Přeskočit na obsah

Středověká kartografie v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kartografie se v období středověku rozdělila do několika významných oblastí vývoje. Byla to zejména byzantská, latinská, islámská, čínská a indická oblast.
V Evropě převažovala zejména latinská oblast kartografie, na kterou mělo velký vliv křesťanství.[1] V důsledku toho nové práce často vznikaly na základě náboženského přesvědčení a nahrazovaly starší díla a myšlenky.[2] V období středověku se v kartografii často pouze kopírovaly dříve zjištěné informace. Kvůli tomu se do nových map dostávaly chyby z předchozích kopírovaných map, často se vyskytovaly tzv. přízračné ostrovy.[1]

Specifika středověké evropské kartografie

[editovat | editovat zdroj]

Celkově se ze středověku mnoho map nedochovalo. Nejvíce ze zachovaných map má počátek v pozdním středověku, ve 14. a 15. století. Středověké mapy dělíme do několika druhů: kruhové mapy světa označované jako Mappae Mundi, portolánové mapy, mapy regionálního a místního významu a hvězdné mapy. Každý druh mapy má svůj specifický styl a sloužil k jinému účelu. Z pravidla se ve středověku nesetkáme s mapami, které by byly obecně zaměřené a měly velký rozsah využití, jak to známe z některých dnešních map. Tehdejší mapy byly většinou vytvářeny za jedním konkrétním účelem.

Účelem většiny map Mappae Mundi bylo především pochopení schematického rozložení Země. Proto zpravidla nemají velmi detailní kresbu a často zobrazují skutečný povrch Země jen přibližně.[3] Portolánové mapy sloužily k navigaci po moři. Z toho důvodu mají ve svém středu směrovou růžici, která je obklopena 16 rovnoměrně rozmístěnými směrovými růžicemi. Za pomoci kompasu a směrových růžic se dal určit směr plavby. Protože se portolánové mapy využívaly v námořnictví, je na nich velmi podrobně vyobrazeno pobřeží. Většinou se jedná o mapy Středozemního moře. Naopak ve vnitrozemí se objevují prázdná místa.[4] Mapy regionálního a místního významu zobrazovaly jen určitou část zemského povrchu a často byly zaměřeny na jednu konkrétní událost. Například Goughova mapa Anglie se zaměřuje na pozemní cesty na ostrově Velká Británie.

Kartografie se během středověku posunula výrazným způsobem dopředu. Zatímco v raném středověku byly mapy především schematické a kresba na mapách nebyla velmi detailní, ve vrcholném a pozdním středověku byly mapy velmi bohaté na ilustrace i na popis zobrazujících objektů. V raném středověku byly mapy vytvářeny a využívány především učenci. Postupem času vznikaly mapy pro praktické účely.[5] Díky středověkým mapám můžeme vidět, jak chápali svět lidé ve středověku.

Raný středověk

[editovat | editovat zdroj]
Mapa Isidora ze Sevilly

Z období raného středověku se dochovalo jen velmi málo map. Jednou z dochovaných map tohoto období je mapa Isidora ze Sevilly. Jedná se o O-T mapu z přelomu 6. a 7. století, která zobrazuje Asii, Afriku a Evropu. O-T mapa se podobně jako mapy Beatova typu, zonální mapy a komplexní mapy řadí mezi kruhové mapy světa Mappae Mundi.[6] Z oblasti dnešního Švýcarska pochází nejznámější plán z období raného středověku na území Evropy. Je jím Plán ze Sankt Gallen. Jedná se o podrobný architektonický plán benediktinského kláštera ze Sankt Gallen z počátku 9. století.[7] Velmi známá je také Beatova mapa znázorňující svět podle mnicha sv. Beata z Liébany. Mapa byla vytvořena na území dnešní Kantábrie v severním Španělsku.[6]

