Talinovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Talinaceae)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTalinovité
alternativní popis obrázku chybí
Talinum fruticosum
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď talinovité (Talinaceae)
(Fenzl) Doweld, 2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Talinovité (Talinaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales), zahrnující 3 rody a 28 druhů. Jsou to byliny a keře, rozšířené v tropech celého světa.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Talinovité jsou byliny, polokeře a keře, nezřídka liánovitého vzrůstu. Rostliny mají často hlízovité zásobní kořeny. Listy jsou ploché, střídavé, často lehce sukulentní, lysé nebo chlupaté, s celistvou celokrajnou čepelí.

Květy jsou drobné až středně velké a nápadné, oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé úžlabní nebo v koncových latovitých květenstvích. Kalich je složen ze 2 kališních lístků a je opadavý nebo za plodu vytrvalý. Koruna je nejčastěji z 5 korunních lístků, u rodů Taniella a Amphipetalum jsou korunní lístky 2 až 4 a nejsou jasně odlišené od kališních. Tyčinek je 15 až 35. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů avšak s jedinou komůrkou. Plodem je mnohasemenná lokulicidní tobolka se zaschlými zbytky okvětí nebo bobule (Talinella).[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď talinovité zahrnuje 28 druhů ve 3 rodech. Vyskytuje se v Severní i Jižní Americe, v Africe a na Madagaskaru. V Evropě není tato čeleď zastoupena. Největší rod je Talinum (asi 15 druhů), původní v tropické Africe a Americe a zavlečený do tropů celého světa. Rod Talinella obsahuje 12 druhů a všechny se vyskytují výhradně na Madagaskaru. Rod Amphipetalum zahrnuje jediný druh, Amphipetalum paraguayense, vyskytující se v Bolívii a v Paraguayi.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Talinaceae je nová čeleď, publikovaná v roce 2001, kdy byla provedena molekulární studie čeledi šruchovité (Portulacaceae), kam byly do té doby stávající rody čeledi Talinaceae řazeny. Výzkum rodů však stále pokračuje a v budoucnu bude možná rod Talinella vřazen do rodu Talinum.[1]

Z rodu Talinum byla vyjmuta sekce Phemeranthus, zahrnující asi 25 druhů, a přesunuta jako rod Phemeranthus do čeledi zdrojovkovité (Montiaceae).[1][2]

Podle kladogramů APG je čeleď Talinaceae součástí monofyletické větve řádu hvozdíkotvaré tvořené čeleděmi Talinaceae, Anacampserotaceae, šruchovité (Portulacaceae) a kaktusovité (Cactaceae).[3]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Listy některých druhů rodu talinum jsou v tropických zemích používány jako oblíbená zelenina, zejména Talinum paniculatum, T. triangulare a T. portulacifolium. V jihovýchodní Asii se také používají pro celkově posilující a povzbuzující působení jako náhrada ženšenu.[5]

Některé druhy rodu talinum jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[6] Nejčastěji se lze setkat s druhem Talinum paniculatum, nápadným zvláště nevelkými růžovými květy v rozvolněném květenství. Pěstuje se i v panašované formě.[7]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Amphipetalum, Talinella, Talinum[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NYFFELLER, R.; UGGLY, U.. Taxon, vol. 59: Disintegrating Portulacaceae: A new familial classification of the suborder Portulacineae (Caryophyllales) based on molecular and morphological data. [s.l.] : International Association for Plant Taxonomy, 2010.  
  2. Flora of North America: Phemeranthus [online]. . Dostupné online.  
  3. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  5. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  6. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.  
  7. TopTropicals [online]. . Dostupné online.