Státní dluh Česka: Porovnání verzí
| Řádek 107: | Řádek 107: | ||
== Zahraniční vnímání dluhu == |
== Zahraniční vnímání dluhu == |
||
Česko nebývá z [[Evropská unie|EU]] kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje.{{Doplňte zdroj}} Deficitní rozpočty v několika letech na počátku [[21. století]] totiž překračovaly 3% (což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako |
Česko nebývá z [[Evropská unie|EU]] kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje.{{Doplňte zdroj}} Deficitní rozpočty v několika letech na počátku [[21. století]] totiž překračovaly 3% (což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svoji měnu [[euro]] či již euro používá - tzv. maastrichtské (konvergenční) kritérium)<ref>[http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_podminky_prijeti.html Podmínky přijetí Eura], citováno 3. listopadu 2011</ref> míru až několikanásobně, což zemi zatížilo a zhatilo několik plánů na přijetí společné evropské měny.{{Doplňte zdroj}} Zatímco ještě kolem roku [[2003]] se v tomto ohledu počítalo s rokem [[2009]], podle stavu z roku [[2007]] by byl reálný až rok [[2012]], což je (spolu s [[Maďarsko|Maďarskem]]) nejpozději ze všech zemí [[Střední Evropa|Střední Evropy]], přijatých do EU v roce 2004. Pro přijetí společné měny je však třeba podniknout několik kroků. Hlavním bodem je stanovení relativně pevného kurzu koruny k euru, což v současné době, přestože koruna o několik procent posílila, není příliš vhodné{{Doplňte zdroj}} a tak ani rok [[2012]] není pro přijetí společné evropské měny reálný. Situaci v roce [[2011]] začala ztěžovat výrazná krize [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] kvůli neúnosnému zadlužení některých členských států. |
||
Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. [[24. srpna 2011]] zvýšila ratingová agentura Standard & Poors (USA) hodnocení České republiky z dosavadní známky A o dva stupně na AA-, což je čtvrté nejlepší možné hodnocení.<ref>Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc</ref><ref>Viz též ''"Prags Rating besser als Roms"'' (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.</ref> |
Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. [[24. srpna 2011]] zvýšila ratingová agentura Standard & Poors (USA) hodnocení České republiky z dosavadní známky A o dva stupně na AA-, což je čtvrté nejlepší možné hodnocení.<ref>Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc</ref><ref>Viz též ''"Prags Rating besser als Roms"'' (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.</ref> |
||
Verze z 25. 8. 2012, 09:29
Česká republika má v současnosti v porovnání s okolními zeměmi relativně nízký, ale nadále se zvyšující státní dluh.[1]
Státní dluh je tvořen závazky vlády, vzrůstá deficitním financováním státního rozpočtu a je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.[2] Ze státního dluhu je vyplácen úrok, v roce 2010 činila výše úroků 35,63 miliard korun.[3]
Současná výše dluhu (únor 2012) činí okolo 42 % HDP (pro srovnání některé země EU mají až 120 % HDP, například Itálie). V Česku se mluví o 1,3 až 1,7 bilionu korun (čísla se liší kvůli odlišnému způsobu výpočtu), a je z větší části způsoben deficitními rozpočty vlády a dále pak převzetím části dluhu při dělení Československa.
Vývoj dluhu
V prvním roce existence České republiky (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což činilo 15,57 % HDP.[4] Až do roku 1996 se státní dluh prakticky neměnil, a vzhledem k rostoucímu HDP klesal podíl dluhu na HDP.[4] V té době ovšem v ČR existovalo množství tzv. transformačních institucí (např. Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní), které poskytovaly rozličné státní záruky a transfery. Tím vznikalo "skryté" zadlužení mimo státní rozpočet.[5] Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR rostl vzrůstajícím tempem; roste také jeho podíl na HDP.[4]
V roce 2009, za vlády Mirka Topolánka, byl meziroční deficit nejvyšší za celou dobu existence ČR, konkrétně 178,4 miliard Kč.[4] Druhý nejvyšší schodek byl za vlády Jana Fischera (2010) a třetí nejvyšší za vlády Petra Nečase (2011) ve výši 155,3 miliard Kč.[6]
Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR, spolu s hrubým domácím produktem určeným produkční metodou a podílem dluhu na něm.[7][8][9][6] Částky jsou v miliardách korun.
| Rok | Státní dluh | Roční přírůstek | HDP | Podíl na HDP | Rozpočtový schodek % HDP | Roční přírůstek podílu na HDP | Vláda | Ministr financí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1993 | 158,8 | 1020 | 15,57 % | Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) | Ivan Kočárník | |||
| 1994 | 157,3 | -1,5 | 1183 | 13,30 % | -2,27 p. b. | |||
| 1995 | 154,4 | -2,9 | 1466 | 10,53 % | -2,77 p. b. | |||
| 1996 | 155,2 | 0,8 | 1683 | 9,22 % | -1,31 p. b. | |||
| 1997 | 173,1 | 17,9 | 1811 | 9,56 % | 0,34 p. b. | Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) | Ivan Kočárník | |
| 1998 | 194,7 | 21,6 | 1996 | 9,75 % | -1,5 | 0,20 p. b. | Ivan Pilip | |
| 1999 | 228,4 | 33,7 | 2080 | 10,98 % | -1,5 | 1,23 p. b. | Zeman (ČSSD) | Ivo Svoboda |
| 2000 | 289,3 | 60,9 | 2189 | 13,22 % | -2,1 | 2,24 p. b. | Pavel Mertlík | |
| 2001 | 345,0 | 55,7 | 2352 | 14,67 % | -2,9 | 1,45 p. b. | Jiří Rusnok | |
| 2002 | 395,9 | 50,9 | 2464 | 16,07 % | -1,9 | 1,40 p. b. | ||
| 2003 | 493,2 | 97,3 | 2577 | 19,14 % | -4,3 | 3,07 p. b. | Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | Bohuslav Sobotka |
| 2004 | 592,9 | 99,7 | 2814 | 21,07 % | -3,4 | 1,93 p. b. | ||
| 2005 | 691,2 | 98,3 | 2983 | 23,17 % | -1,9 | 2,10 p. b. | Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2006 | 802,5 | 111,3 | 3222 | 24,91 % | -3,0 | 1,74 p. b. | Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2007 | 892,3 | 89,8 | 3535 | 25,24 % | -1,9 | 0,33 p. b. | Topolánek I (ODS) | Vlastimil Tlustý |
| 2008 | 999,5 | 107,2 | 3688 | 27,10 % | -0,5 | 1,86 p. b. | Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) | Miroslav Kalousek |
| 2009 | 1178,2 | 178,7 | 3627 | 32,48 % | -5,5 | 5,38 p. b. | ||
| 2010 | 1344,1 | 165,9 | 3668 | 36,64 % | -4,9 | 4,16 p. b. | Fischer (nestranická) | Eduard Janota |
| 2011 | 1499,4 | 155,3 | 3807 | 39,38 % | -3,1 | 2,73 p.b. | Nečas (ODS, TOP 09, VV) | Miroslav Kalousek |
Domácí vnímání dluhu
V posledních letech je v ČR téma státního dluhu také tématem politickým, přičemž jednotlivé politické strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za vznik a výši dluhu.[10] Před volbami do PSP v roce 2010 se jednalo o jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Například TOP 09 rozesílala občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu.[11]
ČSSD příčinu a počátky zadlužování připisuje vládám Václava Klause, které vytvářely tzv. skryté dluhy, částečně hrazené jednorázovými, neopakovatelnými příjmy z výnosu privatizace státního majetku, a vládám Mirka Topolánka po volbách 2006.[12] ČSSD dále porovná míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými zeměmi a nepovažuje tuto výši dluhu za znepokojující.[12] Podle ODS zemi nejvíce zadlužily vlády ČSSD, a to v době hospodářského růstu.[13] Podle TOP 09 vznikl dluh díky devastaci ekonomiky během komunistické diktatury, chybám v období transformace ekonomiky, růstu sociálních výdajů a hospodářské krizi.[14]
Zahraniční vnímání dluhu
Česko nebývá z EU kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje.[zdroj?] Deficitní rozpočty v několika letech na počátku 21. století totiž překračovaly 3% (což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svoji měnu euro či již euro používá - tzv. maastrichtské (konvergenční) kritérium)[15] míru až několikanásobně, což zemi zatížilo a zhatilo několik plánů na přijetí společné evropské měny.[zdroj?] Zatímco ještě kolem roku 2003 se v tomto ohledu počítalo s rokem 2009, podle stavu z roku 2007 by byl reálný až rok 2012, což je (spolu s Maďarskem) nejpozději ze všech zemí Střední Evropy, přijatých do EU v roce 2004. Pro přijetí společné měny je však třeba podniknout několik kroků. Hlavním bodem je stanovení relativně pevného kurzu koruny k euru, což v současné době, přestože koruna o několik procent posílila, není příliš vhodné[zdroj?] a tak ani rok 2012 není pro přijetí společné evropské měny reálný. Situaci v roce 2011 začala ztěžovat výrazná krize Evropské měnové unie kvůli neúnosnému zadlužení některých členských států.
Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. 24. srpna 2011 zvýšila ratingová agentura Standard & Poors (USA) hodnocení České republiky z dosavadní známky A o dva stupně na AA-, což je čtvrté nejlepší možné hodnocení.[16][17]
Reference
- ↑ Euro area government debt down to 87.4% of GDP
- ↑ Státní dluh klesl na 925,5 mld. korun
- ↑ Ministerstvo financí ČR - Náklady státního dluhu
- ↑ a b c d Ministerstvo financí ČR - Struktura a vývoj státního dluhu
- ↑ Ministerstvo financí České republiky. Řízení veřejných financí a kontrola fiskálních rizik: Reformní kroky v ČR [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b čtk, mp. Státní dluh vzrostl na jeden a půl bilionu korun. Parlamentní listy [online]. 9. ledna 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. ISSN 1214-3154.
- ↑ http://www.financninoviny.cz/zpravy/mf-statni-dluh-stoupl-ke-konci-brezna-na-vice-nez-1-2-bilionu-kc/460327
- ↑ http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod
- ↑ http://www.financninoviny.cz/zpravy/statni-dluh-loni-stoupl-na-1-344-bilionu-korun-potvrdilo-mf/609593&id_seznam=6294
- ↑ KAISEROVÁ, Zuzana. Politici hledají, na koho by svedli státní dluh. iDnes [online]. 12. února 2010 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Zaplaťte státní dluh, každý 121 tisíc, vyzývá Kalouskova složenka voliče. iDnes [online]. 12. května 2010 [cit. 2011-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b PAROUBEK, Jiří. Za státní dluh je odpovědná ODS. Oficiální stránky ČSSD [online]. 1. dubna 2010 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ ODS zkrotí státní dluh finanční ústavou, oficiální stránky ODS, 21. září 2011, citované 3. listopadu 2011
- ↑ Problematika státního dluhu, oficiální stránky TOP 09, citované 3. listopadu 2011
- ↑ Podmínky přijetí Eura, citováno 3. listopadu 2011
- ↑ Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc
- ↑ Viz též "Prags Rating besser als Roms" (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.
