Svatý Gothard: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zs
úpravy (patrocinium, odkazy)
Řádek 35: Řádek 35:


== Patrocinium ==
== Patrocinium ==
* Je patronem měst [[Gotha]], [[Ferrara]], knížectví [[Modena]], benediktinského opatství v [[Niederaltaich]]u, spolupatronem města [[Hildesheim]]u, maďarského kláštera cisterciáků a města [[Szentgotthárd]], mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, [[Gotthardský masiv|Gotthardského masivu]], jím procházejících [[Gotthardský tunel|tunelů]] a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.
Je patronem měst [[Gotha]], [[Ferrara]], knížectví [[Modena]], benediktinského opatství v [[Niederaltaich]]u, spolupatronem města [[Hildesheim]]u, maďarského kláštera cisterciáků a města [[Szentgotthárd]], mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, [[Gotthardský masiv|Gotthardského masivu]], jím procházejících [[Gotthardský tunel|tunelů]] a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.


* V Čechách mu benediktini z kláštera na [[Ostrov]]ě u Davle ve 12. století zasvětili
V Čechách mu benediktini z kláštera na [[Ostrov]]ě u Davle již ve 12. století zasvětili [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|kostel svatého Gotharda ve Slaném]]; v Čechách i jinde je [[Kostel svatého Gotharda|kostelů zasvěcených svatému Gothardovi]] více.
** [[Kostel svatého Gotharda (Slaný)|kostel svatého Gotharda ve Slaném]]
** [[Kostel svatého Gotharda (Praha)|kostel v Ovenci]] (pozdější Bubenči).
* [[Kostel svatého Gotharda (Potěhy)]] u Čáslavi


* Je také patronem [[Zednictví|zedníků]].
Je také patronem [[Zednictví|zedníků]].


== Ikonografie ==
== Ikonografie ==
Řádek 53: Řádek 50:
| datum přístupu = 2020-04-27
| datum přístupu = 2020-04-27
}}</ref>
}}</ref>

Další viz rozcestník: [[Kostel svatého Gotharda]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 62: Řádek 57:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
==== Prameny ====
==== Prameny ====
* Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (''Monumenta Germaniae Historica'', dostupné online)
* ''Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri''. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (Monumenta Germaniae Historica)
* Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica, dostupné online)
* ''Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis''. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica)


==== Bibliografie ====
==== Bibliografie ====
Řádek 70: Řádek 65:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* https://www.libellus.cz/public/osobnosti/show/270
* [https://www.libellus.cz/public/osobnosti/show/270 Libellus.cz: Godehard z Hildesheimu]


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 21. 9. 2021, 22:59

O vrchu v okrese Jičín pojednává článek Gothard (Jičínská pahorkatina).
Svatý Gothard z Hildesheimu
Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000)
Socha sv. Gotharda na Karlově náměstí v Kolíně (kopie originálu /umístěn 1764/ z let 1997–2000)
Biskup
Narození960
Reichersdorf u Niederalteichu
Úmrtí5. květen 1038
Hildesheim
Svátek5. květen
Místo pohřbeníHildesheim
Státní občanstvíNěmecko
ŘádŘád svatého Benedikta
Vyznáníkatolická církev
Svatořečenroku 1131 papežem Inocencem II.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributydrak, model kostela
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Gothard z Hildesheimu (někdy také psán Gothahardus, Gotardus, Godehardus, Gotthard či Godehard) (960 Reichersdorf u Niederalteichu, 5. května 1038 Hildesheim), byl bavorský benediktin, misionář, postupně opat čtyř klášterů, a dále biskup z Hildesheimu, patron řádu benediktinů a světec.

Život

Sv. Gothard na fresce ze 14. století, Dervio Lombardie
Románská relikviářová skříň s ostatky sv. Gotharda v kryptě dómu v Hildesheimu

Podle životopisce Wolfherra měl Gothard otce Ratmunda a kněžské svěcení přijal v 31. roce svého věku, jméno matky ani místo narození není dobovými prameny doloženo, podle pozdější tradice to měl být dvůr nedaleko vsi Niederalteichu. V devatenácti letech se spolu s arcibiskupem Frederikem Salcburským dostal do Říma a stal se tam knězem – děkanem. Roku 990 se stal mnichem benediktinského řádu v Niederalteichu, roku 996 byl zvolen tamějším opatem, úřadu se ujal roku 997. Roku 999 organizačně zajišťoval vyslání mnichů k založení Ostrovského kláštera. V letech 1001 a 1002 byl opatem kláštera v Tegernsee, v letech 1005–1012 kláštera v Hersfeldu a v letech 1007–1013 kláštera v Kremsmünsteru.

V letech 1022–1038 byl hildesheimským biskupem. Roku 1134 byl papežem svatořečen jako první bavorský biskup. Další podrobné informace viz Životopisy svatých: Světci k nám hovoří (v rubrice "výběr světce podle měsíců" je uvedený 5. května).[1]

Patrocinium

Je patronem měst Gotha, Ferrara, knížectví Modena, benediktinského opatství v Niederaltaichu, spolupatronem města Hildesheimu, maďarského kláštera cisterciáků a města Szentgotthárd, mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, Gotthardského masivu, jím procházejících tunelů a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.

V Čechách mu benediktini z kláštera na Ostrově u Davle již ve 12. století zasvětili kostel svatého Gotharda ve Slaném; v Čechách i jinde je kostelů zasvěcených svatému Gothardovi více.

Je také patronem zedníků.

Ikonografie

Bývá vyobrazen – zejména ve vrcholném a pozdním středověku – jako stojící opat či prelát v pontifikáliích s berlou a mitrou, někdy ve dvojici nebo ve skupině s dalšími biskupy nebo řádovými patrony benediktinů. U nohou může mít draka, v ruce model kostela. Sedící bývá vyobrazen u pultu, jak píše a je obklopen knihami. Ve scénách se objevuje, jak křísí mrtvého nebo zakládá kostel.

V dómském pokladu v Hildesheimu je uložena jeho berla ze slonoviny s rytou jmenovkou majitele na kovovém prstenci.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŽIVOTOPISY SVATÝCH. catholica.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ OMNIA - Bildarchiv Foto Marburg. www.omnia.ie [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 

Literatura

Prameny

  • Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162–221 (Monumenta Germaniae Historica)
  • Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg.): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639–652 (Monumenta Germaniae Historica)

Bibliografie

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Basel-Rom-Wien 1993, s. 415

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatý_Gothard&oldid=20490981“