Elektrická jednotka 471: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + iw (hraju si na robota ;)
Oddělení provozu, doplnění historie a technických údajů
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:471vRadotine.jpg|thumb|Motorová jednotka 471 - Ešus v Radotíně]]
[[Image:471vRadotine.jpg|thumb|Jednotka 471 - Ešus v Radotíně]]


'''City Elefant''' je obchodní název pro '''elektrickou dvoupodlažní motorovou vlakovou jednotku''' skládající se z '''motorového vozu řady 471, [[vložený vůz|vloženého vozu]] řady 071 a [[řídicí vůz|řídicího vozu]] řady 971''' s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3&nbsp;kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem [[Elektrické jednotky 451 a 452|elektrických jednotek řad 451 a 452]], resp. nevyhovujících prototypů jednotek řady [[Motorová jednotka 470|470]]. Výrobcem jednotek je konsorcium firem [[ČKD Vagonka]] Ostrava a [[Škoda (firma)|Škoda]] Plzeň. <ref>Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004</ref>
'''City Elefant''' je obchodní název pro '''elektrickou dvoupodlažní motorovou vlakovou jednotku''' skládající se z '''motorového vozu řady 471, [[vložený vůz|vloženého vozu]] řady 071 a [[řídicí vůz|řídicího vozu]] řady 971''' s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3&nbsp;kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem [[Elektrické jednotky 451 a 452|elektrických jednotek řad 451 a 452]], resp. nevyhovujících prototypů jednotek řady [[Motorová jednotka 470|470]]. Výrobcem jednotek je konsorcium firem [[ČKD Vagonka]] Ostrava a [[Škoda (firma)|Škoda]] Plzeň. <ref>Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004</ref>
Řádek 6: Řádek 6:


== Historie ==
== Historie ==
Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet [[Moravskoslezská vagonka Studénka]] a [[AEG]]. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána [[Škoda Dopravní technika]] (dnes [[Škoda Transportation]]). První kompletní jednotka byla dodána [[České dráhy|Českým drahám]] v roce 2000 a do srpna 2004 jich bylo dodáno 15 ve starším provedení, do roku 2008 mělo být dodáno dalších 15 souprav. K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy již 27 jednotek, dalších 9 s inovovaným designem mělo být dodáno do konce roku 2007 a v roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 souprav.<ref name=nasadi>[http://www.dopravni.net/view.php?nazevclanku=ceske-drahy-nasadi-do-provozu-dalsich-30-jednotek-cityelefant&cisloclanku=2007041604 České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant], 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.</ref>
Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet [[Moravskoslezská vagonka Studénka]] a [[AEG]]. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána [[Škoda Dopravní technika]] (dnes [[Škoda Transportation]]). První kompletní jednotka byla dodána [[České dráhy|Českým drahám]] v roce 2000 a do srpna 2004 jich bylo dodáno 15 ve starším provedení, do roku 2008 mělo být dodáno dalších 15 souprav. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 souprav.<ref name=nasadi>[http://www.dopravni.net/view.php?nazevclanku=ceske-drahy-nasadi-do-provozu-dalsich-30-jednotek-cityelefant&cisloclanku=2007041604 České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant], 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.</ref> K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, v květnu 2008 bylo v provozu již 37 jednotek.


