Poledník (Šumava): Porovnání verzí

Poledník
	Poledník, pohled z Roklanu
Vrchol	1315 m n. m.
Prominence	185 m ↓ nad Javoří slatí
Izolace	7 km → Plesná
Seznamy	Tisícovky v Česku #52; Ultratisícovky #20; Nejprominentnější hory CZ; Hory a kopce Šumavy
Poznámka	rozhledna
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Šumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Prášilské pláně
Souřadnice	49°3′51″ s. š., 13°23′42″ v. d.
	Poledník
Hornina	rula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 7. 2018, 18:32

Poledník (německy Mittagsberg) je hora ležící na Kvildských pláních v pohoří Šumava. Poledník je s nadmořskou výškou 1315 metrů patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Nachází se 4,5 km jižně od Prášil. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka.

Jméno

Poledník je nazýván též Polední hora.

Rozhledna

Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo.^[2] V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS^[3]. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině. Rozhledna na Poledníku se hned v roce svého otevření zařadila mezi nejnavštěvovanější místa Národního parku Šumava – vystoupalo na ni 30000 lidí, v roce 1999 dokonce 35000^[4].

V srpnu 2009 byla na rozhledně zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokryje spotřebu elektrické energie rozhledny.^[5]

Přístup

Rozhledna je otevřena jen v letní sezóně (červen až říjen). Nejlepší přístup je po červené turistické značce z Prášil, cesta má délku 8,5 km. Po této cestě je povolena i jízda cyklistům a v zimě lyžařům. Pohraniční zelená a červená turistická značka z Frantova mostu přes Poledník na Javoří Pilu, která prochází 1. zónou národního parku, je po většinu roku (mimo období 1. 7. až 30. 9.) uzavřena, zejména kvůli hnízdění tetřeva hlušce.

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ http://www.npsumava.cz/cz/1481/sekce/historie/
↑ http://www.manfred-bischoff.de/FuFuTakl_CVA.htm
↑ Poledník lákal návštěvníky Šumavy letos ještě víc, než vloni. Magazín ze Šumavy, č. 1, roč. IV., rok 2000.
↑ Na rozhledně Poledník na Šumavě svítí elektřina ze slunce

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Poledník na Wikimedia Commons
Poledník na www.tisicovky.cz
Poledník na webu o Modravských pláních
Rozhledny u nás

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[2] ttp://www.npsumava.cz/cz/1481/sekce/historie/

[3] ttp://www.manfred-bischoff.de/FuFuTakl_CVA.htm

[4] Poledník lákal návštěvníky Šumavy letos ještě víc, než vloni. Magazín ze Šumavy, č. 1, roč. IV., rok 2000.

[5] Na rozhledně Poledník na Šumavě svítí elektřina ze slunce

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 == Přístup ==
-Rozhledna je otevřena jen v letní sezóně (červen až říjen). Nejlepší přístup je po červené [[turistická značka|turistické značce]] z [[Prášily|Prášil]], cesta má délku 8,5&nbsp;km. Po této cestě je povolena i jízda cyklistům a v zimě lyžařům. Pohraniční zelená a červená turistická značka z [[Frantlův most|Frantlova mostu]] přes Poledník na [[Javoří Pila|Javoří Pilu]], která prochází 1. zónou národního parku, je po většinu roku (mimo období 1. 7. až 30. 9.) uzavřena, zejména kvůli hnízdění [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]].
+Rozhledna je otevřena jen v letní sezóně (červen až říjen). Nejlepší přístup je po červené [[turistická značka|turistické značce]] z [[Prášily|Prášil]], cesta má délku 8,5&nbsp;km. Po této cestě je povolena i jízda cyklistům a v zimě lyžařům. Pohraniční zelená a červená turistická značka z [[Frantlův most|Frantova mostu]] přes Poledník na [[Javoří Pila|Javoří Pilu]], která prochází 1. zónou národního parku, je po většinu roku (mimo období 1. 7. až 30. 9.) uzavřena, zejména kvůli hnízdění [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]].
 [[Soubor:Polednik.jpg|náhled|střed|700px|Rozhled z Poledníku]]

Šumavské tisícovky nad 1300 m

Česko (16)	Plechý (1378 m) • Velká Mokrůvka (1370 m) • Boubín (1362 m) • Trojmezná (1362 m) • Špičník (1351 m) • Jezerní hora (1344 m) • Vysoký hřeben (1344 m) • Plesná (1338 m) • Svaroh (1334 m) • Malá Mokrůvka (1331 m) • Černá hora (1316 m) • Poledník (1315 m) • Ždánidla (1308 m) • Stráž (1308 m) • Smrčina – S vrchol (1304 m) • Studená hora (1302 m)

Německo (10)	Velký Javor (1456 m) • Roklan (1453 m) • Malý Roklan (1399 m) • Malý Javor (1384 m) • Blatný vrch (1376 m) • Luzný (1373 m) • Steinfleckberg (1341 m) • Mittagsplatzl (1340 m) • Třístoličník (1333 m) • Großer Falkenstein (1315 m)

Rakousko (2)	Nad Rakouskou loukou (1378 m) • Smrčina (1338 m)