Přeskočit na obsah

Světová populace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Světová populace je v demografii souhrn všech lidí, kteří k určitému datu žili, žijí nebo budou žít na planetě Zemi. Údaje jsou vždy přibližné, protože pro minulost chybí přesné údaje a budoucnost je předmětem odhadu a výpočtu. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu žilo k 1. 11. 2021 na Zemi 7,9 miliardy lidí.[1] Podle OSN k 15. listopadu 2022 žilo 8 miliard lidí.

Světová populace (v milionech, odhad OSN)[2]
# Deset nejlidnatějších států 2000 2015 2030
1 Čína Čína 1270 1376 1416
2 Indie Indie 1053 1311 1528
3 Spojené státy americké USA 283 322 356
4 Indonésie Indonésie 212 258 295
5 Pákistán Pákistán 136 208 245
6 Brazílie Brazílie 176 206 228
7 Nigérie Nigérie 123 182 263
8 Bangladéš Bangladéš 131 161 186
9 Rusko Rusko 146 146 149
10 Mexiko Mexiko 103 127 148
Svět 6127 7349 8501

Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, roční přírůstek dosáhl vrcholu 2,24 % v roce 1964 a do roku 2022 opět poklesl na 0,83 %.[3] Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat. Různé modely počítají s tím, že by světová populace mohla dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy v roce 2050. Pak by podle většiny odhadů měla začít klesat. Korekce populace je nevyhnutelná.[4]

Vývoj lidské populace od roku 1950 po projekce do roku 2100 podle OSN z roku 2019.[5]

Odhaduje se, že historicky na světě žilo celkem přes 100 miliard příslušníků druhu Homo sapiens.[6]

Přehledy

[editovat | editovat zdroj]

Nejlidnatějším kontinentem je Asie (60 % světové populace), přičemž samy dva nejlidnatější státy Asie – Čína a Indie – tvoří 37 %. Asi 15 % světové populace žije v Africe, 11 % v Evropě, 9 % v Latinské Americe, 5 % v Severní Americe a 0,5 % v Austrálii a Oceánii. Evropská unie s více než 502 miliony obyvatel (2011) tvoří 7,2 % světové populace, umístila by se tak na třetím místě.[7]

Přibližně třetina světové populace žije v nadmořských výškách do 100 m (medián je 194 m a průměr 435 m). Medián hustoty obyvatel je 262 obyvatel na kilometr čtvereční,[8] což je například přibližně dvojnásobek hustoty osídlení v ČR a desetina hustoty osídlení v Praze.

Nejlidnatější státy světa

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam států světa podle počtu obyvatel.
Pořadí Stát / Oblast Počet obyvatel Datum % světového počtu obyvatel Zdroj
1. ČínaČína Čína[pozn. 1] 1 455 595 135 20230530a30. května 2023 18,11 % Worldometers
2. IndieIndie Indie 1 420 384 052 20230530a30. května 2023 17,68 % Worldometers
3. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 336 716 340 20230530a30. května 2023 4,19 % Worldometers
4. IndonésieIndonésie Indonésie 282 149 475 20230530a30. května 2023 3,51 % Worldometers
5. PákistánPákistán Pákistán 234 004 872 20230530a30. května 2023 2,91 % Worldometers
6. NigérieNigérie Nigérie 222 000 412 20230530a30. května 2023 2,76 % Worldometers
7. BrazílieBrazílie Brazílie 217 022 542 20230530a30. května 2023 2,70 % Worldometers
8. BangladéšBangladéš Bangladéš 169 574 343 20230530a30. května 2023 2,11 % Worldometers
9. RuskoRusko Rusko 146 089 083 20221224a24. prosince 2022 1,82 % Oficiální odhad Archivováno 15. 6. 2018 na Wayback Machine.
10. MexikoMexiko Mexiko 132 366 604 20221224a24. prosince 2022 1,65 % Roční odhad OSN

Porodnost

[editovat | editovat zdroj]
Země podle porodnosti v letech 2000–2005
Graf světové populace za posledních 12 tisíc let. Populace na ose s logaritmickým měřítkem
Graf nárůstu světové populace a jeho předpověď. Nejrychleji populace rostla ve 20. století.

Na vývoji populace se podílí jak porodnost (natalita), tak úmrtnost (mortalita). Modely vývoje populace však obvykle počítají se střední očekávanou délkou života při narození.

Historický vývoj populace

[editovat | editovat zdroj]

Počet lidí na Zemi:

  • před 70 tisíci lety se odhaduje na 15 tisíc a následoval růst ještě než nastala neolitická revoluce[9];
  • 10 tisíc let př. n. l. dosáhl 5 milionů;
  • 6 tisíc let př. n. l. 10 milionů;
  • 4000 př. n. l. 20 milionů;
  • 1000 př. n. l. 50 milionů;
  • 500 př. n. l. 100 milionů;
  • k roku 1 n. l. 200 milionů;
  • k roku 1000 n. l. 310 milionů.

I když v polovině 14. století došlo k mírnému poklesu kvůli morovým epidemiím v Evropě (populace byla nestabilní i dříve v neolitu)[10] a v polovině 17. století kvůli válkám a epidemiím, k roku 1750 – kdy začínají spolehlivější data – žilo na Zemi asi 790 milionů lidí.

