Adalbert Vilém Bavorský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Adalbert Vilém Bavorský''' ([[26. srpen|26. srpna]] [[1828]], [[Mnichov]] – [[21. září]] [[1875]], [[Nymphenburk]]) byl [[Bavorské království|bavorský]] princ z [[Wittelsbachové|Wittelsbašské dynastie]] a dědičný princ [[Řecké království|řecký]].
'''Adalbert Vilém Bavorský''' ([[26. srpen|26. srpna]] [[1828]], [[Mnichov]] – [[21. září]] [[1875]], [[Nymphenburk]]) byl [[Bavorské království|bavorský]] princ z [[Wittelsbachové|wittelsbašské dynastie]] a dědičný princ [[Řecké království|řecký]].


== Život ==
== Život ==
Adalbert Vilém se narodil královně [[Tereza Sasko-Hildburghausenská|Tereze]] a jejímu manželovi, bavorskému králi [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíku I.]]. Po matce náležel k [[Wettinové|dynastii Wettinů]] a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] či řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]]. Podle úmluvy z roku [[1844]] měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce [[1862]] však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. [[30. březen|30. března]] [[1863]] byl pak řeckým králem zvolen [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] z [[Oldenburkové|Oldenburské dynastie]]. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu.
Adalbert Vilém se narodil královně [[Tereza Sasko-Hildburghausenská|Tereze]] a jejímu manželovi, bavorskému králi [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíku I.]] Po matce náležel k [[Wettinové|dynastii Wettinů]] a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] či řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]] Podle úmluvy z roku [[1844]] měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce [[1862]] však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. [[30. březen|30. března]] [[1863]] byl pak řeckým králem zvolen [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] z [[Oldenburkové|oldenburské dynastie]]. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu.


== Potomci ==
== Potomci ==

Verze z 24. 2. 2020, 16:14

Adalbert Vilém Bavorský
Rodné jménoAdalbert Wilhelm Georg Ludwig von Bayern
Narození19. července 1828
Mnichov
Úmrtí21. září 1875 (ve věku 47 let)
Neuhausen-Nymphenburg
Místo pohřbeníkostel svatého Michaela v Mnichově
Povoláníaristokrat a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Řádu Karla III.
ChoťAmálie Španělská (od 1856)[1]
DětiIsabela Marie Bavorská
Ludvík Ferdinand Bavorský
Alfons Bavorský
Elvíra Bavorská
Klára Bavorská[2]
RodičeLudvík I. Bavorský a Tereza Sasko-Hildburghausenská
RodWittelsbachové
PříbuzníMatilda Karolína Bavorská, Adéla Augusta Bavorská, Hildegarda Luisa Bavorská, Alexandra Bavorská, Ota I. Řecký, Luitpold Bavorský a Maxmilián II. Bavorský (sourozenci)
Ferdinand Janovský, Filibert Janovský, Marie Bona Savojsko-Janovská, Adalbert Bergamský, Marie Adelaida Savojsko-Janovská a Evžen Janovský (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adalbert Vilém Bavorský (26. srpna 1828, Mnichov21. září 1875, Nymphenburk) byl bavorský princ z wittelsbašské dynastie a dědičný princ řecký.

Život

Adalbert Vilém se narodil královně Tereze a jejímu manželovi, bavorskému králi Ludvíku I. Po matce náležel k dynastii Wettinů a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král Maxmilián II. či řecký král Ota I. Podle úmluvy z roku 1844 měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce 1862 však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. 30. března 1863 byl pak řeckým králem zvolen Jiří I. z oldenburské dynastie. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu.

Potomci

Dne 25. září 1856 se v Madridu oženil s princeznou Amálií Bourbonskou. Ta mu porodila pět dětí:[3]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Birkenfeldský
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel Sulzbašský
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Ludvík I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludvik VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard Leiningensko-Dachsbursko-Falkenbursko-Heidesheimský
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena Solms-Rödelheimská
 
'Adalbert Vilém Bavorský'
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Erbašsko-Fürstenauská
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Augustus I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Ernestina Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
Tereza Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel7.html#L1