Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.
Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.
stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,[zdroj?]
pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk[1].
strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene,
vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene[2],
pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
vdovec – muž, který přišel o manželku,
vdova – žena, která přišla o manžela,
slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.)
zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.
↑Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149.
Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský vztah na Wikimedia Commons 