Seznam členů rodiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Macecha. O vrcholu v Krušných horách pojednává článek Macecha (Krušné hory).

Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

  • probant, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako "JÁ" nebo latinsky "EGO"),
  • rodičeotec a matka,
  • otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
  • matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř),
  • prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů,
  • děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
  • babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé),
  • stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,[zdroj?]
  • stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,[zdroj?]
  • pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk [1].
 
 
 
prarodiče
 
 
 
 
 
 
 
prarodiče
dědeček
 
 
 
babička
 
stařeček
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
rodiče
 
 
 
 
 
 
 
 
otec
 
 
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

  • sourozenecbratr nebo sestra,
  • bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
  • sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).
otec
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
sourozenci
 
 
 
bratr
 
sestra

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • dítěsyn nebo dcera, potomek v první generaci,
  • syn – mužský potomek,
  • prvenec – první syn, následník,
  • dcera – ženský potomek,
  • vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
  • vnuk – synův nebo dceřin syn,
  • vnučka – synova nebo dceřina dcera.
 
 
 
 
 
manželé
 
 
 
 
 
manželka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
děti
 
 
 
 
syn
 
 
 
dcera
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
vnoučata
 
 
 
 
 
vnoučata
 
 
vnuk vnučka
 
vnuk vnučka

Strýcové, tety[editovat | editovat zdroj]

  • strýc – otcův bratr,
  • stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
  • ujec – matčin bratr, dnes strýc,
  • ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
  • teta – otcova sestra, matčina sestra,
  • tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
  • posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.
 
 
 
 
 
dědeček
 
 
 
babička
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
stařeček
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýc
 
stryna
 
teta
 
tetec
 
otec
 
 
 
matka
 
ujčina
 
ujec
 
posel
 
teta
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bratranci, sestřenice[editovat | editovat zdroj]

  • strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
  • strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
  • ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
  • ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
  • tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
  • tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
  • vlastník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
  • vlastnice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
  • stříník - stříně stříně
  • střínice - stříně stříně
  • pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
 
 
 
 
 
dědeček
 
 
 
babička
 
 
 
 
 
stařeček
 
 
 
stařenka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýc
 
 
 
teta
 
otec
 
 
 
matka
 
ujec
 
 
 
teta
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
strýčenec strýčena
 
tetěnec tetěnice
 
 
 
 
ujčen ujčena
 
tetěnec tetěnice

Synovci, neteře[editovat | editovat zdroj]

  • synovec – bratrův syn, též bratrovec,
  • synovkyně – bratrova dcera, též bratranice, dnes neteř,
  • sestřenec – sestřin syn, též potet,
  • neteř – sestřina dcera, též neť,
  • pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
otec
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
bratr
 
 
sestra
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
synovec synovkyně sestřenec neteř

Příbuzní, vzniklí sňatkem[editovat | editovat zdroj]

  • choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
  • manžel – mužský člen manželství, též muž
  • manželka – ženský člen manželství, též žena
  • švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
  • švagrová – bratrova žena, též bratřina,
  • deveř – ženin bratr, dnes švagr,
  • zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
  • tchán – ženin otec, též test, švekr,
  • pratchán – ženin nebo mužův děd
  • tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
  • pratchyně – ženina nebo mužova babička,
  • zeť – dceřin muž,
  • prazeť – vnuččin muž,
  • snacha – synova žena,
  • prasnacha – vnukova žena,
  • svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta[2],
  • svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
  • svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
  • nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes manželka na svatbě.
 
 
 
 
otec
 
 
 
 
 
matka
 
 
 
 
 
 
tchán
 
 
 
tchyně
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
bratr
 
švagrová
 
sestra
 
švagr
 
 
manželka
 
deveř
 
zelva
 
svat
 
svatka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
syn
 
snacha
 
 
 
 
 
 
dcera
 
 
 
zeť
 
 
 
 
 

Příbuzní křtem[editovat | editovat zdroj]

  • kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
  • kmotra – žena, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
  • kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
  • kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.

Nevlastní příbuzní[editovat | editovat zdroj]

  • otčím – nevlastní otec,
  • macecha – nevlastní matka,
  • pastorek – nevlastní syn,
  • pastorkyně – nevlastní dcera,
  • zmáčený otec – otec neznámý,
  • levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard,
  • polobratr – bratr, s nímž má probant společného jen jednoho rodiče:
    • jednobřišní polobratr – matka je společná,
    • jednokrevní polobratr – otec je společný.
 
otčím
 
 
 
macecha
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
pastorek
 
 
 
pastorkyně
 

Chybějící příbuzní[editovat | editovat zdroj]

  • sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
  • sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
  • polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
  • polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
  • pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
  • vdovec – muž, který přišel o ženu,
  • vdova – žena, která přišla o muže,
  • slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná (trvale žijí odděleně nebo (přeneseně) je na kratší dobu mimo společnou domácnost)
  • zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, jenž ji sice dobře finančně zabezpečuje, ale tráví spolu málo času nebo spolu vůbec nežijí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha : [s.n.], 1999. S. 148-149.  
  2. Viz např. báseň Vodník (Kytice) Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice: „Vdala jsem se, vdala již, ale byly chyby: starosvati - černí raci a družičky - ryby!“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha : [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5.  
  • PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. S. 364-367.  
  • LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha : [s.n.], 1999. S. 148-149.  

Související články[editovat | editovat zdroj]