Vrcholný středověk

[editovat | editovat zdroj]
Herefordská mapa

Z období vrcholného středověku pochází dvě asi nejznámější díla středověké evropské kartografie. Přibližně okolo roku 1234 vznikla Ebstorfská mapa. Jedná se o komplexní mapu světa, která pochází z Ebstorfu u Hannoveru.[8] Druhá významná komplexní mapa světa se jmenuje Herefordská mapa a pochází z roku 1280. Herefordská mapa je pokládána za největší dochovanou středověkou mapu světa.[9] Z 13. století pochází první významnější středověká kartografická památka Anglie. Je jí mapa benediktinského mnicha Matthewa Parise. Mapa pochází z 13. století a znázorňuje ostrov Velká Británie. Mapa je bohatá na popis zobrazeného území – obsahuje okolo 250 jmen měst, řek, pohoří atd.[5]

Pozdní středověk

[editovat | editovat zdroj]

Z období pozdního středověku se dochovalo mnohem více map. Mapy jsou zpravidla detailnější a zobrazují více informací než mapy raného středověku. Během pozdního středověku vznikaly na různých územích mapy jednotlivých měst, klášterů a panství. Už ve vrcholném středověku v polovině dvanáctého století v Anglii vznikla mapa Canterburské katedrály. Okolo roku 1422 vznikl plán měst Vídně a Bratislavy. Plány měst se dochovaly také z oblasti Itálie.[7]
Mezi významné kartografické památky Anglie se řadí Goughova mapa. Mapa pochází z poloviny 14. století a zobrazuje pozemní cesty na ostrově Velká Británie. [5] Na počátku 14. století vznikaly v Itálii portolánové mapy. Nejznámějším autorem portolánových map je Pietro Vesconte. První Vesconteho portolánová mapa je datována do roku 1311.[8] Portolánové mapy jsou hlavní částí Katalánského atlasu, který je významným dílem mallorské kartografické školy. Atlas byl vyhotoven okolo roku 1375 na Mallorce.[10]

  1. a b RYCHTERA, Roman. Středověká evropská kartografie: Mapování ve středověku. 2008. Dostupné z: http://www.redreaper.eu/school/TKA/ar01s02.html
  2. CARHART, George S. a kolektiv. Tutorials in the History of Cartography. Dostupné z: http://wwws.phil.uni-passau.de/histhw/tutcarto/english/index-frames-en.html Archivováno 1. 7. 2013 na Wayback Machine.
  3. HARVEY, P. D. A. Medieval Maps: An Introduction. 1987. Dostupné z: http://www.press.uchicago.edu/books/HOC/HOC_V1/HOC_VOLUME1_chapter20.pdf
  4. RYCHTERA, Roman. Středověká evropská kartografie: Portolánové mapy. 2008. Dostupné z: http://www.redreaper.eu/school/TKA/ar01s05.html
  5. a b c STACHOŇ, Zdeněk a kolektiv. Dějiny kartografie - multimediální učebnice: Podrobné mapy jednotlivých území. 2005. Dostupné z: http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=52 Archivováno 22. 9. 2016 na Wayback Machine.
  6. a b KONIECZNY, Peter. Ten Beautiful Medieval Maps. 2013. Dostupné z: http://www.medievalists.net/2013/07/28/ten-beautiful-medieval-maps/
  7. a b HARVEY, P. D. A. Local and Regional Cartography in Medieval Europe. 1987. Dostupné z: http://www.press.uchicago.edu/books/HOC/HOC_V1/HOC_VOLUME1_chapter20.pdf
  8. a b ČERBA, Otakar. Významná data v tematické kartografii mezi roky 1 000 a 1 500 . 2007. Dostupné z: https://docs.google.com/file/d/0B4P8WefNVti-WDlzN0FSaFY5eHc/edit?pref=2&pli=1
  9. JOHNSON, Ben The Hereford Mappa Mundi. Dostupné z: http://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofEngland/The-Hereford-Mappa-Mundi/
  10. RYCHTERA, Roman. Středověká evropská kartografie: Katalánská kartografická škola. 2008. Dostupné z: http://www.redreaper.eu/school/TKA/ar01s07.html