Joris Karl Huysmans: Porovnání verzí

Joris Karl Huysmans
Joris Karl Huysmans
	Joris Karl Huysmans
Rodné jméno	Charles Marie Georges Huysmans
Narození	5. února 1848 ; Paříž Francie
Úmrtí	12. května 1907 (ve věku 59 let) ; Paříž Francie
Příčina úmrtí	lip and oral cavity carcinoma
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse
Pseudonym	A. Meunier
Povolání	spisovatel, kritik umění, romanopisec, autor a literární kritik
Alma mater	Lyceum svatého Ludvíka
Významná díla	Naruby, Tam dole''
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1893); důstojník Řádu čestné legie (1907)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 2. 2021, 20:24

Joris Karl Huysmans (5. února 1848 Paříž – 12. května 1907 Paříž) byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu.

Život

Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu.

Dílo

Kořenka (Drageoir aux épices, 1874) – sbírka básní v próze ovlivněná Aloysiem Bertrandem, Baudelairem a Villonem
Pařížské črty (Croquis Parisiens, 1880)
Marta (Marthe, 1876) – první román; český překlad: L. Holdanová 1919
Sestry Vatardovy (Les soeurs Vatard, 1879) – román
povídka S tornou na zádech (Sac au doc, 1880) v kolektivní publikaci skupiny naturalistických spisovatelů Večery médanské (Soirées de Médan)
Soužití (En Ménage, 1881) – román
Po proudu (A vau l’eau, 1882) – román
Jeho pamětní deska v Paříži (31 de la rue Saint-Placide, Paris 6^e)
Naruby (A rebours, 1884) – román; české překlady: Arnošt Procházka, 1913, Jiří Pechar, 1979
Tam dole (Là-bas, 1891) – román; české překlady: Otakar Levý, 1919, Michal Novotný, 1997
Na cestě (En route 1895)
Katedrála (La Cathédrale, 1898), český překlad: B. Stefanová, 1912
V klášteře (Oblat, 1903)

Titulní strany prvních českých vydání
Kathedrála, vydal R. Prombergr, Olomouc, 1912
Na ruby, vydala Kamilla Neumannová, Praha 1913
Tam dole, vydal A. Srdce, Praha 1919

Odkazy

Literatura

česky:

František Xaver Šalda: Joris Karl Huysmans. In: Duše a dílo 1950
Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha, Libri, 2002, ISBN 80-7277-130-2
Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870–1930), Praha, Academia, 1983
Jiří Pechar: Drama J. K. Huysmanse. In: J. K. Huysmans: Naruby, 1979
Michal Novotný: Huysmans dole. Doslov in: J. K. Huysmans: Tam dole, 1997
LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha: Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.
PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.

francouzsky:

Robert Baldick, Vie de J.K. Huysmans, Denoël, 1975.
Jean Borie, Huysmans, le Diable, le célibataire et Dieu, Grasset et Fasquelle, 1991.
Patrice Locmant, J.-K. Huysmans, Le forçat de la vie, Bartillat, 2007.

Související články

Seznam francouzských spisovatelů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Joris Karl Huysmans na Wikimedia Commons
Autor Joris Karl Huysmans ve Wikizdrojích
Autor Joris-Karl Huysmans ve Wikizdrojích (francouzsky)
Encyklopedické heslo Huysmans v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joris Karl Huysmans
Plné texty děl autora Joris Karl Huysmans na projektu Gutenberg (anglicky)
(francouzsky) (anglicky) (španělsky) stránka o Huysmansově životě a díle včetně on-line textů
(francouzsky) Société J-K. Huysmans Společnost J.-K. Huysmanse
článek Martina C. Putny^{[nedostupný zdroj]}
ŠALDA, František Xaver. heslo Joris-Karl Huysmans. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1897. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XI. S. 946.
- text hesla je k dispozici též v knize Šaldův slovník naučný, Praha : Československý spisovatel, 1986,

2. křeslo Académie Goncourt
Předchůdce:	1900–1907 Joris Karl Huysmans	Nástupce: Jules Renard

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 * povídka ''S tornou na zádech'' (Sac au doc, 1880) v kolektivní publikaci skupiny naturalistických spisovatelů ''Večery médanské'' (Soirées de Médan)
 * ''Soužití'' (En Ménage, 1881) – román
-* ''Po proudu'' (A vau ľ eau, 1882) – román
+* ''Po proudu'' (A vau l’eau, 1882) – román
 * [[Soubor:Plaque Joris-Karl Huysmans, 31 rue Saint-Placide, Paris 6.jpg|náhled|298x298px|Jeho pamětní deska v Paříži (31 de la rue Saint-Placide, Paris 6<sup>e</sup>)]]''[[Naruby]]'' (A rebours, 1884) – román; české překlady: [[Arnošt Procházka]], 1913, [[Jiří Pechar]], 1979
 * ''Tam dole'' (Là-bas, 1891) – román; české překlady: [[Otakar Levý]], 1919, [[Michal Novotný]], 1997