Uvažovalo se též o možnosti odvozených variant pro střídavý proud a meziregionální dvousystémové.<ref name=atlas /> O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.<ref>Irena Pospíšilová: [http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_28kola.htm O modernizaci železničních vozidel], Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o ''Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel'' schválené představenstvem 3. dubna 2007.</ref>
Uvažovalo se též o možnosti odvozených variant pro střídavý proud a meziregionální dvousystémové.<ref name=atlas /> O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.<ref>Irena Pospíšilová: [http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_28kola.htm O modernizaci železničních vozidel], Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o ''Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel'' schválené představenstvem 3. dubna 2007.</ref>
V roce 2007 ČKD Vagonka uzavřela smlouvu na dodávku dvou patrových jednotek EJ 575 pro Litevské železnice (střídavé napětí 25 kV) v roce 2008.<ref>[http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=475&part=51 ČKD Vagonka dodá příměstské vlakové jednotky do Litvy], Technický týdeník, 11. 1. 2007, autor neuveden</ref><ref name=nasadi />
V roce 2007 ČKD Vagonka uzavřela smlouvu na dodávku dvou patrových jednotek EJ 575 pro Litevské železnice (střídavé napětí 25 kV) v roce 2008.<ref>[http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=475&part=51 ČKD Vagonka dodá příměstské vlakové jednotky do Litvy], Technický týdeník, 11. 1. 2007, autor neuveden</ref><ref name=nasadi />


== Provoz ==
První soupravy jsou zatím deponovány v [[DKV Praha]] a jezdí na elektrifikovaných příměstských tratích na linkách systému [[Esko]] v okolí Prahy.
Většina dodaných souprav je deponována v [[DKV Praha]] a jezdí na elektrifikovaných příměstských tratích na linkách systému [[Esko]] v okolí Prahy.


Od 10. prosince 2006 jezdily dvě soupravy na tratích [[trať 321|321]] a [[trať 316|316]] v trase [[Český Těšín]] – [[Havířov]] – [[Svinov (Ostrava)|Ostrava-Svinov]] – [[Opava východ]] a v roce 2007 k nim měly přibýt další dvě.<ref name=skulina /> První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava.<ref name=vyka>Miroslav Vyka: [http://www.dopravni.net/view.php?cisloclanku=2006120513 Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy], Dopravní web, 12. 12. 2006</ref> Na Ostravsku České dráhy počítají s využitím nejméně 15 jednotek. <ref name=vyka /><ref>[http://www.dopravni.net/view.php?nazevclanku=pribudou-vlaky-cityelefant&cisloclanku=2007030017 Přibudou vlaky CityElefant], Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007</ref>
Od 10. prosince 2006 jezdí dvě soupravy na tratích [[trať 321|321]] a [[trať 316|316]] v trase [[Český Těšín]] – [[Havířov]] – [[Svinov (Ostrava)|Ostrava-Svinov]] – [[Opava|Opava východ]]. Od 9. prosince 2007 jezdí třetí souprava na trati [[trať 270|270]] v úseku [[Bohumín]] – [[Přerov]] – [[Zábřeh na Moravě]] a na trati [[trať 321|321]] v trase [[Český Těšín]] – [[Havířov]] – [[Ostrava hlavní nádraží]]. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí pak obdržela jméno Moravskoslezský kraj.<ref name=vyka>Miroslav Vyka: [http://www.dopravni.net/view.php?cisloclanku=2006120513 Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy], Dopravní web, 12. 12. 2006</ref><ref>Ivan Skulina: [http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_50city.htm CityElefant pro Moravu a Slezsko], Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007</ref> Na Ostravsku České dráhy počítají s využitím nejméně 15 jednotek. <ref name=vyka /><ref>[http://www.dopravni.net/view.php?nazevclanku=pribudou-vlaky-cityelefant&cisloclanku=2007030017 Přibudou vlaky CityElefant], Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007</ref>


