Svízel povázka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSvízel povázka
alternativní popis obrázku chybí
Svízel povázka
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď mořenovité (Rubiaceae)
Rod svízel (Galium)
Binomické jméno
Galium mollugo
(L.) Scop.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svízel povázka (Galium mollugo) je vytrvalá bylina z čeledi mořenovitých.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Svízel povázka se vyskytuje především v nížinách a podhorských oblastech. V Evropě má značné rozšíření snad všude s výjimkou Severských zemí a severní poloviny Britských ostrovů. V České republice roste nejhojněji v jižních Čechách. Přednost dává vlhkým slunným loukám, mezím, křovinám nebo břehům rybníků.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kořeny této rostliny jsou krátké, tenké a chudě větvené, bez rozvětvené kořenové hlavy nebo oddenků.

Lodyha svízele je čtyřhranná, snadno se zlomí a někdy dorůstá až do metrové výšky. Může být poléhavá, vystoupavá, nebo popínavá.

5–20 mm dlouhé a 5–7 mm široké obkopinaté listy, se větví přeslenitě po 5-8. Kraje listů tvoří drsné papily (chlupy), které směřují k vrcholu listu. Svrchní strana listu je hladká, lesklá, zespodu jsou listy matné. V létě kvete svízel řídkým vrcholičnatým květenství, s široce vejčitým obrysem. Jednotlivé květy jsou oboupohlavné, zpravidla bílé. Vyrůstají na 2–4 mm dlouhé květní stopce. Kulovitá koruna je rozdělena na ploché hrotité cípy, kalich je zakrněný.[2]

Plody jsou dvounažky, které se skládají ze dvou hnědočerných až černých merikarpií, dlouhých 1,2 - 1,4 mm.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Svízel povázka má podobné léčivé účinky jako ostatní zástupci rodu svízel.V nálevu působí jako diuretikum a spazmolytikum při zvýšeném zadržování vody v organismu, při zánětech močových cest, dysurických obtížích a křečích hladkého svalstva gastrointestinálního a močového traktu. Dále také proti epilepsii, chudokrevnosti a hysterii. Kloktání teplého nálevu pomáhá při obrně hlasivek a rakovině jazyka. Zevně, ve formě koupelí, se svízel využívá při furunkulóze, vyrážkách a v obkladech na popáleniny.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. s. 514
  2. DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR 2. Praha : Academia, 1989. s. 347
  3. KORBELÁŘ, Jaroslav. ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1985. s.414

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]