Gaetano Andreozzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaetano Andreozzi
Portrét skladatele (Guglielmo De Martino)
Portrét skladatele (Guglielmo De Martino)
Narození 22. května 1755
Aversa
Úmrtí 21. prosince 1826 (ve věku 71 let)
Paříž
Povolání hudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaetano Andreozzi (22. května 1755 Aversa21. prosince nebo 24. prosince 1826 Paříž) byl italský operní skladatel. Byl synovcem skladatele Niccolò Jommelliho.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gaetano Andreozzi studoval na neapolské konzervatoři Conservatorio di Santa Maria di Loreto zpěv, harmonii a kontrapunkt u Pietra Antonia Galla, Fedele Fenaroliho a svého strýce Niccolò Jommelliho.

Poprvé veřejně vystoupil 28. února 1779 v římském kostele Chiesa Nuova s oratoriem Giefte. Zkomponoval několik komických oper pro Benátky a Florencii. V roce 1784 odcestoval do Petrohradu, kde uvedl dvě své opery: Didone abbandonata a Giasone e Medea. Hned následujícího roku se však vrátil do Neapole. Na jaře roku 1786 se ve Florencii oženil. Jeho manželkou se stala jeho žačka, sopranistka Anna de Santi (1772 – 1802). Doprovázel ji v roce 1791 do Madridu, kde byly v divadle Teatro de los Caños del Pera uvedeny jeho opery Angelica e Medoro a Didone abbandonata. Manželka pak přijala angažmá v Drážďanech, ale v roce 1802 tam tragicky zahynula po nehodě v kočáře.

Andreozzi se vrátil do Neapole. V roce 1806 se stal impresáriem divadla Teatro San Carlo a věnoval se i výuce zpěvu. V roce 1825 přijel na pozvání své bývalé žačky Marie Karoliny, dcery neapolského krále Františka I., do Paříže, kde o rok později zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana libreta opery Agesilao, re di Sparta, Benátky 1787
Titulní strana libreta opery Saulle, Florencie 1799

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • L'equivoco (opera buffa, 1781 Florencie)
  • Arbace V (opera seria, 1781, Livorno)
  • I pazzi per disimpegno (libreto P. A. Bagliacca, opera buffa, 1782, Benátky)
  • L'Olimpiade (libreto Pietro Metastasio, opera seria, 1782, Pisa)
  • Bajazet (libreto A. Piovene, opera seria, 1783, Florencie)
  • Medonte, re d'Epiro (libreto Giovanni de Gamerra, opera buffa, 1783, Alessandria)
  • L'amore industrioso (libreto G. Casorri, opera buffa, 1783, Florencie)
  • Quello che può accadere (opera buffa, 1784, Benátky)
  • Didone abbandonata (libreto Pietro Metastasio, opera seria, 1784, Petrohrad)
  • Giasone e Medea (opera seria, 1785, Petrohrad, 1793 Neapol)
  • Le tre fanatiche (libreto Giuseppe Palomba, opera buffa, 1785, Neapol)
  • Catone in Utica (libreto Metastasio, opera seria, 1786, Cremona)
  • Virginia (libreto Silvio Stampiglia, opera seria, 1787 Janov)
  • Agesilao, re di Sparta (libreto F. Ballani, opera seria, 1788, Benátky)
  • Arminio (libreto F. Moretti, opera seria, 1788, Benátky)
  • Teodelinda (libreto Gian Domenico Boggio, opera seria, 1789, Turín)
  • Giovanna d'Arco ossia La pulcella d'Orléans (libreto Simeone Antonio Sografi, opera seria, 1789, Vicenza)
  • Artaserse (libreto Pietro Metastasio, opera seria, 1789, Livorno)
  • La morte di Giulio Cesare (libreto Sertor, opera seria, 1790, Řím)
  • Il finto cieco (libreto Trinchera, opera buffa, 1791, Neapol)
  • Angelica e Medoro (libreto Sertor podle Metastasia, opera seria, 1792 nebo 1793 Florencie)
  • Amleto (libreto Giuseppe Maria Foppa, opera seria, 1792, Padova)
  • Gli amanti in Tempe (libreto Giovanni de Gamerra, opera seria, 1792, Florencie)
  • Sofronia e Olindo (libreto C. Sernicola, opera seria, 1793, Neapol)
  • Ines de Castro (libreto C. Giotti, opera buffa, 1793, Florencie)
  • Le nozze inaspettate (opera buffa, 1793, Neapol)
  • Saulle (libreto Francesco Salfi, opera seria, 1794, Neapol)
  • La principessa filosofa ossia Il contravveleno (libreto Sografi, opera buffa, 1794, Teatro San Benedetto, Benátky)
  • Arsinoe (libreto M. Rispoli, opera seria, 1795, Neapol)
  • Il trionfo di Arsace (libreto F. Ballani, opera seria, 1796, Řím)
  • La vergine del sole (libreto C. L. Rossi, opera seria, 1797, Palermo)
  • Argea (libreto Gian Domenico Boggio), opera seria, 1799, Turín)
  • Pamela nubile (opera buffa, 1800, Parma)
  • Sesostri (libreto Apostolo Zeno, opera seria, 1802, Neapol)
  • Armida e Rinaldo (opera seria, 1802, Neapol)
  • Il trionfo di Alessandro (libreto A. Passaro, opera seria, 1803, Neapol)
  • Piramo e Tisbe (libreto Giovanni Schmidt, opera seria, 1803, Neapol)
  • Il trionfo di Claudia (opera seria, 1803, Florencie)
  • Sedesclavo (libreto M. Prunetti, opera seria, 1805, Řím)
  • Il trionfo di Tomiri (libreto F. Cammarano, opera seria, 1807, Neapol)
  • Tutti i torti son dei mariti (opera buffa, 1814, Florencie)
  • Il trionfo di Alessandro Magno il Macedone (libreto Passaro, opera seria, 1815, Řím)

Chrámová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Giefte (oratorium, 1779, Řím)
  • Isacco figura del redentore (oratorium, libreto Pietro Metastasio, 1785)
  • La passione di Gesù Cristo (oratorium, libreto Pietro Metastasio; 1799, Neapol, Teatro San Carlo)
  • Assuero ossia La regina Ester (oratorium; 1798, Palermo, Chiesa di Santa Cecilia)
  • La morte di Saulle (oratorium, libreto Giuseppe Caravita, 1804, Lisabon)
  • Il trionfo d’Israele, o sia La disfatta di Seon (dramma per musica, 1812, Messina, Teatro della Monizione)
  • Messa dei morti in E minor

Příležitostná vokální díla[editovat | editovat zdroj]

  • Partenope sul lido etrusco (azione teatrale, libreto Cristoforo Boccella, 1785, Lucca)
  • La pace tra Amore ed Imeneo (componimento drammatico, libreto Lorenzo Pignotti, 1787, Florencie, Teatro degli Intrepidi)
  • Il ritorno de’ numi (kantáta, libreto Ferdinando Maria Villani, 1801, Neapol, Teatro del Fondo)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Šest smyčcových kvartet op. 1 (1786, Florencie)
  • Tři kvintety pro flétnu a smyčcový kvartet (1793, Benátky)
  • Tři kvintety pro hoboj a smyčcový kvartet

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]