Steinského palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Steinského palác
Steinského palác.jpg
Základní informace
ArchitektOtakar Novotný
Výstavba1929 (1928–1929)
Poloha
AdresaHradec Králové, ČeskoČesko Česko
UliceUlrichovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky16946/6-545 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steinského palác (též Palác Steinský-Sehnoutka) je dominantou severní strany Ulrichova náměstí v Hradci Králové. Budova podle návrhu architekta Otakara Novotného byla postavena v letech 1928–29 pro továrníka Rudolfa Steinského-Sehnoutku.[1]

Investor[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Steinský, narozený 16. června 1892 ve Smiřicích, se svým o dva roky mladším bratrem Janem Nepomukem v roce 1904 osiřel a oba bratry přijal za vlastní jejich strýc Jan Sehnoutka, který se stal jejich otčímem. Rudolf Steinský začal z vděčnosti ke svému strýci v dospělosti používat příjmení Steinský-Sehnoutka. V roce 1919 převzal přádelnu a tkalcovnu svého strýce v Černožicích a v roce 1925 ji podstatně rozšířil. V roce 1928 přikoupil přádelnu balvny v Hradci Králové a další textilní závod koupil v Hořicích.[2] Další růst Steinského textilního impéria byl spojen s jeho sňatkem s Jaroslavou Bartoňovou, dcerou Cyrila Bartoně z Dobenína, který byl spolumajitelem textilky v Náchodě.[3] Po roce 1948 celá rodina Steinských-Sehnoutků emigrovala do Kanady, za což byli všichni členové rodiny v Československu odsouzeni k vězení, propadnutí majetku a ztrátě občanství.[2] Rudolf Steinský-Sehnoutka založil s roce 1950 v Kanadě úspěšnou firmu na výrobu drapérií a rolet.[4] Zemřel v Torontu 20. srpna 1973.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dvorní průčelí domu, 1929
Dvorní průčelí domu, 1929

S poptávkou na plány královéhradeckého paláce oslovil Rudolf Steinský-Sehnoutka architekta Otakara Novotného, se kterým již dříve spolupracoval v Černožicích, pravděpodobně v roce 1926. Pro stavbu byla vybraná parcela původně plánovaná v Gočárově městském regulačním plánu pro kulturní vyžití. Regulační plán byl ovšem nakonec upraven tak, aby odpovídal plánovanému využití nového paláce: ten měl v přízemí poskytnout prostory pro kanceláře Steinského-Sehnoutkovy firmy, v prvním patře reprezentativní místnosti a ve vyšších patrech byty, včetně luxusního bytu pro samotného investora. Projekt na budovu byl zhotoven v roce 1927 a realizace stavby probíhala v letech 1928–29.[3]

V roce 1948 rodina Steinských-Sehnoutků palác opustila. Využití stavby se poté několikrát změnilo, sídlilo zde například dětské zdravotní středisko, ve vyšších patrech však zůstaly zachovány byty.[3] V roce 1964 byla budova zapsána na seznam kulturních památek.[5] V letech 1974–89 v objektu po rozsáhlé adaptaci sídlil sekretariát okresního výboru KSČ.[3] Tato adaptace zrušila obytnou funkci vyšších pater a zasáhla také výrazně severní, tj. dvorní fasádu budovy, jižní uliční fasáda nicméně zůstala v původní podobě.[5] V restituci po roce 1989 byla budova vrácena rodině Steinských-Sehnoutků.[4] Na počátku 90. let 20. století byla stavba rekonstruována a v roce 1992 byla ve vestibulu na přání rodiny umístěna pamětní deska připomínající Rudolfa Steinského-Sehnoutku.[2][3] V současné době (2021) objekt slouží jako bankovní dům.[1][5]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Detail reliéfu alegorie textilu
Detail reliéfu alegorie textilu

Modernistická budova je tvořena centrálním čtyřpatrovým traktem s plochou střechou a dvěma bočními třípatrovými křídly se sedlovými střechami. Fasáda směřující do Ulrichova néměstí je obložena pískovcovými deskami z královédvorského pískovce. V přízemí vystupuje rizalit, z velké části prosklený a sahající téměř přes celou šířku budovy. V první patře jsou francouzská okna s dřevěnými roletami.[3][6] Nápadným prvkem hlavního průčelí je v atice umístěný reliéf alegorie textilu: antický bůh Merkur drží v rukou vřeteno a člunek a symbolicky rozvírá ochrannou náruč nad dělníky v textilním průmyslu. Ženská postava při levé straně drží znak s písmenem S, ženská postava na pravé straně drží erb a roli sukna. Na pozadí reliéru je vyobrazen i samotný Steinského palác. Reliéf navrhl sochař Karel Dvořák, sochařské a kamenické práce provedl Václav Škoda.[3][6] Fasáda směřující do dvora je rovněž koncipována symetricky a je tvořena z ozdobně skládaných světlých režných cihel. Rozmístění oknen i jejich velikosti jsou zde nepravidelné.[3][5]

Steinského palác měl bohatě zdobené a náročně vybavené interiéry, nábytek navrhoval architekt Otakar Novotný sám. Část tohoto vybavení se zachovala, jako například čtyřramenné lustry v hale v 1. patře, mramorové obklady stěn či původní kryty topení ve 2. patře nebo dvě okna s vitrážemi od Vratislava Hugo Brunnera.[3][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Hradec Králové - palác Steinský-Sehnoutka [online]. Turistika.cz. Dostupné online. 
  2. a b c d rodina Steinský - Sehnoutka [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i Palác Steinský-Sehnoutka | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál [online]. Via Aurea [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  4. a b Georgina Steinsky (1949). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d Steinského palác - Památkový Katalog [online]. Dostupné online. 
  6. a b c Steinského palác byl Klubem přátelství, sloužil také jako sekretariát OV KSČ. Hradecký deník. 2008-10-10. Dostupné online [cit. 2021-02-17]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]