Země (Česko): Porovnání verzí
Verze 18112303 uživatele Pavel Fric (diskuse) zrušena fascinující je, jaké „argumenty“ moravisté nevyplodí, aby všelikými způsoby odstranili cokoliv českého z věcí týkajících se Moravy nebo Slezska – „používaná výčtová řada“ :o :D :D Jenže alespoň v úvodu musí být ujasněno, že jde o český malý díl (konkrétně cca 11 %) z celého historického Slezska značka: vrácení zpět |
a ještě mapky v jiném (časovém) pořadí, přičemž poslední z nich vyměněna; oprava tří nesprávných formulací (Česká konfederace NEbyla v rámci Habsburské monarchie, postavila se proti ní!; Moravskoslezské gubernium neznamenalo splynutí obou zemí, alébrž sloučení správního orgánu těch zemí, jejichž existence i stavovské instituce však zůstaly zachovány; zemští místodržitelé neměli „dalekosáhlé“ kompetence – vždyť byli nástrojem státní správy, podléhali ministrům a neměli zákonodárné právo) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Ceska republika - Historicke zeme a soucasne kraje.png|thumb|Historické země moderní České republiky se současným zakreslením [[Kraje v Česku|krajů]], které jejich hranice nerespektují]] |
|||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Republika československá.jpg|thumb|[[země Československé republiky|Československé země]] do roku [[1928]]]] |
[[Soubor:Republika československá.jpg|thumb|[[země Československé republiky|Československé země]] do roku [[1928]]]] |
||
[[Soubor:Czech kraje and historic regions.svg|thumb|Historické země na mapě ČR se zakreslenými moderními [[Kraje v Česku|kraji]] (od roku [[2000]]), jejichž hranice se od historických zemských výrazně liší]] |
|||
'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní [[Česko|České republiky]] členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do roku [[1918]] jádro [[země Koruny české| |
'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní [[Česko|České republiky]] členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do roku [[1918]] jádro zemí [[země Koruny české|Koruny české]]. Související termín '''„české země“''' pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] a pozdějšího [[Vévodství slezské]]ho, v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Českého Slezska]]. I po zrušení zemského uspořádání ([[1949]]) jsou jednotlivé české země stále vnímány jako historicko-kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů staré zemské hranice nerespektují. Na řadě míst jsou zemské hranice překročeny hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]]. |
||
Do [[18. století]] tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky |
Do poloviny [[18. století]], formálně do roku [[1918]], tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky Koruny (spojené v určitých obdobích pouze osobou krále), později byly [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunními zeměmi habsburské monarchie]] a následného [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], resp. [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Každá z korunních zemí měla v čele [[stavovství|stavovský]] zemský sněm (až od roku [[1861]] začali být do něj poslanci voleni), který vytvářel zemské [[zákon]]y a v dobách od konce husitské revoluce do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] (spolu)volil i [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé ze tří českých zemí zřízeno zemské místodržitelství (jakožto orgán státní správy působící vedle zemských sněmů), v jehož čele stál vládou jmenovaný zemský místodržitel, podléhající říšským ministerstvům. Po vzniku [[Československo|Československa]] tvořily „historické země“ – v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Země Slezská (1918–1928)|země Slezské]] – tři z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí československých]]). V roce 1928 však byla Morava a Slezsko sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] a k [[1. leden|1. lednu]] 1949 bylo zemské zřízení zrušeno [[komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] a znovu vytvořeny kraje, avšak nyní jako nejvyšší článek správy. Na krajské zřízení pak, i přes [[Moravisté|velké snahy o návrat k zemskému uspořádání]] po roce 1989, navázalo i novodobé Česko. |
||
| ⚫ | Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotná Koruna česká byla součástí vyšších politických celků jako např.: Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd. Nejvyšší autonomii měly jednitlivé české země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se český stát přetvářel ve volnou [[Česká konfederace|Českou konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava i Slezsko měly jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád [[Jiřího z Poděbrad]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] (1627/28) omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor (v [[země Česká|Čechách]]), zemský výbor (na [[země Moravská|Moravě]]) a zemská správní komise (ve [[České Slezsko|Slezsku]]). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]]. |
||
Formálně od roku 1348 do vzniku [[Československo|Československa]] tvořily české země a další přidružené země (spojeny v určitých obdobích pouze osobou panovníka) politický celek zvaný [[země Koruny české]] a měly v čele [[stavovství|stavovské]] [[Zemský sněm (historický)|zemské sněmy]] (od druhé poloviny [[19. století]] již volené), které vytvářely zemské [[zákon]]y a od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný [[zemský místodržitel]]. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků. |
|||
== Autonomie == |
|||
Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotné země Koruny české byly součástí vyšších politických celků jako např.: Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly české země v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se český stát přetvářel ve volnou [[federace|federaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými [[Lennart Torstenson|Torstensonovými]] vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. V současnosti se jedná o jednotný stát, mnohdy chybně označován pouze jako "Čechy", ale v letech 1618-1621 se jednalo kupř. o volnou konfederaci. |
|||
| ⚫ | Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské| |
||
== Země == |
== Země == |
||
Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v [[18. století]] po začlenění [[Chebsko|Chebska]] do [[Čechy|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství|Kladska]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické |
Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v [[18. století]] po začlenění [[Chebsko|Chebska]] do [[Čechy|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství|Kladska]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické české země''' označují: |
||
* '''[[Čechy]]''' |
