Svídnice (potok)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svídnice
Potok Svídnice poblíž Nové Vsi v Horách
Potok Svídnice poblíž Nové Vsi v Horách
Základní informace
Délka toku17,6 km
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-15-03-0340
Pramen
Ústí
Protéká
Česko (okres Most), Německo (SaskoSasko Sasko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Freiberger Mulde, Zschopau, Flájský potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svídnice (německy Schweinitz) je potok v Krušných horách. Pramení v rašeliništi v severní části přírodní rezervace Černý rybník při jihozápadním úpatí vrchu Pestrý v nadmořské výšce zhruba 815 m. Prameniště se nachází na katastru obce Klíny v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba 3 km severozápadně od Klínů. Svídnice tvoří levostranný přítok Flájského potoka a její délka je 17,6 km.

Tok[editovat | editovat zdroj]

Od pramene teče Svídnice jihozápadním směrem. Nejprve vtéká do Černého rybníka na území stejnojmenné rezervace. Po několika stech metrech opouští chráněné území a po zbytek své cesty vytváří přirozenou státní hranici s Německem. Pod vrchem Brandhübel (780 m) přibírá na české straně nejprve bezejmenný levostranný přítok a později Stříbrný potok. Poté protéká hraničním přechodem Mníšek/Deutscheinsiedel. Na saské straně se nachází osada Brüderwiese. Na cestě k dalšímu hraničnímu přechodu Nová Ves v Horách/Deutschneudorf se do Svídnice z obou stran hranice vlévají bezejmenné přítoky. V Nové Vsi v Horách, kde se potok stáčí severozápadním směrem, se do něj vlévá Pachenkovský potok. Dále míjí Horu Svaté Kateřiny, kde se do něj zleva vlévá Kateřinský potok a z jihu k Svídnici přiléhá obec Deutschkatharinenberg. V saské obci Oberlochmüle se do Svídnice zprava vlévá Wildbach. Posledním významným přítokem je pravostranný Seiffener Bach, který odvodňuje přírodní rezervaci Hirschberg-Seiffengrund. Svídnice se na katastru obce Brandov vlévá do Flájského potoka asi kilometr jihozápadně od zaniklé osady Zelený Důl.

Zajímavé stavby na Svídnici[editovat | editovat zdroj]

V Nové Vsi v Horách se na Svídnici nacházely Dolní mlýn a Horní mlýn. Mezi touto obcí a Horou Svaté Kateřiny stál Luční mlýn (Wiesenmühle). U hraničního přechodu mezi českou a německou Kateřinou se nacházela pila. U obce Oberlochmühle stál hamr na zpracování vytěžené mědi. Na české straně se na Svídnici nachází bývalá pila (něm. Mahlermühle), která v roce 1945 vyhořela. Místo se proto dnes nazývá U Spálené Pily. Další zaniklé stavby stály na dolním toku - Lohmühle, Mertelsäge apod. Na soutoku Flájského potoka a Svídnice se nacházel tzv. Svídnický mlýn. Vlastní mlýn zanikl již v 19. století, ale jeho jméno se přeneslo na továrnu (hamr) postavenou na jeho místě. Patřila podnikateli F. A. Langemu, který ji získal v roce 1883. Byly zde válcovna, drátovna a další zařízení na zpracování mědi a jejích slitin. Podnik v roce 1934 koupila Zbrojovka Brno a zavedla zde výrobu nábojnic. Továrna zanikla po druhé světové válce a dnes zde stojí jen torzo jedné z budov. V Mníšku se nachází přečerpávací stanice, která může v suchém období ze Svídnice čerpat vodu do Vodní nádrže Janov.

Trasa Svídnické dráhy

Podél potoka vedla zrušená železniční trať tzv. Svídnická údolní dráha v úseku Olbernhau-Grünthal-Brandov-Deutschneudorf. Výstavba trati byla zahájena v roce 1914, ovšem vinnou první světové války byla stavba dokončena až v letech 1926-1927. V roce 1966 byla na trati zrušena osobní doprava. Nákladní doprava trvala do roku 1969. V roce 1971 byly odstraněny všechny železné díly jako kolejnice a části viaduktů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schweinitz (Fluss) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 6-7
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 303

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]