Sándor Petőfi: Porovnání verzí
nadp sek |
rozšíření podle slovenské w. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - spisovatel}} |
{{Infobox - spisovatel}} |
||
'''Sándor Petőfi''' {{IPA2|ˈʃaːndor ˈpɛtøːfi}} ([[1. leden|1. ledna]] [[1823]] – [[31. červenec|31. července]] [[1849]]), byl [[Maďarsko|maďarský]] revoluční, lyrický [[básník]], představitel revolučního [[romantismus|romantismu]]. |
'''Sándor Petőfi''' {{IPA2|ˈʃaːndor ˈpɛtøːfi}} ([[1. leden|1. ledna]] [[1823]] – [[31. červenec|31. července]] [[1849]]), byl [[Maďarsko|maďarský]] revoluční, lyrický [[básník]], představitel revolučního [[romantismus|romantismu]]. Psal poezii milostnou, revoluční, reflexivní, je autorem několika eposů. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Petőfiho původem se podrobně zabýval József Kiss (1923 - 1992) v knize ''Petőfi adattár'' (1992). Výsledky studií Lajose Jakuše dokládají slovenský původ větví obou rodičů do roku 1685. Poslední známé místo předků otce jsou [[Vaďovce]] v [[Nitranská župa|Nitranské župě]]. Předkové matky byly z [[Necpaly|Necpal]] v [[Turiec (region)|Turci]]. Obě větve byly [[Evangelík|evangelické]]. Jméno Petrovič je původem zřejmě srbské nebo chorvatské, z čehož se usuzuje, že předkové otce byli Srbové, kteří přišli na Slovensko možná v [[16. století]], možná už ve [[Středověk|středověku]]. Otec se jmenoval Štefan Petrovič (István Petrovics), byl řeznickým mistrem a maďarštinu ovládal jen částečně, matka se jmenovala Marie Hrůzová a komunikovala pravděpodobně [[Čeština|česky]]. |
|||
Po rodičích byl slovenského původu, křtěný jako Alexander Petrović (obě větve rodičů mají doložený slovenský původ do roku 1685). |
|||
V Evropě nejslavnější maďarský básník, jenž byl typickým představitelem maďarského [[romantismus|romantismu]]. Revoluční roky [[1848]]-[[1849]] prožil v uherské armádě, stal se legendárním revolučním hrdinou této doby. Petőfi padl v bitvě u Segešváru, jeho hrob nebyl nikdy nalezen. Petőfi psal poezii milostnou, revoluční, reflexivní, je autorem několika eposů. |
|||
Petőfi byl žákem slovenského národovce Štefana Koreňa, ve slovenském evangelickém chrámu v Pešti ho jako 10letého konfirmoval [[Ján Kollár]]. Mateřským jazykem mu byla slovenština. Když byl student, vysmívali se mu pro jeho maďarštinu ovlivněnou slovenštinou. Časem se však začal považovat za Maďara. Maďarizovanou verzi svého jména používal od svých 20 let, čili posledních 6 let svého života. Právě jeho slovenský původ mohl být důvodem pro jeho hungarofilskou horlivost. |
|||
Když měl Alexander dva roky, jeho rodina se přestěhovala do čistě maďarského města [[Kiskunfélegyháza]], které později Petőfi vydával za své rodné město. Jeho otec se pokusil synovi zajistit nejlepší školy. Navštěvoval několik škol, v letech 1833 -1834 piaristické gymnázium v [[Pešť|Pešti]], 1835-1838 slovenské evangelické gymnázium v [[Aszód|Aszóde]], 1838-39 lyceum v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]] (kde byl spolužákem [[Andrej Sládkovič|Andreje Sládkoviče]]). Z lycea v Banské Štiavnici utekl, aby se mohl věnovat divadlu (podle některých názorů byly důvodem jeho ukončení studia finanční problémy rodičů). Potom Alexander střídal různá zaměstnání na více místech: v Pešti byl pomocníkem v divadle, v Ostffyasszonyfě učitelem a v [[Sopron|Soproni]] vojákem (1839). V letech 1841-1842 studoval na kolegiu v [[Pápa|Pápě]], kde se setkal se svým pozdějším přítelem [[Mór Jókai|Mórem Jókaiem]]. O rok později, v roce 1842, v časopise ''Atheneum'' poprvé otiskly jeho verše, a to pod názvem ''A borozó.'' Byly podepsány jménem Sándor Petrovics. |
|||
Vedle poezie ho zajímalo divadlo, v roce 1842 se přidal k jedné kočující divadelní společnosti. V roce 1844 putoval z [[Debrecín|Debrecínu]] do Budapešti, aby našel vydavatele svých veršů. V roce 1843 se živil jako písař na [[Bratislava|bratislavském]] sněmu, současně vypomáhal v divadle. První básnickou sbírku vydal v roce 1844 pod názvem ''Versek'', v témže roce byl pomocným redaktorem časopisu ''Pesti Divatlap,'' a to na přímluvu básníka [[Mihály Vörösmarty|Mihály Vörösmartyho]].<ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Sándor Petőfi {{!}} Hungarian poet |
