Jarmila Hanzálková

Jarmila Hanzálková
Narození	26. ledna 1910 Kamenice nad Lipou
Úmrtí	3. března 1992 (ve věku 82 let) Počátky
Povolání	básnířka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Hanzálková (20. ledna 1910 Kamenice nad Lipou – 3. března 1992 Počátky) byla česká básnířka. Byla výrazně spjata s městem Kamenice nad Lipou.

Život

Narodila se v Kamenici nad Lipou a rodnému městu zůstala věrná celý život. Brzy po narození osiřela a její výchova byla svěřena matčině sestře, paní Žofii Širůčkové, která ji vychovala v přísně katolickém duchu. Vložila jí do vínku i lásku k literatuře, divadlu a umění.

V letech 1924–1929 Jarmila Hanzálková vystudovala Soukromý ženský učitelský ústav v klášteře sester Nejsvětější svátosti v Českých Budějovicích. Po studiu působila jako pedagog v obecné škole v Žirovnici. Po šesti letech byla překládána na různá místa (Mnich, Bohdalín, Včelnička, Kamenice). Po 17,5 letech práce ve školství onemocněla těžkou sluchovou chorobou a musela odejít do invalidního důchodu. V letech 1948–1952 byla zaměstnána jako vychovatelka ve školní družině mládeže při základní škole v Kamenici nad Lipou. Vysočinu a svoji lásku k ní vyznávala ve stovkách básní. V roce 1949 založila dětský dramatický soubor Lipka a s ním pracovala plných 40 let. A Lipka, pro kterou Jarmila Hanzálková napsala kolem 30 her, hrála nejen v Kamenici a okolí, ale zajížděla i do vzdálenějších měst – do Třeboně, Tábora, Luhačovic, Žďáru nad Sázavou, Kaplice, účastnila se Šrámkova Písku, natáčela v rozhlase i televizi. Lipka vystupovala při různých oslavách, recitacích, večerech poezie, zúčastňovala se soutěží tvořivosti mládeže, přehlídek a festivalů dětských souborů. Do roku 1985 slečna Hanzálková s Lipkou nastudovala a uvedla 46 celovečerních her a 21 večerů poezie.

Básnířka a propagátorka Vysočiny zemřela 3. března 1992. Pohřeb se konal 16. března 1992 ve smuteční síni na hřbitově Bradlo. Pohřbem Jarmily Hanzálkové se uzavřela jedna kapitola kamenické kulturní historie.

Dílo

Kromě Lipky se věnovala spisovatelské práci – poezii, próze, dramatickým pracím, dramatizacím rozhlasových her, fejetonům atd. Jako velmi mladá dívka psala pod pseudonymem Jarmila Kamenická.

Řada her Jarmily Hanzálkové byla vydána pražskou agenturou DILIA, některé z nich vyšly po přeložení do slovenštiny v bratislavské Dilize. Nejznámější z nich jsou: O princezně, která si neuměla hrát, Rozhněvaná panenka, Slunečná Helenka, Zapomenutá studánka, V práci je štěstí člověka, Čtyřlístek štěstí, Vánoční růže, Karneval a Mladící jablíčko.

Od studentských let psala Jarmila Hanzálková články a básně, jež zveřejňovala v novinách a časopisech.

Knižně pak vyšly sbírky básní: Posláno po větru (vydaná v roce 1974), Jak hovoří klavír (vydaná v roce 1982) a Nebe nad rodnou zemí (vydaná v roce 1991).

Nevydané sbírky – Domov na Vysočině, S mým starým klavírem, Prameny srdce, Krajina domova, Letní etudy a Na motivy Vítězslava Nováka jsou uloženy v pozůstalosti (dvě posledně jmenované v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově).

Vztah ke Kamenici nad Lipou

S velkou pozorností sledovala a spoluprožívala veškeré kulturní dění v samotné Kamenici. Na ty reagovala články v regionálním tisku. Například se těšila na otevření Kulturního domu v Kamenici nad Lipou 5. května 1963.

Stala se čestnou občankou města Kamenice nad Lipou. V roce 1966 jí byl udělen Zlatý Tylův odznak a v roce 1975 byla za svoji záslužnou práci v kultuře odměněna čestným titulem Zasloužilá pracovnice v kultuře. V roce 1989 Jarmila Hanzálková ukončila svoji činnost v souboru, což znamenalo zánik Lipky.

Reference

Autoritní data	AbARTP: 24980 NKC: jk01033522 ISNI: 0000 0000 5560 9631 LCCN: n84065339 PLWABN: 9810636923205606 SNK: 167747 VIAF: 23538281 WorldCat Identities: lccn-n84065339