Josef Krejčí (skladatel): Porovnání verzí
Nový dle uvedených odkazů značka: možné subjektivní formulace |
oprava data nar. dle matriky+zdroj |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{infobox - hudební umělec}} |
{{infobox - hudební umělec}} |
||
'''Josef Krejčí''' ([[ |
'''Josef Krejčí''' ([[9. únor|9. února]] [[1822]] [[Milostín]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9271/38 Matrika narozených, Milostín, 1784-1828, snímek 38, Záznam o narození a křtu]</ref> – [[19. říjen|19. října]] [[1881]] [[Praha]]) byl český hudební pedagog a skladatel |
||
== Život == |
== Život == |
||
Po matce (roz. Fischerové) pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v [[Senomaty|Senomatech]]. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem [[Josef Seger|Josefa Segera]]. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a [[Varhanická škola v Praze|Varhanickou školu v Praze]]. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Jana Vitáska]] a [[Josef Proksch|Josefa Proksche]]. |
Narodil se v rodině sedláka Jana Křejčího. Po matce Kateřině (roz. Fischerové)<ref name="matrika"></ref> pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v [[Senomaty|Senomatech]]. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem [[Josef Seger|Josefa Segera]]. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a [[Varhanická škola v Praze|Varhanickou školu v Praze]]. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Jana Vitáska]] a [[Josef Proksch|Josefa Proksche]]. |
||
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v [[Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)|Kostel svatého Františka z Assisi]] na [[Staré Město (Praha)|Starém městě]]. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|svatého Jakuba Většího]]. V roce 1858 byl jmenován ředitelem [[Varhanická škola v Praze|Varhanické školy v Praze]]. Od roku 1865 působil na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako řádný ředitel. |
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v [[Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)|Kostel svatého Františka z Assisi]] na [[Staré Město (Praha)|Starém městě]]. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|svatého Jakuba Většího]]. V roce 1858 byl jmenován ředitelem [[Varhanická škola v Praze|Varhanické školy v Praze]]. Od roku 1865 působil na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako řádný ředitel. |
Verze z 3. 9. 2017, 12:56
Josef Krejčí | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 17. prosince 1821 Milostín |
Úmrtí | 19. října 1881 (ve věku 59 let) Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a varhaník |
Nástroje | varhany |
Děti | Marie Krejčová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Krejčí (9. února 1822 Milostín[1] – 19. října 1881 Praha) byl český hudební pedagog a skladatel
Život
Narodil se v rodině sedláka Jana Křejčího. Po matce Kateřině (roz. Fischerové)[1] pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v Senomatech. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem Josefa Segera. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a Varhanickou školu v Praze. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u Jana Vitáska a Josefa Proksche.
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v Kostel svatého Františka z Assisi na Starém městě. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice svatého Jakuba Většího. V roce 1858 byl jmenován ředitelem Varhanické školy v Praze. Od roku 1865 působil na Pražské konzervatoři nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako řádný ředitel.
V roce 1879 odešel na zdravotní dovolenou a 18. září 1881 do důchodu. Zemřel 19. října 1881 v Praze. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech.
Dílo
Byl znamenitým varhanním improvizátorem a byl znám i jako vynikající dirigent klasické a zejména chrámové hudby. Založil, a v letech 1848–1849 řídil, první český hudební časopis Caecilie. Publikoval školu hry na varhany (Praktičtí základové nauky o hře na varhany). Své teoretické zkušenosti shrnul v Nauce o harmonii, jejíž první díl byl vydán v roce 1849. Dílo však nedokončil.
Jako skladatel komponoval převážně chrámovou hudbu: mše, oratoria, kantáty, ofertoria, žalmy, sbory a zpěvy s varhanním doprovodem.
- Výběr dalších skladeb
- Tři skladby pro varhany op. 1
- Tři slavnostní předehry pro varhany op. 2
- 2 mazurky pro klavír op. 7
- Pět pastýřských předeher pro varhany op. 8
- Sonáta f-moll pro varhany op. 34
- Dva staročeské chorály pro klavír
- Te Deum op. 30
- Koncertní ouvertura op. 40
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Josef Srb Debrnov: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě. Matice česká, 1891