|||
| periodikum = Encyclopedia Britannica |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://www.britannica.com/biography/Sandor-Petofi |
|||
| datum přístupu = 2018-05-30 |
|||
}}</ref> Ve svých populárních básních často využíval rytmus lidových písní. Nejdelší práci napsal v roce 1845, byla to epická báseň pod názvem ''János vitéz''. V letech 1845-1846 prožíval uměleckou i lidskou krizi, v jeho díle se projevil pesimismus. |
|||
V 1846 se v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] seznámil s Julií Szendreyovou. V následujícím roce, přes zákaz jejího otce, se s ní oženil a svatební cestu strávili na zámku Petőfiho jediného aristokratického přítele, básníka Sándora Telekiho. |
|||
Pak redigoval časopis ''Életképek,'' společně s přítelem Jókaiem''.'' V roce 1848 neúspěšně kandidoval do uherského sněmu. V březnu 1848 se jako jeden z vůdců skupiny nazvané Březnová mládež spolupodílel na vypuknutí [[Maďarská revoluce 1848–1849|revoluce]]. Jeho ''Píseň národa'' byla manifestační básní této revoluce. Kromě toho spolupracoval na přípravě dvanácti požadavků Maďarů vůči [[Rakouské císařství|Rakouskému císařství]]. S řadou vůdců povstání se však dostal brzy do sporu. Neschvaloval kompromisy politiků a otevřeně mnohé kritizoval. Když zasáhlo [[Ruské impérium|Rusko]] proti revoluci vojensky, Petőfi se přihlásil do oddílů maďarské armády, již vedl [[Józef Bem]]. Sloužil zde především jako válečný zpravodaj. |
|||
[[Soubor:Statue of Sándor Petőfi in Medic Garden in Bratislava, Slovakia.jpg|thumb|Socha Sándora Petőfiho v [[Medická zahrada|Medické zahradě]] v [[Bratislava|Bratislavě]]|251x251px]] |
Naposledy byl spatřen 31. července 1849 u [[Sighișoara|Segešváru]]. Okolnosti jeho smrti nejsou známy a do dnešního dne se o nich vedou četné spory. Podle tradičního maďarského názoru Petőfi padl v segešvárském oddílu. Podle jiných ho jako válečného zajatce odvlekli do Ruska, kde ještě dlouhou dobu (do roku 1856) žil na [[Sibiř|Sibiři]], kde ho později popravili nebo zemřel přirozenou smrtí.[[Soubor:Statue of Sándor Petőfi in Medic Garden in Bratislava, Slovakia.jpg|thumb|Socha Sándora Petőfiho v [[Medická zahrada|Medické zahradě]] v [[Bratislava|Bratislavě]]|251x251px]] |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
* ''Píseň národa'' – výzva k lidovému povstání |
* ''Píseň národa'' – výzva k lidovému povstání |
||
| Řádek 19: | Řádek 35: | ||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Seznam maďarských spisovatelů]] |
* [[Seznam maďarských spisovatelů]] |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Otto|heslo=Petöfi}} |
* {{Otto|heslo=Petöfi}} |
||
* {{Commonscat|Sándor Petőfi}} |
* {{Commonscat|Sándor Petőfi}} |
||
Verze z 30. 5. 2018, 16:23
| Sándor Petőfi | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Alexander Petrovič |
| Narození | 1. ledna 1823 Kiskőrös |
| Úmrtí | 31. července 1849 (ve věku 26 let) Albești |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Pseudonym | Rónai Sándor |
| Povolání | básník, překladatel, herec a spisovatel |
| Alma mater | Protestantské gymnázium Fasori (1833–1834) Piaristické gymnázium v Budapešti (1834–1835) Papežská reformovaná vysoká škola (1841–1842) |
| Významná díla | A helység kalapácsa Az alföld John the Valiant Apoštol Nemzeti dal |
| Politická příslušnost | Opoziční strana |
| Manžel(ka) | Júlia Szendreyová (1847–1849) |
| Děti | Zoltán Petőfi |
| Rodiče | Mária Hrúzová |
| Příbuzní | István Petőfi (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sándor Petőfi [ˈʃaːndor ˈpɛtøːfi]IPA (1. ledna 1823 – 31. července 1849), byl maďarský revoluční, lyrický básník, představitel revolučního romantismu. Psal poezii milostnou, revoluční, reflexivní, je autorem několika eposů.
