Třebčín: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| web = |
| web = |
||
}} |
}} |
||
'''Třebčín''' je vesnice ležící v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] a spadá pod obec [[Lutín]]. Třebčín se nachází na západě [[Haná|Hané]] na úpatí [[Kosíř]]e. Obcí protéká [[potok Deštná]], pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] mezi 225 – 240 m. n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. |
|||
'''Třebčín''' je vesnice ležící v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]]. Spadá pod obec [[Lutín]] |
|||
Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město [[Prostějov]], 7,8 km východně statutární město [[Olomouc]]. |
|||
== Název == |
== Název == |
Verze z 24. 11. 2010, 15:28
Šablona:Infobox sídlo Třebčín je vesnice ležící v okrese Olomouc a spadá pod obec Lutín. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Obcí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v nadmořské výšce mezi 225 – 240 m. n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město Prostějov, 7,8 km východně statutární město Olomouc.
Název
Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).
Historie
První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. [1] Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klášteru Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen. První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766-1769 spory s vrchností o konání robot. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženské fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d´Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc - Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. V roce 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. V roce 1927 byl založen hasičský sbor. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor. Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831-1832, 1836 a 1866. V roce 1887 obec ponižila povodeň po vydatném dešti. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.
Pamětihodnosti
- Kaple sv. Floriána na návsi z let 1857-1859, stavitelem byl zednický mistr Ignác Bláha z Drahanovic, vymaloval ji loštický malíř František Havelka, kaple vysvěcena 5.10.1862. Na věži zvony sv. Florián z roku 1997 a zvonek z roku 1942. Předchozí zvony rekvírovány za válek.
- Kaplička se sochou P. Marie v Očekávání na hranici Třebčína bývalého Henneberku, kterou nechali v roce 1898 zhotovit Ignác a Anna Zapletalovi, sochař Václav Beck z Prostějova
- Kamenný kříž na návsi před kaplí z roku 1792, dříve zde stály dřevěné kříže a dřevěná zvonička
- Kamenný kříž z roku 1856 jihozápadně od vsi Na Kaplické, říkávalo se mu černý, podle původního nátěru předchozího kříže.
- Kamenný kříž před č. 121 z roku 1833 s pašijovými výjevy a biblickým textem v hanáčtině (poškozeno)
- Kamenný kříž z roku 1867 jižně ve vsi Na Olšanské na památku cholery v Třebčíně
- Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na Zákantí z roku 1869, před bývalou školkou P. Jana Vychodila
- Kamenná Pieta na cestě do Slatinic z roku 1898, sochař Václav Beck z Prostějova
- Pomník padlých za první světové války před bývalou školou, z dílny Václava Becka z Prostějova byl slavnostně odhalen 16.7.1922
Významní rodáci
- Rudolf Mlčoch (17.4.1880,Henneberk - 8.4.1948 Olomouc)
V roce 1925 se stal ministrem veřejných prací, byl ministrem veřejných prací 1925 – 1926, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a ministr obchodu 1937 – 1938. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci.
- Ludvík Sigmund (17.8.1836 Třebčín - 7.9.1899 Lutín)
Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy Sigma Lutín. Od roku 1868 vyráběl pumpy.
- Jan Vychodil (26. 8.1848 Třebčín - 13. 6.1926 Třebčín)
Byl kaplanem na Velehradě a zabýval se svatými Cyrilem a Metodějem V roce 1913 vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která byla postavena v jeho rodném domě.
Obec Lutín |
---|
Lutín | Třebčín |
Reference
- http://www.lutin.cz/ oficiální stránka obce Lutín