František Bohumír Štěpnička: Porovnání verzí
m uprava refu značka: editor wikitextu 2017 |
m typografie za použití AWB |
||
Řádek 75: | Řádek 75: | ||
| isbn = 978-80-200-1670-6 |
| isbn = 978-80-200-1670-6 |
||
| svazek = 4/I. S–T |
| svazek = 4/I. S–T |
||
| strany = |
| strany = 763–765 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Řádek 95: | Řádek 95: | ||
| periodikum = Časopis Matice Moravské |
| periodikum = Časopis Matice Moravské |
||
| číslo = 2/1894 |
| číslo = 2/1894 |
||
| strany = |
| strany = 119–125 |
||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:054d0ad0-9f08-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f?page=uuid:5a163fd0-9f14-11e8-83a5-5ef3fc9ae867 |
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:054d0ad0-9f08-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f?page=uuid:5a163fd0-9f14-11e8-83a5-5ef3fc9ae867 |
||
| datum_přístupu = 2021-05-02 |
| datum_přístupu = 2021-05-02 |
||
Řádek 114: | Řádek 114: | ||
| isbn = 978-80-200-1670-6 |
| isbn = 978-80-200-1670-6 |
||
| svazek = 4/I. S–T |
| svazek = 4/I. S–T |
||
| strany = |
| strany = 763–765 |
||
}} |
}} |
||
Verze z 18. 7. 2021, 18:47
František Bohumír Štěpnička | |
---|---|
Narození | 13. října 1785 Opatov |
Úmrtí | 26. srpna 1832 (ve věku 46 let) Baden |
Povolání | entomolog a básník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Bohumír Štěpnička (13. října[p 1] 1785, Opatov[1] – 26. srpna 1832, Baden) byl český básník, spisovatel a právník.
Biografie
František Štěpnička se narodil v roce 1785 v Opatově nedaleko Třebíče, jeho rodiči byli čeledín (famulus) Jiří Štěpnička a jeho manželka Justina[1][2]. Absolvoval obecnou školu v Opatově a následně pokračoval ve studiu v Nové Říši, V roce 1805 nastoupil ve Vídni studium filosofie a následně odešel do Olomouce, kde ve studiu pokračoval. Druhou část studia filosofie strávil opět ve Vídni, posléze se věnoval studiu teologie a práv. Posléze nastoupil jako hospodářský správce v panství Heidersdorf, v roce 1815 nastoupil po složení apelační zkoušky na magistrát ve Vídni, od roku 1816[3] pak pracoval jako právník u dvorské komory v Praze, v roce 1825 pak odešel do Brna, kde pracoval také jako právník. V roce 1831 se stal dvorním radou.[4]
Úmrtí
Dne 4. srpna 1832 se s manželkou Johannou (tehdy čtyřicetiletou) ubytoval v lázních Baden.[5] Dne 26. srpna zemřel, jako příčina smrti byl udán vyčerpávající průjem (erschöpfender Durchfall). Jeho manželka zemřela o den dříve.[6] (V letech 1831–1832 proběhla v rakouských zemích včetně Vídně pandemie cholery.[7] Manželé Štěpničkovi patřili zřejmě mezi její oběti.)
Dílo
Věnoval se již během studia psaní básní, ale více se k básnické tvorbě dostal až po návratu do Prahy. Tam si ke jménu dle návrhu Josefa Liboslava Zieglera ke jménu přidal přízvisko Bohumír. Vydával své básně a balady primárně v časopisu Čechoslav. Věnoval se básním a textům z historie českého národa.[3] Patřil k národním buditelům, v Praze se spřátelil s Josefem Dobrovským, Antonínem Jaroslavem Puchmajerem, Josefem Jungmannem, Milotou Zdiradem Polákem a Josefem Liboslavem Zieglerem.[2]
Současníci hodnotili Štěpničkovo dílo nadneseně, mladší generace (František Ladislav Čelakovský, Václav Hanka) již považovala jeho poezii za vývojově přežitou, prázdnou, jazykově neobratnou až nejapnou. Čelakovský ji též parodoval.[8]
Knižně vyšlo:
- Hlas ljry české / od Frantisska Bohumjra Sstěpničky (Praha, nákladem vlastním, 1818; Praha, Arcibiskupská knihtiskárna, 1823)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Datum křtu
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Opatov, 1771-1853, snímek 55 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ a b JINDRÁČEK, Václav. Známý neznámý František Bohumír Štěpnička. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysočiny, 2000-01-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. ISSN 1213-8231.
- ↑ a b SLAVÍK, Bedřich. František Bohumír Štěpnička. Lidové noviny. 1942-08-26, roč. 50, čís. 433, s. 4.
- ↑ Štěpnička, František Bohumír, 1785-1832 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Cur- und Fremden-Liste des Curortes Baden bei Wien. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-05-02]. Roč. 1832. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých, Baden 1820-1833, snímek 214 [online]. Matricula onlina [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Es galt die Rettung der Monarchie. Wiener Zeitung [online]. 2020-04-20 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.
Literatura
- ŠILHAVÝ, František. František Bohumír Štěpnička. S. 119–125. Časopis Matice Moravské [online]. [cit. 2021-05-02]. Čís. 2/1894, s. 119–125. Dostupné online.
- OTRUBA, Mojmír. František Bohumír Štěpnička. In: Lubomír Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia Dostupné online. ISBN 978-80-200-1670-6. Svazek 4/I. S–T. S. 763–765.
Externí odkazy
- František Bohumír Štěpnička v databázi Městské knihovny v Třebíči
- František Bohumír Štěpnička v katalogu Městské knihovny v Praze
- František Bohumír Štěpnička v Bibliografii dějin českých zemí Historického ústavu AV ČR
- František Bohumír Štěpnička v Rakouském biografickém lexikonu