Život
Petőfiho původem se podrobně zabýval József Kiss (1923 - 1992) v knize Petőfi adattár (1992). Výsledky studií Lajose Jakuše dokládají slovenský původ větví obou rodičů do roku 1685. Poslední známé místo předků otce jsou Vaďovce v Nitranské župě. Předkové matky byly z Necpal v Turci. Obě větve byly evangelické. Jméno Petrovič je původem zřejmě srbské nebo chorvatské, z čehož se usuzuje, že předkové otce byli Srbové, kteří přišli na Slovensko možná v 16. století, možná už ve středověku. Otec se jmenoval Štefan Petrovič (István Petrovics), byl řeznickým mistrem a maďarštinu ovládal jen částečně, matka se jmenovala Marie Hrůzová a komunikovala pravděpodobně česky.
Petőfi byl žákem slovenského národovce Štefana Koreňa, ve slovenském evangelickém chrámu v Pešti ho jako 10letého konfirmoval Ján Kollár. Mateřským jazykem mu byla slovenština. Když byl student, vysmívali se mu pro jeho maďarštinu ovlivněnou slovenštinou. Časem se však začal považovat za Maďara. Maďarizovanou verzi svého jména používal od svých 20 let, čili posledních 6 let svého života. Právě jeho slovenský původ mohl být důvodem pro jeho hungarofilskou horlivost.
Když měl Alexander dva roky, jeho rodina se přestěhovala do čistě maďarského města Kiskunfélegyháza, které později Petőfi vydával za své rodné město. Jeho otec se pokusil synovi zajistit nejlepší školy. Navštěvoval několik škol, v letech 1833 -1834 piaristické gymnázium v Pešti, 1835-1838 slovenské evangelické gymnázium v Aszóde, 1838-39 lyceum v Banské Štiavnici (kde byl spolužákem Andreje Sládkoviče). Z lycea v Banské Štiavnici utekl, aby se mohl věnovat divadlu (podle některých názorů byly důvodem jeho ukončení studia finanční problémy rodičů). Potom Alexander střídal různá zaměstnání na více místech: v Pešti byl pomocníkem v divadle, v Ostffyasszonyfě učitelem a v Soproni vojákem (1839). V letech 1841-1842 studoval na kolegiu v Pápě, kde se setkal se svým pozdějším přítelem Mórem Jókaiem. O rok později, v roce 1842, v časopise Atheneum poprvé otiskly jeho verše, a to pod názvem A borozó. Byly podepsány jménem Sándor Petrovics.
Vedle poezie ho zajímalo divadlo, v roce 1842 se přidal k jedné kočující divadelní společnosti. V roce 1844 putoval z Debrecínu do Budapešti, aby našel vydavatele svých veršů. V roce 1843 se živil jako písař na bratislavském sněmu, současně vypomáhal v divadle. První básnickou sbírku vydal v roce 1844 pod názvem Versek, v témže roce byl pomocným redaktorem časopisu Pesti Divatlap, a to na přímluvu básníka Mihály Vörösmartyho.[1] Ve svých populárních básních často využíval rytmus lidových písní. Nejdelší práci napsal v roce 1845, byla to epická báseň pod názvem János vitéz. V letech 1845-1846 prožíval uměleckou i lidskou krizi, v jeho díle se projevil pesimismus.
V 1846 se v Sedmihradsku seznámil s Julií Szendreyovou. V následujícím roce, přes zákaz jejího otce, se s ní oženil a svatební cestu strávili na zámku Petőfiho jediného aristokratického přítele, básníka Sándora Telekiho.
Pak redigoval časopis Életképek, společně s přítelem Jókaiem. V roce 1848 neúspěšně kandidoval do uherského sněmu. V březnu 1848 se jako jeden z vůdců skupiny nazvané Březnová mládež spolupodílel na vypuknutí revoluce. Jeho Píseň národa byla manifestační básní této revoluce. Kromě toho spolupracoval na přípravě dvanácti požadavků Maďarů vůči Rakouskému císařství. S řadou vůdců povstání se však dostal brzy do sporu. Neschvaloval kompromisy politiků a otevřeně mnohé kritizoval. Když zasáhlo Rusko proti revoluci vojensky, Petőfi se přihlásil do oddílů maďarské armády, již vedl Józef Bem. Sloužil zde především jako válečný zpravodaj.
Naposledy byl spatřen 31. července 1849 u Segešváru. Okolnosti jeho smrti nejsou známy a do dnešního dne se o nich vedou četné spory. Podle tradičního maďarského názoru Petőfi padl v segešvárském oddílu. Podle jiných ho jako válečného zajatce odvlekli do Ruska, kde ještě dlouhou dobu (do roku 1856) žil na Sibiři, kde ho později popravili nebo zemřel přirozenou smrtí.
Dílo
- Píseň národa – výzva k lidovému povstání
- Apoštol – epos
- Bohatýr Jan – epos
- Blázen Ištók – lyrika
- V bitvě – dojmy z armády
- Evropa je tichá zas
- Mé písně
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Sándor Petőfi | Hungarian poet. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. (anglicky)
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Petöfi v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Petőfi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sándor Petőfi
- Básně Sándora Petőfiho (v maďarštině)
