DŠK (kulomet)

Děgťarjov-Špagin DŠK
Typ	Velkorážní kulomet
Místo původu	SSSR
Historie služby
Ve službě	1938 — dosud
Používána	SSSR a mnoho dalších
Války	Zimní válka, Druhá světová válka
Historie výroby
Výrobce	Tula
Vyrobeno kusů	1 mil.
Varianty	DK, DŠKM, DŠKS, Typ 54 HMG
Základní údaje
Hmotnost	34 kg (bez podstavce)
Délka	1626 mm
Délka hlavně	1000 mm
Obsluha	dvojčlenná posádka
Typ náboje	12,7 × 108 mm
Ráže	12,7 mm
Kadence	600 střel/min
Úsťová rychlost	850 m/s
Účinný dostřel	1500 m
Maximální dostřel	7000 m
Zásobování municí	pás 50 ran

DŠK vz. 1938 byl sovětský velkorážní kulomet užívaný ve druhé světové válce i po ní.

Historie

Kulomet DŠK na věži tanku T-55

Počátky vývoje kulometu spadají do počátku 30. let, ovšem návrhy zbraní byly neúspěšné až do roku 1938, kdy byla představena zbraň, která nesla jména konstruktérů Děgťarjova a Špagina – DŠK. V tomtéž roce byl velkorážní kulomet přijat do výzbroje Rudé armády. Užíval se zejména k protiletadlové obraně a to nejen samostatně, ale také jako součást výzbroje tanků (IS-2, IS-3), samohybných děl (ISU-122, ISU-152), či obrněných automobilů (BA-64). Přepravoval se zejména na korbách vozidel GAZ AA, kde stál na trojnožce, přičemž hmotnost zbraně s podstavcem (trojnožkou) činila 82 kg. Po druhé světové válce byla přijata do výzbroje zmodernizovaná verze DŠK vz. 1938/46, nazvaná též jako DŠKM.

Kulomet sloužil dále i po druhé světové válce a to nejen v SSSR, ale i v ostatních sovětských satelitech. Dodával se i do rozvojových zemí, kde v mnohých případech slouží dodnes. Byl součástí protivzdušné ochrany tanků T-54 a T-55. Čína tuto zbraň vyráběla licenčně pod označením Typ-54.

Za druhé světové války byl kulomet součástí výzbroje 1. československého armádního sboru v SSSR, po válce byl v Československu licenčně vyráběn.

Používané náboje

Pro kulomety DŠK a DŠKM byly v československé armádě zavedeny následující varianty náboje 12,7 × 108 mm:

• 12,7 PZ 32 – průbojný zápalný náboj – nejrozšířenější typ náboje s biogivální průbojnou zápalnou střelou B32. Střela má ocelové jádro, olověnou košilku, tombakový plášť a uvnitř zápalnou slož. Značení červeným proužkem a černá špička střely.
• 12,7 PZSv – průbojný zápalný svítící náboj – konstrukce podobná, jako u předchozího typu. Stopovka umístěná v zadní části střely svítí za letu červeně. Použití zejména u protiletadlové střelby. Střela značena fialovou špičkou a červeným proužkem.
• 12,7 Nh 50 – náhradní náboj – určen k nastřelování zbraní a balistickým zkouškám. Značen černou špičkou, červeným a šedým proužkem.
• 12,7 Nh Sv 50 – náhradní svítící náboj – podobně jako předchozí, určen k nastřelování zbraní. Značen fialovou špičkou, červeným a šedým proužkem.
• 12,7 Šk – školní náboj – prázdná nábojnice se čtyřmi otvory po obvodu. Slouží k výcviku v nabíjení kulometu. Celá střela zbarvena bíle.

Náboje byly v rámci československé armády uloženy většinou v dřevěných truhlících na 300 ks nábojů. Truhlice obsahovala tři krabice z pozinkovaného plechu po 100 nábojích.

Odkazy

Literatura

• KOLLER, David. Náboje pro kulomety DŠK a DŠKM. Střelecký magazín. 2002, čís. 4, s. 44–45. ISSN 1211-4014. 

Související články

• Kulomet DŠKM 38/46

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu DŠK na Wikimedia Commons