Isabel Martínez de Perón: Porovnání verzí
Verze 15112944 uživatele Mirek256 (diskuse) zrušena - to by mělo být opravdu s ypsilon, vizte wikt:otcův |
m Robot: úprava šablony: Argentinští prezidenti |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|ru|Мартинес де Перон, Исабель|40408745}} |
{{Překlad|ru|Мартинес де Перон, Исабель|40408745}} |
||
{{Prezidenti Argentiny}} |
|||
{{Argentinští prezidenti}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
Verze z 21. 8. 2017, 12:30
Isabel Martínez de Perón | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Justicialistická strana |
Rodné jméno | María Estela Martínez Cartas |
Narození | 4. února 1931 (93 let) La Rioja |
Choť | Juan Perón |
Sídlo | Madrid |
Profese | politička a tanečnice |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | velkokříž Řádu Isabely Katolické (1974) Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky Květnový řád Řád osvoboditele generála San Martína |
Podpis | |
Commons | María Estela Martínez de Perón |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maria Estela Martínez de Perón, známá také jaké „Isabel“ (* 4. února 1931 La Rioja, Argentina) byla třetí manželkou prezidenta Argentiny Juana Peróna a první žena v úřadě prezidentky v období od 29. června 1974 do 24. března 1976.
Osobní život
Se svým budoucím manželem Perónem se setkala v Panamě, kde pracovala jako tanečnice v nočním klubu. Spolu se v roce 1960 přestěhovali do Španělska, kde byli přinuceni na nátlak církve vstoupit do manželství, i když věkový rozdíl mezi nimi byl 35 let.
Během Perónova návratu do politiky jej Isabel doprovázela při cestách po jižní Americe a po Španělsku. Na rozdíl od Perónovy druhé manželky Evity byla Isabel stydlivá a nikterak inteligentní, a proto s ní nikdy nebylo počítáno jako s posilou Perónovy politiky.
Politická kariéra
Perón se v roce 1973 stal potřetí prezidentem Argentiny a jmenoval Isabel vicepresidentkou. Díky tomu se tak o rok později, po Perónově smrti, stala automaticky prezidentkou. V úřadu strávila necelé dva roky, než byla svržena pučem a nahrazena generálem Jorgem Videlou. Ironií je, že jej kdysi sama povýšila.
Isabel byla odsouzena k domácímu vězení, v roce 1981 jí bylo umožněno emigrovat do Španělska.
V roce 2007 požádala argentinská strana o její vydání zpět do vlasti, důvodem bylo podezření za spoluvinu na smrti více než 1500 levicových osobností politického života. O rok později španělský soud odmítl vydat Isabel k trestnímu stíhání s odůvodněním, že případ je již promlčen.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мартинес де Перон, Исабель na ruské Wikipedii.