Negroidní rasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JNováček (diskuse | příspěvky)
1 460 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
{{Různé významy|redirect=Černoch|tento=lidech s tmavou pletí|stránka=Černoch (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Černoch|tento=lidech s tmavou pletí|stránka=Černoch (rozcestník)}}
[[Soubor:MtDNA haplogroup tree and distribution map.gif|alt=|náhled|451x451pixelů|Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2]]
[[Soubor:Meyers map.jpg|náhled|320px|<center>''[[Meyers Konversations-Lexikon]] ''(1885–1890)<br>[[Etnografie|etnografická]] mapa</center>
'''Negroidní''' '''rasa''' (též ''kongoidní'' nebo ''černá'') je souhrné označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie
{|style="width:100%;"
|-
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}}
|}|alt=]]
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''', '''černá''' nebo '''černošská''' '''rasa''') je označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných biologických, nebo somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie
| příjmení1 = Laurie
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
| jméno1 = James
Řádek 16: Řádek 12:
| strany = 107
| strany = 107
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Narozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor pěti samostatných vývojových linií.
}}</ref> Člověk se typicky dělí do tří hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní),<ref>{{Citace elektronického periodika

Dříve byli k negroidní rase přiřazováni také rasy [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní]]. Jde však o svébytné skupiny, u kterých se vlivem stejných podmínek vyvinuly podobné znaky, např. tmavá pokožka.

== Etymologie ==
Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Negroid
| url = https://www.dictionary.com/browse/negroid
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „[[negr]]“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako [[Pejorativum|urážlivé]] kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| titul = Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word
| periodikum = [[The Washington Post]]
| datum vydání = 2001-01-11
| url = https://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/nigger.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigger
| url = https://web.archive.org/web/20191213084057/https://www.dictionary.com/browse/nigger
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly s označením ''kongoid'', vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| příjmení2 = Hunt
| jméno2 = Edward E.
| titul = The living races of man
| vydavatel = Knopf
| místo = New York
| rok = 1965
| vydání = 1
| počet stran = 344
| oclc = 577068430
| jazyk = anglicky
}}</ref>

== Charakteristika ==
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />

== Fylogeneze a rozšíření<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1)
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/pravda-o-evoluci-vsichni-jsme-africane
| datum vydání = 2015-11-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/zalety-pravekych-predku-1-co-lidem-dala-praveka-dna
| datum vydání = 2019-06-18
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda, Jiří A., 1953-
| titul = Předkové : evoluce člověka
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1011114578
| vydání = 2. upravené vydání
| místo = Praha
| počet stran = 479 stran
| isbn = 978-80-200-2750-4
| isbn2 = 80-200-2750-5
| oclc = 1011114578
}}</ref> ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.

Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]], ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými [[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA|haploskupinami lidské mitochondriální DNA]]. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras ([[Europoidní rasa|europoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a australoidní).

Jako první se odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).<gallery>
Soubor:DR Congo pygmy family.jpg|[[Pygmejové]]
Soubor:Hadzabe1.jpg|[[Hadzové]]
Soubor:Oxfam East Africa - Ambia is left to look after her daughter's children after she died.jpg|[[Kušitské jazyky|Kúšité]]
Soubor:Mozambique001.jpg|[[Nigerokonžské jazyky|Nigerokonžané]]
Soubor:Maasai woman with stretched ears.jpg|[[Nilosaharské jazyky|Nilosahařané]]
</gallery>

== Rasová problematika ==
Člověk se typicky dělí do pěti hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]], negroidní, [[Australoidní rasa|australoidní]] a [[Kapoidní rasa|kapoidní]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta
| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta
| periodikum = is.muni.cz
| periodikum = is.muni.cz
Řádek 32: Řádek 107:
| url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/negroidn%C3%AD?
| url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/negroidn%C3%AD?
| datum přístupu = 2020-08-24
| datum přístupu = 2020-08-24
}}</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch. V současnosti je dělení člověka na [[Lidská rasa|rasy]] často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukci]]<ref>{{Citace monografie
}}</ref>. V současnosti je dělení člověka na [[Lidská rasa|rasy]] často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukci]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kokaisl
| příjmení = Kokaisl
| jméno = Petr
| jméno = Petr
Řádek 124: Řádek 199:
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455
| datum přístupu = 2020-08-22
| datum přístupu = 2020-08-22
}}</ref>

