Johann Gottfried Galle: Porovnání verzí
m {{Autoritní data}} nad {{DEFAULTSORT}} |
→Objev Neptuna: napřímení odkazu |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Během své astronomické kariéry studoval [[kometa|komety]] a s pomocí svého syna [[Andreas Galle|Andrease Galleho]] v roce [[1894]] publikoval seznam 414 komet, sám objevil mezi [[2. prosinec|2. prosincem]] [[1839]] a [[6. březen|6. březnem]] [[1840]] 3 komety. Jméno Galle nese také [[Galle (kráter na Měsíci)|kráter na Měsíci]]<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Aristoteles, str. 36, č. mapového listu 5, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2079 Crater Galle on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> a jeden z Neptunových prstenců. |
Během své astronomické kariéry studoval [[kometa|komety]] a s pomocí svého syna [[Andreas Galle|Andrease Galleho]] v roce [[1894]] publikoval seznam 414 komet, sám objevil mezi [[2. prosinec|2. prosincem]] [[1839]] a [[6. březen|6. březnem]] [[1840]] 3 komety. Jméno Galle nese také [[Galle (kráter na Měsíci)|kráter na Měsíci]]<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Aristoteles, str. 36, č. mapového listu 5, ISBN 978-80-7151-269-1</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2079 Crater Galle on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> a jeden z Neptunových prstenců. |
||
== Objev |
== Objev Neptunu == |
||
Roku [[1845]] dokončil Galle disertační práci, ve které se zabýval rozborem [[Ole |
Roku [[1845]] dokončil Galle disertační práci, ve které se zabýval rozborem [[Ole Rømer|Rømerovy]] práce o přechodech hvězd meridianem v období od [[20. říjen|20.]] do [[23. říjen|23. října]] [[1706]]. Práci s věnováním poslal ještě v témže roce Le Varrierovi, který mu o rok později poslal odpověď s poděkováním a s nedávno vypočtenými elementy dráhy nové planety. Galle je dostal [[23. září]] [[1846]] a ještě téhož dne večer se pokusil vyhledat těleso, které působilo odchylku [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] Urana kolem [[Slunce]]. K orientaci na obloze používal čerstvě vytištěnou [[Friedrich Wilhelm Bessel|Besselovu]] mapu. Po chvíli objevil nebeské těleso, které nebylo na Besselově mapě vyznačeno. Pozorování následující noci potvrdilo, že se nejedná o [[Hvězda|hvězdu]], nýbrž o [[Planeta|planetu]], těleso totiž mezitím změnilo svoji polohu mezi jinými hvězdami. Objevilo se více návrhů, jak planetu pojmenovat, nakonec však zvítězil Le Verrierův návrh pojmenovat ji Neptun. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 9. 2. 2018, 11:29
| Johann Gottfried Galle | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. června 1812 Radis |
| Úmrtí | 10. července 1910 (ve věku 98 let) Postupim |
| Místo pohřbení | Vratislav |
| Alma mater | Humboldtova univerzita |
| Povolání | astronom a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Vratislavská univerzita |
| Ocenění | Lalandeova cena (1846) Řád červené orlice rytíř Řádu čestné legie |
| Funkce | profesor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Gottfried Galle (9. červen 1812 Radis – 10. červenec 1910 Postupim) byl německý astronom. Na observatoři v Berlíně s pomocí svého studenta Heinricha Louise d'Arresta v noci z 23. na 24. září 1846 jako první člověk vědomě pozoroval planetu Neptun. Pozici planety zjistil z výpočtů francouzského astronoma Urbaina Le Verriera.[1] Po dokončení observatoře v Berlíně roku 1835 pracoval jako pomocník Johanna Franze Enckeho. Od roku 1851 působil ve Vratislavi jako profesor astronomie a ředitel tamní pozorovatelny.
Během své astronomické kariéry studoval komety a s pomocí svého syna Andrease Galleho v roce 1894 publikoval seznam 414 komet, sám objevil mezi 2. prosincem 1839 a 6. březnem 1840 3 komety. Jméno Galle nese také kráter na Měsíci[1][2] a jeden z Neptunových prstenců.
Objev Neptunu
Roku 1845 dokončil Galle disertační práci, ve které se zabýval rozborem Rømerovy práce o přechodech hvězd meridianem v období od 20. do 23. října 1706. Práci s věnováním poslal ještě v témže roce Le Varrierovi, který mu o rok později poslal odpověď s poděkováním a s nedávno vypočtenými elementy dráhy nové planety. Galle je dostal 23. září 1846 a ještě téhož dne večer se pokusil vyhledat těleso, které působilo odchylku oběžné dráhy Urana kolem Slunce. K orientaci na obloze používal čerstvě vytištěnou Besselovu mapu. Po chvíli objevil nebeské těleso, které nebylo na Besselově mapě vyznačeno. Pozorování následující noci potvrdilo, že se nejedná o hvězdu, nýbrž o planetu, těleso totiž mezitím změnilo svoji polohu mezi jinými hvězdami. Objevilo se více návrhů, jak planetu pojmenovat, nakonec však zvítězil Le Verrierův návrh pojmenovat ji Neptun.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Aristoteles, str. 36, č. mapového listu 5, ISBN 978-80-7151-269-1
- ↑ Crater Galle on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Literatura
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johann Gottfried Galle
- Diedrich Wattenberg: Johann Gottfried Galle 1812-1910 : Leben undWirken eines deutschen Astronomen, Leipzig : J.A. Barth, 1963
