Sprinter (počítač)
Sprinter (také nazýván ZX-Sprinter) je mikropočítač vyráběný ruskou společností Peters Plus, Ltd. Je to poslední model ZX Spectra vyráběný v továrně. Je postaven s použitím tzv. "Flex" architektury. Používá PLD společnosti Altera, které umožňuje počítači reprogramovat se pro dosažení kompatibility s některými modely spekter či svých vlastních nativních módů. Díky přítomnosti rozhraní IDE lze připojit pevný disk, či optickou mechaniku, paměť lze rozšířit pomocí SIMM modulů, pomocí ISA slotů lze nainstalovat přídavné karty.
Návrh počítače je srovnatelný s reprogramovatelným počítačem C-One Jeri Ellsworthové. V jednom z vlastních módů používá operační systém Estex.
Estex ovšem neumí formátovat média, neumí přesměrování výstupu příkazů a není z něj možné ovládat mechaniku CD-ROM, kterou je k počítači také možné připojit.[1]
Technické informace[2][editovat | editovat zdroj]
- procesor: Z84C15, taktovací frekvence 21 MHz nebo 3,5 MHz
- paměť RAM: 4 MiB (až 64 MiB)
- paměť ROM: 256 KiB,
- zvuk: AY-3-8912, Covox,
- grafické režimy: jako ZX Spectrum, textový režim 80 x 32 znaků, grafický režim 320 x 256 (256 barev), grafický režim 640 x 256 (16 barev)
- myš: MS Mouse
Používané porty[editovat | editovat zdroj]
| desítkově | šestnáctkově | význam |
| 254 | FE | jako ZX Spectrum, navíc 7. bit při čtení slouží k monitorování činnosti Covoxu v režimu se zapnutým hudebním bufferem |
| 32765 | 7FFD | stránkování paměti (stejné jako ZX Spectrum 128 a Scorpion ZS-256) |
| 8189 | 1FFD | stránkování paměti (jako Scorpion ZS-256, použity pouze bity týkající se stránkování paměti) |
| 31, 15 | 1F, 0F | Kempston joystick[p 1] |
| 60, 124 | 3C, 7C | systémové porty |
| 47149 | BFFD | data hudebního čipu AY |
| 65533 | FFFD | výběr datového registru hudebního čipu AY |
| 251, 79 | FB, 4F | Covox |
| 128 | 80 | zapnutí hudebního bufferu Covoxu (na port není nutné posílat specifickou hodnotu, stačí provést zápis) |
| 0 | 00 | vypnutí hudebního bufferu Covoxu (na port není nutné posílat specifickou hodnotu, stačí provést zápis) |
| 130 | 82 | nastavení stránky, která se připojuje místo ROM od adresy 0 |
| 162 | A2 | nastavení stránky od adresy 16384 do 32767 |
| 194 | C2 | nastavení stránky od adresy 32768 do 49151 |
| 226 | E2 | nastavení stránky od adresy 49152 do 65535 (pomocí tohoto portu je možné změnit kteroukoliv z 16 stránek Scorpioňáckého rozdělení paměti) |
| 137 | 89 | nastavení videoram |
| 201 | C9 | režim obrazovky |
| 16 - 31[p 2], 238, 239, 240, 241, 244 | 10 - 1F, EE, EF, F0, F1, F4 | interní porty procesoru[p 3] |
| 80, 85 | xx50, xx55 | porty ovládání pevného disku (konkrétní použití je určeno vyšším bajtem šestnáctibitové adresy) |
| 31, 63, 95, 127, 255 | 1F, 3F, 5F, 7F, FF | disketový řadič Beta Disk |
| 189 | 0BD | přepínání diskety 720 KiB/1,44 MiB[p 4] |
| 49085 | BFBD | zápis dat do CMOS |
| 57277 | DFBD | adresa dat ve CMOS |
| 65469 | FFBD | čtení dat ze CMOS |
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zde dochází k trojnásobnému použití portu 31 pro Kempston joystick, Betadisk a vnitřní port procesoru Z84C15. V [2] je popsáno, jak je zabráněno kolizi těchto tří použití.
- ↑ Podle [3] pouze rozsahy 16 - 19 a 24 - 31
- ↑ K portům 1A a 1B je připojena myš, k portům 18 a 19 je připojena PC klávesnice, porty 1E a 1F jsou využity k obsluze přerušení od karet v ISA slotu
- ↑ V souvislosti s portem 0BD je v [2] zmíněn ještě port 20BD.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sprinter (computer) na anglické Wikipedii.
- ↑ CANELHAS, Jorge; GLEDHILL, Ian. Sprinter - The machine that came from the cold. Retro Review. Čís. Retro Review Magazine Sample. Dostupné online. Archivováno 4. 9. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Ivan Mak: Sprinter - Руководство по программированию Sp2000, 15 августа 2003 г., http://sprinter.winglion.ru/sp2000.pdf
- ↑ http://www.zilog.com/docs/z80/ps0182.pdf
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- +Gama. Ruské plečky. ZX Magazín. 1999, čís. 3–4, s. 24–27.