== Technické údaje ==
== Technické údaje ==
[[Image:471-interier.jpg|thumb|Interiér patra vloženého vozu 071]]
[[Image:471-interier.jpg|thumb|Interiér patra vloženého vozu 071]]
Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem [[kolejnice]] (tj. v úrovni [[nástupiště]]). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou vyrobeny z [[hliník]]ových profilů. Maximální provozní rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 měly maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení. Ve voze řady 471 se nachází i oddíl první třídy, v ostatních vozech soupravy jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena [[klimatizace|klimatizací]], okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací. Vůz 471 je také vybaven zvedací plošinou pro [[cestující]] na [[invalidní vozík|invalidním vozíku]].<ref name=atlas>[http://www.atlaslokomotiv.cz/loko-471.html Elektrická jednotka řady 471], Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006</ref>
Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem [[kolejnice]] (tj. v úrovni [[nástupiště]]). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou vyrobeny z [[hliník]]ových profilů. Maximální provozní rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 měly maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první třídě). Ve voze řady 471 se nachází i oddíl první třídy, v ostatních vozech soupravy jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena [[klimatizace|klimatizací]], okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací. Vůz 471 je také vybaven zvedací plošinou pro [[cestující]] na [[invalidní vozík|invalidním vozíku]].<ref name=atlas>[http://www.atlaslokomotiv.cz/loko-471.html Elektrická jednotka řady 471], Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006</ref>

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením.
Řízení soupravy je možné ve třech režimech: [[Automatické vedení vlaku]], [[Automatická regulace rychlosti]] a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až tří spojených jednotek z jednoho stanoviště.<ref> [http://www.skoda.cz/holding/produkty/c31649/primestska-jednotka-cityelefant--aid67.html Příměstská jednotka CityElefant], ŠKODA HOLDING a.s.</ref>


Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.<ref name=vyka /> Cena soupravy je asi 200 milionů Kč.
Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.<ref name=vyka /> Cena soupravy je asi 200 milionů Kč.

Verze z 3. 5. 2008, 17:15

Jednotka 471 - Ešus v Radotíně

City Elefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní motorovou vlakovou jednotku skládající se z motorového vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3 kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. nevyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň. [1]

Této jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně také „hliník“ nebo „ledovec“.[2] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem City Elefant, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém barevném provedení.[3][4]

Historie

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). První kompletní jednotka byla dodána Českým drahám v roce 2000 a do srpna 2004 jich bylo dodáno 15 ve starším provedení, do roku 2008 mělo být dodáno dalších 15 souprav. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 souprav.[5] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, v květnu 2008 bylo v provozu již 37 jednotek.

Uvažovalo se též o možnosti odvozených variant pro střídavý proud a meziregionální dvousystémové.[2] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[6] V roce 2007 ČKD Vagonka uzavřela smlouvu na dodávku dvou patrových jednotek EJ 575 pro Litevské železnice (střídavé napětí 25 kV) v roce 2008.[7][5]

Provoz

Většina dodaných souprav je deponována v DKV Praha a jezdí na elektrifikovaných příměstských tratích na linkách systému Esko v okolí Prahy.

Od 10. prosince 2006 jezdí dvě soupravy na tratích 321 a 316 v trase Český TěšínHavířovOstrava-SvinovOpava východ. Od 9. prosince 2007 jezdí třetí souprava na trati 270 v úseku BohumínPřerovZábřeh na Moravě a na trati 321 v trase Český TěšínHavířovOstrava hlavní nádraží. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí pak obdržela jméno Moravskoslezský kraj.[8][9] Na Ostravsku České dráhy počítají s využitím nejméně 15 jednotek. [8][10]

Technické údaje

Interiér patra vloženého vozu 071

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou vyrobeny z hliníkových profilů. Maximální provozní rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 měly maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první třídě). Ve voze řady 471 se nachází i oddíl první třídy, v ostatních vozech soupravy jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací. Vůz 471 je také vybaven zvedací plošinou pro cestující na invalidním vozíku.[2]

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až tří spojených jednotek z jednoho stanoviště.[11]

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[8] Cena soupravy je asi 200 milionů Kč.

Galerie

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrická jednotka 471 na Wikimedia Commons

Reference

  1. Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  2. a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
  3. Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  4. Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  5. a b České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  6. Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  7. ČKD Vagonka dodá příměstské vlakové jednotky do Litvy, Technický týdeník, 11. 1. 2007, autor neuveden
  8. a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  9. Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  10. Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  11. Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.

Šablona:Železniční pahýl