* '''[[Čechy]]''' |
||
* '''[[Morava]]''' |
* '''[[Morava]]''' |
||
* '''[[České Slezsko|Slezsko]]''' (České Slezsko) |
* '''[[České Slezsko|Slezsko]]''' (České Slezsko) |
||
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem |
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem české země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako [[Lužice]], [[Slezsko]] nebo [[Nové Čechy]]. |
||
{{Viz též|Země Československé republiky}} |
{{Viz též|Země Československé republiky}} |
||
Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko |
Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko (dnes nazývané [[Vitorazsko]]), a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Ke Slezsku bylo téhož roku od [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] připojeno [[Hlučínsko]], nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch [[Polsko|Polska]] o polovinu [[Těšínsko|Těšínska]]. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými [[znak (heraldika)|znaky]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon]]a „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“,<ref>{{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. |
||
Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ <ref>[[s:Zákon o organisaci politické správy|zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“]]</ref> ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení [[Země Moravská| |
Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ <ref>[[s:Zákon o organisaci politické správy|zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“]]</ref> ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení [[Země Moravská|země Moravské]] a [[Země Slezská (1918–1928)|země Slezské]] do jednotné [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. V Čechách a zemi Moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány – [[zemský výbor|zemské výbory]], a zemské úřady. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 18. 2. 2020, 20:09
Země byly od středověku do roku 1948 nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní České republiky členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o historických zemích. Tyto celky také tvořily od roku 1348 do roku 1918 jádro zemí Koruny české. Související termín „české země“ pak představuje souhrnné označení Českého království, Moravského markrabství a pozdějšího Vévodství slezského, v dnešní době souhrnné označení Čech, Moravy a Českého Slezska. I po zrušení zemského uspořádání (1949) jsou jednotlivé české země stále vnímány jako historicko-kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů staré zemské hranice nerespektují. Na řadě míst jsou zemské hranice překročeny hranicemi současných obcí či katastrálních území.
Do poloviny 18. století, formálně do roku 1918, tvořily tyto země nejvyšší samosprávné celky Koruny (spojené v určitých obdobích pouze osobou krále), později byly korunními zeměmi habsburské monarchie a následného Rakouského císařství, resp. Rakousko-Uherska. Každá z korunních zemí měla v čele stavovský zemský sněm (až od roku 1861 začali být do něj poslanci voleni), který vytvářel zemské zákony a v dobách od konce husitské revoluce do bitvy na Bílé hoře (spolu)volil i panovníka. Od roku 1850 bylo v každé ze tří českých zemí zřízeno zemské místodržitelství (jakožto orgán státní správy působící vedle zemských sněmů), v jehož čele stál vládou jmenovaný zemský místodržitel, podléhající říšským ministerstvům. Po vzniku Československa tvořily „historické země“ – v podobě země České, země Moravské a země Slezské – tři z celkem pěti zemí československých). V roce 1928 však byla Morava a Slezsko sloučeny do jednoho správního celku, země Moravskoslezské a k 1. lednu 1949 bylo zemské zřízení zrušeno komunistickým režimem a znovu vytvořeny kraje, avšak nyní jako nejvyšší článek správy. Na krajské zřízení pak, i přes velké snahy o návrat k zemskému uspořádání po roce 1989, navázalo i novodobé Česko.
Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru autonomie. Samotná Koruna česká byla součástí vyšších politických celků jako např.: Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd. Nejvyšší autonomii měly jednitlivé české země v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se český stát přetvářel ve volnou Českou konfederaci pěti zemí.[1]. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava i Slezsko měly jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II. Po bitvě na Bílé hoře Habsburkové zemskou autonomii vydáním Obnoveného zřízení zemského (1627/28) omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená samospráva. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle zemských správ politických (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých zemských místodržitelství) staly zemský správní výbor (v Čechách), zemský výbor (na Moravě) a zemská správní komise (ve Slezsku). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní prezidenti.
Země
Počet, rozloha a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění Chebska do Čech a odstoupení Kladska a většiny Slezska Prusku. Od té doby se jako historické české země označují:
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem české země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako Lužice, Slezsko nebo Nové Čechy.
Roku 1920 byly k Československu připojeny malé části rakouské země Dolní Rakousko, z toho k Čechám Západní Vitorazsko (dnes nazývané Vitorazsko), a k Moravě Valticko a Dyjský trojúhelník. Ke Slezsku bylo téhož roku od Pruského Slezska připojeno Hlučínsko, nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch Polska o polovinu Těšínska. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými znaky. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z Čech usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne 29. února 1920 schválení zákona „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“,[2] který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla.
Roku 1927 bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ [3] ze dne 14. července 1927, který začal platit dne 1. prosince 1928, došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení země Moravské a země Slezské do jednotné země Moravskoslezské. V Čechách a zemi Moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová zemská zastupitelstva, jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány – zemské výbory, a zemské úřady.
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu země na Wikimedia Commons
- ↑ Česká ústava z roku 1619
- ↑ Zákony Československé republiky. Svazek II. Číslo 3. Praha: Československý Kompas, 1920. 68 s. Dostupné online. Část Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, s. 3-57.
- ↑ zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“
