Jaromír Čermák: Porovnání verzí

Jaromír Čermák
	Jaromír Čermák za I. světové války
Narození	10. dubna 1888 ; Čáslav; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. března 1975 (ve věku 86 let) ; Čáslav; Československo
Povolání	sochař
Rodiče	Kliment Čermák
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 5. 4. 2021, 21:53

Jaromír Čermák (10. dubna 1888 Čáslav^[1] – 9. března 1975 Čáslav) byl český akademický sochař.

Život

Jeho otcem byl archeolog a muzejník Kliment Čermák. Jaromír Čermák absolvoval v letech 1903-1907 odbornou sochařskou školu v Hořicích a poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. J. V. Myslbeka a J. Štursy. Po absolvování pražské akademie získal stipendium, které mu umožnilo delší pobyty v Mnichově, Florencii a Římě. Zde studoval antické sochy, zhotovoval jejich kopie a věnoval se restaurování.

Po vypuknutí první světové války byl odvelen do Maďarska a Itálie, ale bojů se nezúčastnil a věnoval se tvorbě sochařských portrétů. Později byl odeslán evidovat válečné hroby roztroušené v okolí Medzilaborců. Po válce se vrátil do Čáslavi, kde získal menší zakázky a působil jako pedagog. Později složil profesorské zkoušky a přijal místo učitele výtvarné výchovy v Mukačevě na tehdejší Podkarpatské Rusi. Po návratu působil jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové a také ve Znojmě.

Po druhé světové válce byl v letech 1947-1950 vedoucím horské chaty Hromovka pod Špindlerovým Mlýnem. Pak se již jako důchodce vrátil do Čáslavi, věnoval se sochařství a zároveň působil jako zpravodaj Státní památkové péče. Letní měsíce trávil na chalupě v Seči, kterou vlastnil se svým bratrem Jiřím.

Dílo

V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro Josefa Václava Myslbeka sochu sv. Anežky pro pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti uspěla v sochařské soutěži a byla vystavena v Rudolfinu. Roku 1915 vytvořil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti pro chrám svatého Petra a Pavla v Mělníku.^[2] Po válce působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek. Za svého působení na Podkarpatské Rusi vytvořil pamětní desku Jana Amose Komenského pro Užhorod.

Sochařské realizace

Touha po mateřství, první místo v soutěži, vystaveno v Rudolfinu
1915 sochy sv. Vojtěcha, Václava a Ludmily, pískovec, Proboštský chrám sv. Petra a Pavla - Mělník^[3]
Pamětní deska Jana Ladislava Dusíka na Dusíkově divadle v Čáslavi
Pamětní deska Jaroslava Haška, Lipnice
Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
Pamětní deska Klimenta Čermáka na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
busta Klimenta Čermáka, čáslavská radnice, hřbitov^[4]
socha Husity pro pamětní síň Jana Žižky, Čáslav
sochy pro důstojnickou jídelnu na Pražském hradě

Pamětní deska Jana Ladislava Dusíka, Čáslav
Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
Pamětní deska Klimenta Čermáka, Čáslav
Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav

Bibliografie

Vzpomínky na válečná léta (Napsal a obrázky nakreslil v roce 1931 Jaromír Čermák)
Jaromír Čermák: U sochaře, 46 s., Čáslav 1938
Má učitelská pouť. (Napsal a obrázky nakreslil Jaromír Čermák) Tisk grafické závody V. Čepka v Čáslavi.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka
↑ socha sv. Ludmily, Jaromír Čermák, 1915
↑ Lucie Šebelová, 2016, s. 86

Literatura

Lucie Šebelová, Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století, diplomová práce, PedF UK Praha 2016
Lipský, Akademický sochař Jaromír Čermák, Čáslav, 1965. 12 s., 4 obr. na tb. strojopis

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Čermák na Wikimedia Commons
Seznam děl v souborné knižním katalogu ČR jejichž autorem je Jaromír Čermák
120 let od narození akademického sochaře Jaromíra Čermáka
Jaromír Čermák v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka

[3] socha sv. Ludmily, Jaromír Čermák, 1915

[4] Lucie Šebelová, 2016, s. 86

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Život ==
-Jeho otcem byl archeolog a muzejník [[Kliment Čermák]]. Absolvoval odbornou [[Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích|sochařskou školu v Hořicích]] a [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]], kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] a [[Jan Štursa|J. Štursy]]. Po absolvování pražské akademie pobýval v [[Mnichov]]ě, [[Florencie|Florencii]] a [[Řím]]ě. Rovněž působil jako pedagog v Čáslavi a jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové.
+Jeho otcem byl archeolog a muzejník [[Kliment Čermák]]. Jaromír Čermák absolvoval v letech 1903-1907 odbornou [[Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, Hořice|sochařskou školu v Hořicích]] a poté studoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]], kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] a [[Jan Štursa|J. Štursy]]. Po absolvování pražské akademie získal stipendium, které mu  umožnilo delší pobyty v [[Mnichov]]ě, [[Florencie|Florencii]] a [[Řím]]ě. Zde studoval antické sochy, zhotovoval jejich kopie a věnoval se restaurování.
+Po vypuknutí první světové války byl odvelen do Maďarska a Itálie, ale bojů se nezúčastnil a věnoval se tvorbě sochařských portrétů. Později byl odeslán evidovat válečné hroby roztroušené v okolí Medzilaborců. Po válce se vrátil do Čáslavi, kde získal menší zakázky a působil jako pedagog. Později složil profesorské zkoušky a přijal místo učitele výtvarné výchovy v Mukačevě na tehdejší Podkarpatské Rusi. Po návratu působil jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové a také ve Znojmě.
+Po druhé světové válce byl v letech 1947-1950 vedoucím horské chaty Hromovka pod Špindlerovým Mlýnem. Pak se již jako důchodce vrátil do Čáslavi, věnoval se sochařství a zároveň působil jako zpravodaj Státní památkové péče. Letní měsíce trávil na chalupě v Seči, kterou vlastnil se svým bratrem Jiřím.
 == Dílo ==
-V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]] sochu sv. Ludmily na pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek.
+V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]] sochu sv. Anežky pro pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti uspěla v sochařské soutěži a byla vystavena v [[Rudolfinum|Rudolfinu]]. Roku 1915 vytvořil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti pro [[Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník)|chrám svatého Petra a Pavla v Mělníku]].<ref>[https://nnoviny.cz/2020/10/15/z-caslavske-kroniky-slavne-odhaleni-pametni-desky-ladislavu-quisovi-od-jaromira-cermaka/ Z čáslavské kroniky: Slavné odhalení pamětní desky Ladislavu Quisovi od Jaromíra Čermáka]</ref> Po válce působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek. Za svého působení na Podkarpatské Rusi vytvořil pamětní desku Jana Amose Komenského pro Užhorod.
 === Sochařské realizace ===
+* ''Touha po mateřství'', první místo v soutěži, vystaveno v Rudolfinu
-* Pamětní deska [[Jan Ladislav Dusík|Jana Ladislava Dusíka]] na Dusíkově divadle v Čáslavi
+* 1915 ''sochy sv.  Vojtěcha, Václava a Ludmily'', pískovec, Proboštský chrám sv. Petra a Pavla - Mělník<ref>[https://www.historickasidla.cz/dr-cs/1081-vez-probostskeho-chramu-sv-petra-a-pavla.html socha sv. Ludmily, Jaromír Čermák, 1915]</ref>
-* Pamětní deska Jaroslava Haška, Lipnice
-* Pamětní deska [[Ladislav Quis|Ladislava Quise]], Čáslav
+* ''Pamětní deska [[Jan Ladislav Dusík|Jana Ladislava Dusíka]]'' na Dusíkově divadle v Čáslavi
-* Pamětní deska [[Kliment Čermák|Klimenta Čermáka]] na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
+* ''Pamětní deska Jaroslava Haška'', Lipnice
+* ''Pamětní deska [[Ladislav Quis|Ladislava Quise]]'', Čáslav
-<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="4">
+* ''Pamětní deska [[Rudolf Těsnohlídek|Rudolfa Těsnohlídka]]'', Čáslav
+* ''Pamětní deska [[Jiří Mahen|Jiřího Mahena]]'', Čáslav
+* ''Pamětní deska [[Kliment Čermák|Klimenta Čermáka]]'' na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
+* ''busta [[Kliment Čermák|Klimenta Čermáka]]'', čáslavská radnice, hřbitov<ref>Lucie Šebelová, 2016, s. 86</ref>
+* ''socha Husity'' pro pamětní síň Jana Žižky, Čáslav
+* sochy pro důstojnickou jídelnu na Pražském hradě
+<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="5">
 File:Dusikdivadlo.JPG|Pamětní deska [[Jan Ladislav Dusík|Jana Ladislava Dusíka]], Čáslav
 File:Čáslav-plaketa-Ladislav-Quis2015.jpg|Pamětní deska [[Ladislav Quis|Ladislava Quise]], Čáslav
 File:Čáslav, Kliment Čermák, pamětní deska.jpg|Pamětní deska [[Kliment Čermák|Klimenta Čermáka]], Čáslav
+File:Čáslav, Rudolf Těsnohlídek, pamětní deska.jpg|Pamětní deska [[Rudolf Těsnohlídek|Rudolfa Těsnohlídka]], Čáslav
+File:Čáslav, Jiří Mahen, pamětní deska.jpg|Pamětní deska [[Jiří Mahen|Jiřího Mahena]], Čáslav
 </gallery>
@@ Řádek 34: / Řádek 48: @@
 <references />
 === Literatura ===
+* Lucie Šebelová, Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století, diplomová práce, PedF UK Praha 2016
 * Lipský, Akademický sochař Jaromír Čermák, Čáslav, 1965. 12 s., 4 obr. na tb. strojopis
 === Externí odkazy ===