karyl Charna Lynn: Italian Opera Houses and Festivals. The Scarecrow Press, Inc. ISBN 0-8108-5359-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]