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />

Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Negroid
| url = https://www.dictionary.com/browse/negroid
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „[[negr]]“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako [[Pejorativum|urážlivé]] kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| titul = Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word
| periodikum = [[The Washington Post]]
| datum vydání = 2001-01-11
| url = https://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/nigger.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigger
| url = https://web.archive.org/web/20191213084057/https://www.dictionary.com/browse/nigger
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly s označením ''kongoid'', vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| příjmení2 = Hunt
| jméno2 = Edward E.
| titul = The living races of man
| vydavatel = Knopf
| místo = New York
| rok = 1965
| vydání = 1
| počet stran = 344
| oclc = 577068430
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>

== Genetika<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1)
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/pravda-o-evoluci-vsichni-jsme-africane
| datum vydání = 2015-11-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/zalety-pravekych-predku-1-co-lidem-dala-praveka-dna
| datum vydání = 2019-06-18
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda, Jiří A., 1953-
| titul = Předkové : evoluce člověka
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1011114578
| vydání = 2. upravené vydání
| místo = Praha
| počet stran = 479 stran
| isbn = 978-80-200-2750-4
| isbn2 = 80-200-2750-5
| oclc = 1011114578
}}</ref> ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.

Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry, jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]]. Zachovali si dodnes řadu původních znaků, díky kterým byli vyčleněni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány jako negroidní rasa. Ta je však ve skutečnosti [[Parafyletismus|parafyletická]], jelikož onu šestou větev tvoří populace, které později [[Osídlování Země|opustily Afriku]], tedy příslušníci [[Lidská rasa|zbylých ras]].

K negroidní rase bývali dříve řazeni také příslušníci [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní rasy]]. Příslušníci těchto tří plemen jsou adaptováni na život v teplých klimatických podmínkách a morfologicky se velmi podobají nejstarším lidem. Znaky jako je tmavá kůže proto považujeme v rámci našeho druhu za pleziomorfní. [[Khoisanové]] jsou však sesterskou větví zbytku lidstva a [[Australoidní rasa|australoidi]] jsou až potomky první lidské migrace z Afriky, proto bývá negroidní rasa dnes uváděna nejčastěji pouze jako soubor zbylých populací [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]]. Ani takto se však nevyhneme její [[Parafyletismus|parafylii]], jelikož společný předek negroidů je stále také společným předkem všech neafrických ras ([[Australoidní rasa|australoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a [[Europoidní rasa|europoidní]]). Jako první se od Khoisanům sesterské větve odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 7. 10. 2020, 13:02

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Na tento článek je přesměrováno heslo Černoch. Tento článek je o lidech s tmavou pletí. Další významy jsou uvedeny na stránce Černoch (rozcestník).
Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2

Negroidní rasa (též kongoidní nebo černá) je souhrné označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky na základě společných somatických (vzhledových) vlastností[1] Narozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor pěti samostatných vývojových linií.

Dříve byli k negroidní rase přiřazováni také rasy kapoidní a australoidní. Jde však o svébytné skupiny, u kterých se vlivem stejných podmínek vyvinuly podobné znaky, např. tmavá pokožka.

Etymologie

Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[2] Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako urážlivé kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu.[3][4] Některé rasové teorie pracovaly s označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.[5]

Charakteristika

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.[1]

Fylogeneze a rozšíření[6][7][8]

Homo sapiens je v současnosti jediným recentním lidským druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve východní Africe, přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl Homo rhodesiensis. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém mitochondriálním genomu informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako mitochondriální Eva a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.

Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili Khoisanové, ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné kapoidní rasy. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými haploskupinami lidské mitochondriální DNA. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras (europoidní, mongoloidní a australoidní).

