Vteřina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wl
m →‎Etymologie: transliterace nahrazena vhodnější transkripcí
Řádek 8: Řádek 8:
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro [[Šedesátková soustava|šedesátinu]] sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] ''{{cizojazyčně|pl|tercja}}'' či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.)
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro [[Šedesátková soustava|šedesátinu]] sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] ''{{cizojazyčně|pl|tercja}}'' či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.)


Výraz ''vteřina'' poprvé použil (ve smyslu úhlu) [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec [[Josef Vojtěch Sedláček]] v&nbsp;roce [[1822]] v&nbsp;díle ''Základové měřictví, čili Geometrie'' (pro minutu má pojem ''menssina'' a tercii ''třetina'').<ref>[https://books.google.cz/books?id=No5bAAAAcAAJ&pg=PA17&hl=cs&source=gbs_selected_pages&cad=2#v=onepage&q&f=false] Základowé měřictwj, čili Geometrye, str. 17</ref> Jde o&nbsp;jeho [[neologismus]] ([[Ruština|rusismus]]), nápodobu slova ''sekunda'' utvořenou z řadové číslovky ''[[wikt:vterý|vterý]]'' (viz též heslo [[úterý]]). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky)<ref>http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host</ref> znal slovo ''wterý'' (ve smyslu „druhý”)<ref>http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj</ref> z&nbsp;[[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], „nalezeného” v&nbsp;roce [[1817]] (a po jistý čas ještě neuvažovaného za [[Spor o Rukopisy|padělek]]), a že jeho pravděpodobný autor, rusofil [[Václav Hanka]], toto slovo nejspíše vytvořil podle [[ruština|ruského]] slova ''второй/vtoroj'' téhož významu.<ref>{{Citace monografie
Výraz ''vteřina'' poprvé použil (ve smyslu úhlu) [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec [[Josef Vojtěch Sedláček]] v&nbsp;roce [[1822]] v&nbsp;díle ''Základové měřictví, čili Geometrie'' (pro minutu má pojem ''menšina'' a tercii ''třetina'').<ref>[https://books.google.cz/books?id=No5bAAAAcAAJ&pg=PA17&hl=cs&source=gbs_selected_pages&cad=2#v=onepage&q&f=false] Základowé měřictwj, čili Geometrye, str. 17</ref> Jde o&nbsp;jeho [[neologismus]] ([[Ruština|rusismus]]), nápodobu slova ''sekunda'' utvořenou z řadové číslovky ''[[wikt:vterý|vterý]]'' (viz též heslo [[úterý]]). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky)<ref>http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host</ref> znal slovo ''wterý'' (ve smyslu „druhý”)<ref>http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj</ref> z&nbsp;[[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], „nalezeného” v&nbsp;roce [[1817]] (a po jistý čas ještě neuvažovaného za [[Spor o Rukopisy|padělek]]), a že jeho pravděpodobný autor, rusofil [[Václav Hanka]], toto slovo nejspíše vytvořil podle [[ruština|ruského]] slova ''второй/vtoroj'' téhož významu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| jméno = Václav

Verze z 28. 6. 2021, 13:07

O jednotce času pojednává článek Sekunda.

Vteřina, plným názvem úhlová vteřina (dříve také oblouková vteřina), je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).[1] Pro úhlovou vteřinu se používá značka (před kterou se nepíše mezera)[2] či zkratka as.[3] Stejná značka se používá i pro palec, což ale také není jednotka SI.

Odlišení od jednotky času

V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času,[pozn. 1] jejíž nynější název sekunda (zaveden přijetím systému jednotek SI roku 1974)[4] je od roku 1980 jediný správný odborný a legální název.[1][5]

Etymologie

Název sekunda, což je latinská řadová číslovka s významem druhá, je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodinylatinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. pars minuta tertia, dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v polštině tercja či v arabštině ثالثة‎, tálita.)

Výraz vteřina poprvé použil (ve smyslu úhlu) tepelský premonstrát, český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle Základové měřictví, čili Geometrie (pro minutu má pojem menšina a tercii třetina).[6] Jde o jeho neologismus (rusismus), nápodobu slova sekunda utvořenou z řadové číslovky vterý (viz též heslo úterý). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky)[7] znal slovo wterý (ve smyslu „druhý”)[8]Rukopisu královédvorského, „nalezeného” v roce 1817 (a po jistý čas ještě neuvažovaného za padělek), a že jeho pravděpodobný autor, rusofil Václav Hanka, toto slovo nejspíše vytvořil podle ruského slova второй/vtoroj téhož významu.[9][10][11][12] V ostatních slovanských jazycích se používá výhradně označení odvozené z latinského secundus.

Odkazy

Poznámky

  1. Jakožto i související výrazy jako např. vteřinovka (vteřinová, sekundová ručička hodinek) nebo "vteřinové lepidlo".

Reference

  1. a b Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování
  2. http://seznamcsn.unmz.cz/soubory/opravy/01/88434/Zmeny/506446.pdf - Veličiny a jednotky – Část 1: Obecně, ČSN ISO 80000-1, OPRAVA 2, 01 1300
  3. http://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table6.html - on-SI units accepted for use with the SI, and units based on fundamental constants (contd.)
  4. http://www.minutasencyklopedii.cz/index.php?minuta=260 - Vteřina versus sekunda
  5. Směrnice EU 80/181/EEC - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1980L0181:20090527:cs:PDF
  6. [1] Základowé měřictwj, čili Geometrye, str. 17
  7. http://hamelika.webz.cz/h06-03.pdf - J. V. Sedlácek - stálý mariánskolázenský host
  8. http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/vydani/rk-004b1.htm - Přjdawek ze Starobylých Skládanj
  9. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1971. 868 s. Kapitola "úterý", "vteřina", s. 671, 703. 
  10. www.ujc.cas.cz [online]. [cit. 31-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-02-2009. 
  11. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3045
  12. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5967

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo vteřina ve Wikislovníku