Svícník rozšířený
 Svícník rozšířený | |
|---|---|
 Svícník rozšířený (Ceropegia ampliata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
| Rod | svícník (Ceropegia) |
| Binomické jméno | |
| Ceropegia ampliata E. Mey., 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svícník rozšířený (Ceropegia ampliata) je mimo dobu kvetení nenápadná, keřovitá rostlina. Tento sukulentní druh z rodu svícník pochází z jihoafrických regionů Kapsko, Natal a Transvaal, vyskytuje se také v Tanzanii a na Madagaskaru. Byl objeven teprve roku 1830 německým botanikem J. F. Drège.[1]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Svícník rozšířený je původním druhem na velkém území, nevyskytuje se však nikde ve velkém počtu. Roste na kamenitých svazích a v suchých údolích v teplých a bezvodých savanách. Velmi často je obklopen jinou, stejné životní podmínky preferující vegetací, která jeho nepevné stonky podpírá. V době, kdy nemá květy, bývá běžně přehlížen.
Roste v polostínu ostatních rostlin na půdě, která je dobře odvodněná a na místech, kde neklesá noční teplota pod +10 °C, vysoká teplota rostlinám nevadí, snese i +45 °C. Vyskytuje se v místech, kde v období hlavní vegetace od března do srpna pršívá pravidelně a od srpna deště ubývá a v lednu a únoru neprší vůbec.[1][2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá rostlina s tenkými a slabými stonky, které se opírají o okolní vegetaci nebo polehávají. Vyrůstají z trsu ztlustlých kořenů nebo ztlustlé hlízy. Dužnaté, lysé, v uzlinách se rozvětvující stonky jsou až 2 m dlouhé a polehnuté; z uzlin mohou též vypustit kořínky. Na čerstvě vyrostlých, vztyčených stoncích vyrůstají drobné, kopinaté nebo srdčité, asi 3 mm dlouhé listy, jež brzy opadávají. Fotosyntézu zajišťují hlavně chlorofylem vybavené stonky.
Pětičetné, oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají z uzlin po dvou až čtyřech. Rozkvétají však postupně, obvykle mezi prosincem a březnem. Drobný kalich má jen 3 mm dlouhé špičaté plátky. Koruna má tvar vespod rozšířené, 5 až 7 cm dlouhé a 2 cm široké trubky, jejíž plátky jsou na vrcholu špičkami srostlé a vytvářející klec; na vnitřní straně je porostlá chloupky směřujícími dolů. Trubka je světle zelená nebo bílá, s podélnými zelenými proužky. V rozšířené části je dvojitá pakorunka s pěti vnějšími, hluboce dělenými plátky vytvářejícími pohárek s deseti vrcholy a pěti vnitřními, šídlovitými plátky, které se dotýkají prašníků. Nitky tyčinek jsou srostlé do kratičké trubky a nesou prašníky s pylem v brylkách, naspodu trubky je hlavičkovitá blizna.[1][2][3]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Květy v domovině postupně rozkvétají od prosince do března a opylují je mouchy lákané na vůni, pro lidi dost nelibou. Po vstupu do ústí trubky je moucha nucena postupovat po směru tuhých chloupků dolů a nemůže se vrátit zpět. V rozšířené základně trubky je navedena nejdříve k prašníkům, o které se otře a nasbírá brylky pylu na své ochlupené tělo, které pak přenese společně s přineseným pylem na bliznu vespod trubky. Po několika dnech začne květ vadnout, jeho chloupky se skloní a hmyz může květ opustit a část pylu přenést do jiného květu. Opylování zajišťují především mouchy rodů Muscidae, Lauxaniidae, Tachinidae a Sarcophagidae, které odměnou dostávají malé množství řídkého nektaru.
Plodem jsou dva míšky (často se vyvine jen jeden), které bývají podlouhlé, vřetenovité nebo cylindrické a po dozrání vyschnou a prasknou. Obsahují řadu semen s bílým chmýrem napomáhajícím při šíření větrem.
Kromě semen se svícník rozšířený rozmnožuje také vegetativně, když polehnuté stonky dotýkající se půdy v uzlinách zakoření. Lze jej také dobře množit stonkovými řízky.[1][2][3]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Rostlina je občas v tropech či subtropech využívána jako ozdobná liána pnoucí se po částečně přistíněné konstrukci, pěstuje se někdy i na zastřešených terasách a balkonech bytů. Její květy navzdory své kráse vydávají nepříjemnou vůni, proto se využívá jen řídce.[2][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d PlantZAfrica: Ceropegia ampliata [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ceropegia ampliata [online]. Llifle, Encyclopedias of living forms, Provo, UT, USA [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Ceropegia ampliata [online]. The Garden of Eaden, Mountain View, CA, USA [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svícník rozšířený na Wikimedia Commons 
Taxon Ceropegia ampliata ve Wikidruzích