Jako první se odštěpila mitochondriální haploskupina L1, která se vyskytuje v genomu středoafrických Pygmejů. Dále se postupně oddělili populace hovořící kúšitskými jazyky (haploskupina L5), nigerokonžskými jazyky (haploskupina L2) a nilosaharskými jazyky (haploskupina L6). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti (haploskupina L3) a jim sesterští Hadzové (haploskupina L4).

Rasová problematika

Člověk se typicky dělí do pěti hlavních rasových skupin (europoidní, mongoloidní, negroidní, australoidní a kapoidní)[9][10][11]. V současnosti je dělení člověka na rasy často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za sociální konstrukci[12] Dle některých zdrojů byl význam rasy jako biologické kategorie zpochybněn.[13][14] V některých zemích světa většina antropologů existenci rasy popírá (např. Spojené státy), v některých ji zase uznává (např. Rusko a Čína).[15][16] V Evropě je názor antropologů rozdělen. Většina antropologů z východní Evropy podporují koncept rasy, kdežto západní jej z většiny odmítají.[17] Interpretace a používání pojmu lidská rasa se často liší v různých disciplínách a zemích.[15] Mnohdy je v závislosti na kontextu nahrazováno konkrétnějšími a více vypovídajícími označeními jako národ nebo etnicita, v širším měřítku pak populace, komunita nebo obyvatelstvo.[18]

Reference

  1. ↑ a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky) 
  2. ↑ Negroid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ KENNEDY, Randall. Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word. The Washington Post [online]. 2001-01-11. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Nigger [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ COON, Carleton S.; HUNT, Edward E. The living races of man. 1. vyd. New York: Knopf, 1965. 344 s. OCLC 577068430 (anglicky) 
  6. ↑ Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1). 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2015-11-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-06-18 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ SVOBODA, JIŘÍ A., 1953-. Předkové : evoluce člověka. 2. upravené vydání. vyd. Praha: [s.n.] 479 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2750-4, ISBN 80-200-2750-5. OCLC 1011114578 
  9. ↑ Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ The Race question [online]. UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky)  – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
  11. ↑ negroidní - Slovník současné češtiny | Lingea s.r.o.. www.nechybujte.cz [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ KOKAISL, Petr. Základy antropologie.. [s.l.]: NOSTALGIE Praha 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-213-1722-2. Google-Books-ID: QCNzyl9K5ckC. 
  13. ↑ VÁCLAV, Soukup. Antropologie - Teorie člověka a kultury. [s.l.]: PORTÁL s. r. o. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-432-8. Google-Books-ID: KljRDwAAQBAJ. 
  14. ↑ Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b LIEBERMAN, Leonard; KASZYCKA, Katarzyna A.; MARTINEZ FUENTES, Antonio J. The race concept in six regions: variation without consensus. Collegium Antropologicum. 2004-12, roč. 28, čís. 2, s. 907–921. PMID: 15666627. Dostupné online [cit. 2020-08-21]. ISSN 0350-6134. PMID 15666627. 
  16. ↑ ŠTRKALJ, Goran. The Status of the Race Concept in Contemporary Biological Anthropology: A Review. The Anthropologist. 2007-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 73–78. Dostupné online [cit. 2020-08-21]. ISSN 0972-0073. DOI 10.1080/09720073.2007.11890983. 
  17. ↑ KASZYCKA, Katarzyna A.; ŠTRKALJ, Goran; STRZAŁKO, Jan. Current Views of European Anthropologists on Race: Influence of Educational and Ideological Background. American Anthropologist. 2009, roč. 111, čís. 1, s. 43–56. Dostupné online [cit. 2020-08-21]. ISSN 1548-1433. DOI 10.1111/j.1548-1433.2009.01076.x. (anglicky) 
  18. ↑ KEITA, S. O. Y.; KITTLES, R. A.; ROYAL, C. D. M. Conceptualizing human variation. Nature Genetics. 2004-11, roč. 36, čís. 11, s. S17–S20. Dostupné online [cit. 2020-08-22]. ISSN 1546-1718. DOI 10.1038/ng1455. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Negroidní_rasa&oldid=19053979“