Tabulka ukazuje roky, kdy populace vzrostla o další miliardu, a zároveň počet roků, kdy ke změně došlo.

Mezníky světové populace (odhady USCB)
Populace
(v miliardách) 		1 2 3 4 5 6 7 8 9
Rok 1804 1927 1960 1974 1987 1999 2012 2022 2034
Za období (let) –– 123 33 14 13 12 13 10 12

Vývoj populace podle oblastí

[editovat | editovat zdroj]
Graf rozložení populace do oblastí v letech −400 až 2000. Zdola nahoru: Čína, Indie, zbytek Asie, Evropa, Afrika a ostatní (Amerika, Oceánie)

Ačkoli světová populace v historické době (tj. za posledních asi 2500 let) vzrostla více než stokrát, procentuální podíly jednotlivých hlavních oblastí se příliš nezměnily (viz graf). Od 19. století výrazně vzrostl podíl obou Amerik a od počátku 20. století se snížil podíl Evropy.

Následující tabulky zachycují vývoj populace po oblastech jednak v milionech, jednak v procentních podílech na celku světové populace. Území bývalého Sovětského svazu jsou započtena do Evropy. Latinská Amerika zahrnuje Mexiko, Střední a Jižní Ameriku a Karibik.[11][12][13]

Vývoj populace po oblastech (v milionech)
Oblast 1500 1600 1700 1750 1800 1850 1900 1950 1999 2008 2012 2050 2100 2150
Svět 458 580 682 791 978 1,262 1,650 2,521 5,978 6,707 7,052 9,725 10,854 9,746
Afrika 86 114 106 106 107 111 133 221 767 973 1,052 2,478 4,185 2,308
Asie 243 339 436 502 635 809 947 1,402 3,634 4,054 4,250 5,267 4,712 5,561
Evropa 84 111 125 163 203 276 408 547 729 732 740 628 639 517
Latinská Amerika s Karibikem 39 10 10 16 24 38 74 167 511 577 603 784 736 912
Severní Amerika 3 3 2 2 7 26 82 172 307 337 351 433 513 398
Oceanie 3 3 3 2 2 2 6 13 30 34 38 57 70 51
Vývoj rozložení populace po oblastech (v procentech)
Oblast 1500 1600 1700 1750 1800 1850 1900 1950 1999 2008 2012 2050 2100 2150
Svět 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Afrika 18,8 19,7 15,5 13,4 10,9 8,8 8,1 8,8 12,8 14,5 15,2 25,5 38,6 23,7
Asie 53,1 58,4 63,9 63,9 64,9 64,1 57,4 55,6 60,8 60,4 60,3 54,2 43,4 57,1
Evropa 18,3 19,1 18,3 20,6 20,8 21,9 24,7 21,7 12,2 10,9 10,5 7,6 5,9 5,3
Latinská Amerika s Karibikem 8,5 1,7 1,5 2,0 2,5 3,0 4,5 6,6 8,5 8,6 8,6 8,1 6,8 9,4
Severní Amerika 0,7 0,5 0,3 0,3 0,7 2,1 5,0 6,8 5,1 5,0 5,0 4,5 4,7 4,1
Oceánie 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,2 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5

Urbanizace

[editovat | editovat zdroj]

Významným jevem ve vývoji světové populace v posledních dvou stoletích je urbanizace, růst populace, která žije v sídlech s více než 5 000 obyvateli. Roku 1800 žila ve městech 3 % světové populace, roku 2010 to bylo 50,5 %.[14] Městská populace tak od roku 2010 tvoří více než polovinu celé populace.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Údaje ze sčítání platí pro kontinentální Čínu, ale nezahrnují Zvláštní ekonomické zóny Hongkong a Macao.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků World population na anglické Wikipedii a Weltbevölkerung na německé Wikipedii.

  1. ↑ World Population Clock at the U.S. Census Bureau. www.worldometers.info [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ OBAID, Thoraya Ahmed; UNFPA. The state of world population.: 2004 /: Thoraya Ahmed Obaid, Executive Director, United Nations Population Fund. [s.l.]: UNFPA, Dostupné online. ISBN 978-0-89714-720-0. (anglicky) 
  3. ↑ World Population by Year [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Population ecologist warns that humanity is on the verge of massive population correction. phys.org [online]. [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://population.un.org/wpp/Graphs/Probabilistic/POP/TOT/900
  6. ↑ CURTIN, Ciara. Fact or Fiction?: Living People Outnumber the Dead. Scientific American [online]. 2007-03-01 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Archivovaná kopie. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-06. 
  8. ↑ COHEN, Joel E.; SMALL, Christopher. Hypsographic demography: The distribution of human population by altitude. S. 14009–14014. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1998-11-24. Roč. 95, čís. 24, s. 14009–14014. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.95.24.14009. (anglicky) 
  9. ↑ Human population explosion started well before the neolithic. 6000generations.wordpress.com [online]. 2013-09-26 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ From boom to bust in Neolithic Europe. www.earthmagazine.org [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ World Population Prospects. esa.un.org [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-16. 
  12. ↑ The World at 1999-10-12
  13. ↑ UN report 2004 data (2010-08-01)
  14. ↑ World Demographics Profile. www.indexmundi.com [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Databáze
Organizace
Statistiky a mapy
Populační „hodiny“
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světová_populace&oldid=24501555“