Malín

Šablona:Infobox - sídlo Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a nyní je její součástí. Na katastrální území Malín zasahuje i místní část Kutné Hory (Sedlec). Malín se proslavil hlavně slavným malínským křenem.

Etymologie

Jméno Malín je nejspíš odvozeno od slova malina nebo malý.

Historie

Katastrální území Kutné Hory

Byl založen kolem 10. století na místě bývalých staroslovanských, germánských a keltských osad slovanským rodem Slavníkovců. Ti zde měli hradiště a razili zde již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry. Po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 přešel Malín do rukou Přemyslovců. U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.

Významní rodáci

• Josef Množislav Bačkora (1803–1876), učitel, spisovatel a překladatel
• Štěpán Bačkora (1813–1887), učitel a spisovatel, bratr Josefa Množislava Bačkory
• Bohuslav Bílejovský (1480–1555), starokališnický kněz a kronikář
• Josef Lacina (též Kolda Malínský, 1850–1908), historik a spisovatel

Památky

• 
  Románský kostel sv. Štěpána ze 12. století s dřevěnou zvonicí a kostnicí
• 
  Od roku 1922 husitský kostel sv. Jana a Pavla, původně kostel sv. Jana Křtitele z 10. století, za Josefa II. zrušený, jedna z nejstarších staveb na Kutnohorsku
• 
  Pohled na kostel sv. Jana a Pavla z jihu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malín na Wikimedia Commons
• Malín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů