Fajsal I.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Osobnosti na iráckých bankovkách za použití HotCat
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 21: Řádek 21:


== Život ==
== Život ==
Byl členem [[hášimovci|hášimovské dynastie]], která se pokládá za potomky proroka [[Mohamed]]a. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi [[Sunnitský islám|sunnitskými]] a [[Ší'itský islám|ší'itskými muslimy]] a k podpoře [[Panarabismus|panarabismu]], jež by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval [[Irák]], [[Sýrie|Sýrii]] a další části [[úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]]. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.
Byl členem [[hášimovci|hášimovské dynastie]], která se pokládá za potomky proroka [[Mohamed]]a. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi [[Sunnitský islám|sunnitskými]] a [[Ší'itský islám|ší'itskými muslimy]] a k podpoře [[Panarabismus|panarabismu]], jenž by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval [[Irák]], [[Sýrie|Sýrii]] a další části [[úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]]. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.


V roce 1919 podepsal společně s [[Chajim Weizmann|Chajimem Weizmannem]] ze [[Světová sionistická organizace|Světové sionistické organizace]] takzvanou [[Fajsal-Weizmannova dohoda|Fajsal-Weizmannovu dohodu]], podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit [[sionismus|sionistickou myšlenku]], výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu [[Francie]].<ref name="čejka">{{Citace monografie
V roce 1919 podepsal společně s [[Chajim Weizmann|Chajimem Weizmannem]] ze [[Světová sionistická organizace|Světové sionistické organizace]] takzvanou [[Fajsal-Weizmannova dohoda|Fajsal-Weizmannovu dohodu]], podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit [[sionismus|sionistickou myšlenku]], výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu [[Francie]].<ref name="čejka">{{Citace monografie

Verze z 21. 4. 2021, 17:57

Fajsal I.
král Velké Sýrie (1920), král Iráku (1921-1933)
Narození20. května 1885
Táif
Úmrtí8. září 1933
Bern
PohřbenBagdád
PotomciGhazi I., Azza Irácká a Princess Rajiha of Iraq
OtecHusajn ibn Alí al-Hášimí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května 1883[1] – 8. září 1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23. srpna 1921 do roku 1933 králem Iráku.

Život

Byl členem hášimovské dynastie, která se pokládá za potomky proroka Mohameda. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi sunnitskými a ší'itskými muslimy a k podpoře panarabismu, jenž by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval Irák, Sýrii a další části úrodného půlměsíce. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti Blízkého východu byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.

V roce 1919 podepsal společně s Chajimem Weizmannem ze Světové sionistické organizace takzvanou Fajsal-Weizmannovu dohodu, podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit sionistickou myšlenku, výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu Francie.[2] Dohoda však měla dodatek, že Fajsal nepodpoří židovské přistěhovalectví do doby, než v Sýrii vznikne jeho stát.[2] Několik měsíců po podepsání dohody uvedl Fajsal v jednom ze svých dopisů:

„ My Arabové, a obzvláště pak ti vzdělaní mezi námi, pohlížíme s nejhlubšími sympatiemi na sionistické hnutí … vřele vítáme Židy zpátky doma … Pracujeme společně na reformovaném a novém Blízkém východě a naše hnutí doplňují jedno druhé. Naše hnutí jsou národní, nikoliv imperialistická. Je dost prostoru v Sýrii pro oba naše národy a domnívám se, že ani jedna strana nemůže být úspěšná bez té druhé “
— emír Fajsal, několik měsíců po podepsání Fajsal-Weizmanovy dohody[2]

Nakonec celá dohoda ztroskotala, neboť Spojené království nedodrželo své závazky vůči Arabům a přenechalo Sýrii Francouzům.[2]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Faisal I of Iraq na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ALLAWI, ALI A., 1947-. Faisal I of Iraq. New Haven: [s.n.] 634 s. ISBN 978-0-300-19936-9, ISBN 0-300-19936-8. OCLC 869923728 
  2. ↑ a b c d ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 36-37. 

Literatura

  • GOMBÁR, Eduard. Sýrie za vlády emíra Fajsala v letech 1918–1920. Historický obzor, 2007, 18 (3/4), s. 66-72. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

Předchůdce:
— 		Znak z doby nástupu Irácký král
1921 – 1933 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ghazi I.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fajsal_I.&oldid=19745018“